Galileu už chybí jen finanční rámec

Družice evropského satelitního navigačního systému Galileo teoreticky mohou startovat. Galileo má totiž ode dneška konečně schválenou svou organizační strukturu a řízení. Zbývá už jen „maličkost“ – aby se Evropa dohodla na jeho financování.

Evropský parlament dnes na plenárním zasedání schválil zprávu europoslance Evžena Tošenovského z frakce Evropských konzervativců a reformistů, která spojila do jednoho celku dosud vydanou legislativu a dala tak Galileu jednotnou organizaci.

Projekt bude řídit správní rada, ve které bude mít každý členský stát jeden hlas. Do rozhodování se zapojí i Evropská komise, jejíž slovo bude mít váhu 15,6 %. Otázky bezpečnosti a technologií bude mít na starosti paralelně fungující Bezpečnostní rada, kde budou členské země rozhodovat stejně jako v Radě EU. Bezpečnostní rada bude sídlit ve Velké Británii a ve Francii. Její členové budou muset podstoupit bezpečnostní prověrku nejvyššího stupně.

„Je to obrovský krok kupředu, Galileo se v podstatě může spustit,“ řekl Evžen Tošenovský. „Kamenem úrazu se ale může stát financování celého projektu. Jen náklady na vývoj se v letech 2000 – 2013 odhadují na 6,4 miliard eur, každoroční provoz spolkne další stovky milionů eur,“ upozornil europoslanec.

Evropský projekt družicového navigačního systému původně počítal se zapojením soukromých investorů. S očekávaným zapojením soukromého sektoru souvisela i ambiciózní představa speciálního výzkumného centra, jakési obdoby amerického Silicon Valley. Podnikatelé ale nakonec odstoupili a k jeho vlastnictví se přihlásila Evropská komise. To ovšem současně znamená, že musí Komise projekt Galileo nejen kompletně zaplatit, ale také vyřešit otázku majetku.

Komise musela přehodnotit plány na zřízení výzkumného centra a rozhodla se zadávat výzkumné zakázky jednotlivým vědeckým subjektům. „Osobně jsem přesvědčen, že se současná představa Komise o zadávání výzkumných zakázek různým subjektům nenaplní. Stejně bude muset jakési vědecko-výzkumné centrum vzniknout, a pak by o něj měla Praha rozhodně usilovat,“ myslí si Tošenovský.

Česká diplomacie již dlouho usiluje o to, aby v České republice sídlila agentura GSA (Galileo Supervising Authority) a správní rada Galileo. Pražský primátor Pavel Bém a předseda Zahraničního výboru pražského zastupitelstva Tomáš Chalupa se dubnu v pražské Stromovce sešli s velvyslanci členských států EU v ČR. Představitelé Prahy zde prezentovali silné stránky hlavního města ČR pro vybudování sídla evropské agentury GSA.

Konečné rozhodnutí o umístění centra systému Galileo má přijít na přelomu let 2010 a 2011. Systém by měl být plně funkční v roce 2014. Česká republika původně usilovala o to, aby rozhodnutí padlo ještě za španělského předsednictví. „[…] Španělsko, které je také jedním z kandidátů, se tomu ale trochu brání. Důvodem je, že pak nechce být obviněno v případě, kdy by sídlo získala Barcelona, z toho, že rozhodnutí ovlivňovalo. Dalším kandidátem je pak Belgie, kde v současné době agentura dočasně sídlí,“ řekl před časem v rozhovoru pro EurActiv český ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel.

„Sídlo GSA je jedním z bodů agendy Rady ministrů dopravy, která proběhne příští týden,“ řekl EurActivu Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro kandidaturu České republiky na sídlo GSA. Podle Dobeše je česká pozice velice silná.