Francie se štrasburských zasedání nevzdá, obrátí se na ESD

Zdroj: Evropský parlament.

Francie včera (15. března) oznámila, že nedávné rozhodnutí Evropského parlamentu o snížení počtu plenárních zasedání ve francouzském městě Štrasburku napadne u Soudního dvora EU. Podle ní totiž opatření povede k neefektivní práci europoslanců.

Francie je těžkým soupeřem. Vyprávět o tom by mohli europoslanci, kterým se po dlouholetému odporu ze strany francouzských kolegů podařilo minulý týden odhlasovat snížení počtu plenárních zasedání ve Štrasburku (EurActiv 10.3.2011).

Francie, pro níž má ale sídlo europarlamentu na jejím území historický význam – představuje symbol počátku evropské integrace a je tedy otázkou velké prestiže, se rozhodla, že opatření Evropského parlamentu napadne u Soudního dvoru EU.

Neefektivita práce

Zakládající smlouvy EU totiž nařizují, aby se ve francouzském městě ročně odehrálo 12 čtyřdenních „plenárek“. Nic naplat, že i když je Štrasburk formálně oficiálním sídlem Evropského parlamentu, většina činností europoslanců se soustředí do „hlavního města“ unijních institucí Bruselu.

Parlament je tak za neustálé stěhování mezi Štrasburkem, Bruselem a navíc ještě Lucemburkem, který platí za administrativní základnu europoslanců (sídlí tam generální sekretariát instituce) kritizován. Tzv. stěhovací cirkus, jak se tomuto pendlování někdy přezdívá, je časově náročný, únavný a v neposlední řadě finančně nákladný.

Europoslanci si proto od svého nedávného rozhodnutí slibují, že ušetří až půl miliardy korun (cca 180 milionů eur) a tím, že omezí cestování (europoslance doprovází i jejich asistenti, úředníci, překladatelé apod.), přispějí i k ochraně životního prostředí.

Europarlament ale podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Laurenta Wauquieze při hlasování zcela ignoroval zakládající smlouvy (zejména Protokol 6 Lisabonské smlouvy o oficiálním sídle europarlamentu) a tím, že dojde ke sloučení dvou zářijových štrasburských zasedání (jedno za srpnové prázdniny) do jediného říjnového, vytvoří se v tomto měsíci jedno dlouhé plenární zasedání (pro lepší představu prozkoumejte Kalendář zasedání EP pro rok 2012 a 2013).

Podle Francouzů se toto opatření negativně podepíše na efektivitě práce europoslanců, jejichž pravomoci byly po přijetí Lisabonské smlouvy více posíleny.

„V první řadě je třeba říci, že otázka sídla Evropského parlamentu je věcí dohody všech členských států, včetně Francie samotné. Ta již jednou s podobnou stížností u Evropského soudního dvora uspěla (a to v roce 1996), proto jsem tento krok vcelku očekávala,“ sdělila EurActivu česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).

Podle Marjory Van Den Broeke, vedoucí tiskového oddělení Evropského parlamentu, budou evropští zákonodárci nyní vyčkávat, zda Francie svůj úmysl podat žalobu k lucemburskému soudnímu tribunálu skutečně zrealizuje. Teprve poté se začne právní oddělení europarlamentu celou záležitostí zabývat, dodala.