Fondy EU jsou nadstandardním zdrojem financí, říkají autoři projektu z Lázní Bělohrad

Projekt Tree of Life v Lázních Bělohrad; autor: EurActiv.cz.

Jak ukazuje příklad výstavby lázeňského resortu „Tree of Life“ v Lázních Bělohrad, peníze z evropských fondů mohou výrazně pomoci s financováním investic za podmínek, které by investorovi běžné finanční instituce nikdy nedaly. Autoři projektu ale druhým dechem dodávají, že je také třeba naplnit cíle, k nimž se v projektu realizátor zavázal.

Souvislosti:

Česká republika může v současném programovacím období 2007-2013 vyčerpat celkem 26,7 miliard eur z evropských strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu) a Fondu soudržnosti. Peníze z těchto fondů putují ke konečným příjemcům prostřednictvím (na evropské poměry nebývale komplikované) soustavy 26 operačních programů.

Všechny české regiony s výjimkou hlavního města Prahy mají podle pravidel evropské regionální politiky nárok na podporu v rámci tzv. Cíle 1 (Konvergence). Obecně jí mohou získat regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Evropské unie. Nejinak je tomu v případě Královéhradeckého kraje, který spolu s Pardubickým a Libereckým krajem čerpá dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Mezi cíle programu, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), patří například zlepšení dopravní infrastruktury, podpora rozvoje měst a obcí, ale také rozvoj cestovního ruchu.

Témata:

Návrh vybudovat v podkrkonošském městečku Lázně Bělohrad luxusní lázeňský resort Tree of Life (Strom života) se podle Jitky Ferbrové, předsedkyně dozorčí rady akciové společnosti Anenské slatinné lázně, objevil poprvé začátkem roku 2006. Společnost, která po privatizaci počátkem 90. let navázala na dnes již téměř stotřicetiletou bělohradskou tradici léčby pohybových ústrojí, hledala tehdy způsob jak vyhovět stále častějším požadavkům samoplátců na luxusnější ubytování a nadstandardní služby.

Lázeňský resort, jehož výstavbu prostřednictvím ROP Severovýchod podpořila také Evropská unie, nabízí dnes vedle luxusního ubytování a klasických lázeňských procedur také wellness služby a další doplňkové aktivity – resort má své vlastní tenisové kurty, minigolfové hřiště nebo plavecký bazén. Ubytování, léčebné procedury a další aktivity si hosté resortu hradí sami – zdravotní pojištění se na ně nevztahuje.

Tree of Life byl z evropských fondů podpořen jako projekt, který dobře zapadá do koncepce regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje (konkrétně do kategorie podpory cestovního ruchu), na kterou je ROP Severovýchod navázán. Jedním z jeho cílů bylo zvýšit návštěvnost kraje a přilákat sem na vícedenní pobyt hosty z Česka i ze zahraničí. Autoři projektu si zároveň v projektu kladli za úkol vytvořit alespoň 80 nových pracovních míst a přispět tak k poklesu nezaměstnanosti v regionu.

Dobrá komunikace

Realizace projektu trvala přibližně dva roky. Jak říká Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, která je pověřená výběrem a řízením projektů podpořených z ROP Severovýchod, v měřítku operačního programu šlo o „nadprůměrně velký projekt“. Celkový rozpočet přesahoval 411 milionů korun, přičemž dotace z evropských fondů činila téměř 160 milionů (to odpovídá zhruba 40 % celkových nákladů). Zbývající část pak financoval autor projektu – Anenské slatinné lázně a Komerční banka.

Na rozdíl od řady jiných projektů, kdy si řídící orgány stěžují na podcenění některých aspektů projektu ze strany realizátora nebo kdy naopak realizátor kritizuje příliš komplikovanou administrativu, popisují autoři i řídící orgán vzájemnou spolupráci takřka idylicky.

Podle Semoráda dokázaly Anenské slatinné lázně „naprosto nadstandardně zabezpečit kvalitní přípravu projektu“.

„Pokud by všechny projekty byly takto dobře promyšlené a připravené dopředu, vyhnuli bychom se jak my, tak především sami příjemci dotace řadě komplikací a zdržení vyplývajících z posuzování a vyřizování změn,“ dodává ředitel Úřadu Regionální rady.

K hladkému průběhu projektu prý významně přispěla také průběžná komunikace mezi autory projektu a řídícím orgánem. Ferbrová u úředníků z Regionální rady oceňuje zejména trpělivost a ochotu ke spolupráci. „Projekt jsme pečlivě a dlouho připravovali, konzultovali a i v průběhu realizace diskutovali problémy s pracovníky Regionální rady soudržnosti. Nikdy jsme nenarazili na neochotu či nedostatek zájmu,“ říká předsedkyně dozorčí rady Anenských slatinných lázní a spoluautorka projektu.

