Francouzsko-německý motor znervózňuje po Barrosovi i europarlament

Obcházení unijních institucí a rozhodování na mezivládním základě, které patří v poslední době ke „specialitám“ francouzsko-německého dua, se kromě předsedy Komise Barrosa nelíbí ani Evropskému parlamentu. Článek vznikl ve spolupráci s francouzským EurActivem.

V Evropském parlamentu to pěkně vře. Europoslancům se stejně jako představitelům Evropské komise nelíbí, že Francie společně s Německem obcházejí unijní instituce a rozhodují o dalším vývoji evropské integraci na vlastní pěst.

A co vlastně poslancům leží tolik v žaludku? Vadí jim, že dva nejsilnější členské státy EU, Německo a Francie, se v poslední době několikrát rozhodly vzít osud Unie do vlastních rukou a představily návrhy, které s nikým (rozuměj s žádnou unijní institucí) dopředu nekonzultovaly.

Konkrétně pak jde o návrh na revizi zakládajících smluv EU, který poprvé zazněl z úst kancléřky Angely Merkel na bruselském summitu před čtyřmi měsíci, a nejnověji pak o francouzsko-německý návrh na tzv. Pakt pro konkurenceschopnost, s nímž oba státy vyrukovaly teprve nedávno.

Pravdou zůstává, že nad způsobem prezentace francouzsko-německé iniciativy na summitu, který se konal 4. února, pozvedly obočí i některé členské státy. Předseda Evropské komise se pak nechal slyšet, že udělá vše pro to, aby se Unie k rozhodování na základě „komunitární metody“ (která počítá se zapojením unijních institucí) opět co nejdříve vrátila.

„Jakákoliv iniciativa, včetně té v oblasti konkurenceschopnosti a sbližování ekonomik, (…) musí být v souladu se zakládajícími smlouvami,“ prohlásil Barroso ve Štrasburku. „Aby celý vlak nevykolejil, musíme se postarat o to, aby žádný z jeho vagonů nevybočil z cesty,“ varoval předseda Komise. „Rozhodnutí, které vznikne na mezivládní bázi, může sice přinést pokrok, ale měli bychom dávat přednost ´komunitárním´ postupům.“

Zrazení europoslanci

Německý europoslanec za Evropskou lidovou stranu (EPP) Elmar Brok uvedl, že „mezivládní postup a komunitární metoda si nesmí být rovny.“ Podotkl, že v europarlamentu nepanuje příliš dobrá nálada, protože zejména menší členské státy mají pocit, že jsou těmi většími „podváděny“.

„Musíme zajistit, aby Evropská komise zvládala prosazovat mechanismus (komunitárního rozhodování) co nejvíce to jen bude možné,“ zdůraznil.

Ukazuje se také, že spousta europoslanců na francouzsko-německý postup nahlíží jako na něco, co jde proti návrhům na ekonomické vládnutí, s nimiž vloni na jaře vystoupila Evropská komise.

„Na stole nám teď leží šest dokumentů a do toho ještě musíme brát v úvahu závěry, které vypracovala pracovní skupina (stálého předsedy Evropské rady) Hermana Van Rompuyho,“ poznamenává francouzská europoslankyně Pervenche Berès, která je členkou frakce S&D.

Rebecca Harms, spolupředsedkyně z frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, si stejně jako její kolegové myslí, že „je špatné Komisi a Evropský parlament jakkoliv obcházet“.

Citované výroky europoslanců zazněly při jejich včerejším (16. února) plenárním zasedání ve Štrasburku, kde se mj. probírala i změna Lisabonské smlouvy, na níž se kvůli zavedení stálého záchranného mechanismu pro státy, jež se ocitnou v hospodářských potížích, na konci loňského roku shodly členské státy. Evropská komise ji posvětila v úterý.