Fondy EU po roce 2013: Státům se pevně dané podíly nelíbí

Zdroj: DG Regio.

Vlády členských zemí EU mají zřejmě výhrady ke způsobu, jakým chce Evropská komise zajistit, že na podporu výzkumu a inovací nebo na investice do snižování uhlíkových emisí půjde z evropských fondů dost peněz. Naznačují to předběžné závěry z neformálního jednání ministrů, které má EurActiv k dispozici.

Z materiálu, který pro dnešní neformální schůzku ministrů pro místní rozvoj v polské Poznani připravilo polské předsednictví, vyplývá, že členské státy s návrhem, podle nějž by si každý členský stát zvolil jen několik málo priorit, které chce v období 2014-2020 z evropských fondů financovat, souhlasí.

Ve shrnutí dosavadního vývoje diskuse vlád k budoucí podobě kohezní politiky po roce 2013 polské předsednictví píše, že si návrh Komise koncentrovat finanční zdroje na omezený počet priorit „zaslouží podporu“.

Způsob, jakým evropská exekutiva této koncentrace chce dosáhnout, se ale zjevně státům nezamlouvá. Mezi body, které podle dokumentu „vyžadují další vyjasnění a diskusi“, se totiž dočteme, že k tomu, aby byla „zajištěna koncentrace zdrojů na kritické faktory růstu a rozvoje daného území (…), je třeba hledat alternativní nástroje k vyčleňování“ jejich části na konkrétní účel.

Návrh, který počítá s vyčleněním pevně dané části evropských fondů na úzce navržený počet priorit, představila Evropská komise ve svém balíčku nařízení k budoucí podobě kohezní politiky začátkem října (EurActiv 7.10.2011).

Pokud by návrh prošel, musely by státy po roce 2013 čerpat předem danou část peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) pouze na tři Komisí navržené priority: výzkum, vývoj a inovace, podpora malých a středních podniků a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. V méně rozvinutých regionech (regiony do 75 % unijního HDP na hlavu) by na tyto tři priority mělo jít 50 % prostředků, na které budou mít v příštím programovacím období nárok, ve vyspělejších regionech dokonce 80 %.

S obdobnou koncentrací počítá návrh Komise i u Evropského sociálního fondu (ESF), z něhož se podporují například reformy vzdělávacích systémů, sociální začleňování nebo politika zaměstnanosti.

Výhrady k takto pevně stanoveným podílům má od samého počátku i Česká republika. Postoj české vlády je takový, že koncentraci zdrojů na omezený počet priorit podporuje, ale zdůrazňuje, že členské státy by měly mít právo zvolit si priority tak, aby to odpovídalo potřebám jednotlivých regionů (EurActiv 11.10.2011).

Návrh soustředit čerpání evropských fondů na malý počet oblastí Komise odůvodňuje tím, že efektivnější je dát víc peněz na malý počet priorit, než připustit jejich rozptýlení mezi široké spektrum podporovaných oblastí. Jako účinnější se jí koncentrace zdrojů jeví mimo jiné i proto, že chce kohezní politiku v příštím programovacím období těsně propojit s evropskou strategií Evropa 2020, která rovněž sleduje pouze úzký počet priorit.

V říjnovém materiálu proto Komise vytvořila soubor 11 tématických priorit, ze kterých si členské státy mohou vybrat v souladu s potřebami svých regionů. Jak ale vyplývá z návrhu, který počítá s vyhrazením části prostředků v EFRD a ESF na určité oblasti, některé priority by státy sledovat musely.

Závěry dvoudenního jednání, které dnes končí v Poznani, polské předsednictví předloží ministrům, kteří se 16. prosince sejdou na formální Radě pro všeobecné záležitosti (GAC).