„Ze strukturálních fondů jsme získali opravdu významnou část peněz na realizaci projektu, a proto jsme každý krok detailně zpracovali, jakýkoliv problém či změnu ihned konzultovali a vyhýbali se nestandardním postupům, které by mohly projekt narušit či zmařit,“ popisuje recept na hladké čerpání dotace.

Nová pracovní místa i v době krize

Půl roku od doby, kdy byl lázeňský resort uveden do života, se zdá, že projekt plní i cíle, k nimž se v projektu zavázal. Podle autorů projektu dnes komplex zaměstnává 90 lidí. Většina zaměstnanců přitom pochází přímo z Lázní Bělohrad nebo z blízkého okolí. „Myslím, že v době, kdy většina firem zaměstnance propouští, je to hodně pozitivní informace,“ říká Jitka Ferbrová.

Také lákat hosty se novému lázeňskému centru daří. Kapacita 146 lůžek je podle ředitele resortu Štěpána Vele v současné době naplněna zhruba ze dvou třetin a počet klientů měsíčně o 5 % narůstá.

Mezi návštěvníky jsou prý zatím hlavně Češi. Díky klientele Tree of Life se podle Ferbrové změnilo i spektrum hostů, kteří do Lázní Bělohrad přijíždějí. „Zdá se, že z toho profitují místní podnikatelé a obchodníci“, dodává.

Cílená podpora, ne „mikulášský systém“

I přes všechna uvedená pozitiva zůstává ovšem otázkou, nakolik je obecně financování podnikatelských projektů z evropských fondů vhodným nástrojem podpory a zda by podobné projekty nevznikaly i bez peněz daňových poplatníků.

Pardubický hejtman a předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod Radko Martínek je přesvědčen, že v případě cestovního ruchu nikoliv. „Záleží na oboru podnikání, v některých oblastech není zapotřebí žádná podpora, ale některé oblasti, jako například cestovní ruch, se bez dotačních titulů rozvíjet nemohou,“ říká hejtman, který v letech 2005-2006 zastával post ministra pro místní rozvoj.

Podnikání v cestovním ruchu podle Martínka není snadné a z evropských fondů by se mělo podporovat i do budoucna. Konkrétně jeho kraj je z pohledu domácího cestovního ruchu předposlední v republice. Hejtman ale věří, že právě s podporou evropských fondů se to může změnit. Podporu přitom hodlá kraj pod jeho vedením nasměrovat jen do několika konkrétních oblastí. „Nepodporujeme tzv. mikulášský systém, kdy každý dostane něco, ale ve výsledku se to neprojeví“, říká.

„Po vzoru Rakouska, kde před lety koncepčně investovali do rozvoje turistických regionů, jsme vytipovali tři oblasti, a to Pardubice, Chrudim a hřebčín v Kladrubech nad Labem. Druhou oblastí jsou městské památkové rezervace Litomyšl a Moravská Třebová, tedy města na Českomoravském pomezí, a třetím regionem je oblast Králicka,“ nastiňuje vizi svého regionu hejtman.

Nadstandard, ale investor musí být připraven na kontrolu

Možnost získat podporu z evropských fondů logicky oceňují i v resortu Tree of Life. „Je to nadstandardní pomoc investicím za podmínek, které od bankovního sektoru nezískáte“, říká Jitka Ferbrová. Na rozdíl od jiného typu dotací podle ní investor navíc může získat takový objem prostředků, které by mu žádný národní program podpory neposkytl.

Na druhou stranu si ale musí uvědomit, že musí plnit vše, k čemu se v projektu zavázal a počítat s tím, že jej v tomto ohledu budou řadu let kontrolovat národní i evropské úřady, připomíná předsedkyně dozorčí rady Anenských slatinných lázní.

Eva Jouklová, tisková mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, dodává, že pracovníci úřadu posuzují projekty hlavně z pohledu finančního zdraví žadatele, vyhodnocují jejich finanční a ekonomické aspekty a také schopnost fungovat i poté, co podpora z evropských fondů skončí. Plnění těchto kritérií není jen podmínkou pro udělení dotace – úřad ho kontroluje i během realizace projektu. „Je-li u některého z výše uvedených kriterií shledáno v průběhu hodnocení riziko, jsou na jeho sledování zaměřeny kontroly, abychom v případě ohrožení realizace či udržitelnosti projektu zavedli odpovídající opatření,“ dodává mluvčí.

Možným úskalím se autorům projektu Tree of Life v každém případě podařilo úspěšně vyhnout. „Pokud byl projekt vytvořen zodpovědně a jeho realizace probíhá podle regulí, je dotace ze strukturálních fondů jedním z nejoptimálnějších zdrojů spolufinancování investic,“ pochvaluje si své zkušeností s evropskými fondy Jitka Ferbrová.