Fondy EU: ČR chce mít možnost investovat do jiných priorit, než navrhuje Brusel

Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku představuje nařízení k fondům EU; zdroj: Evropská komise.

S tím, že by podpora z peněz evropské kohezní politiky měla směřovat jen na několik málo priorit, odborníci souhlasí. Obávají se ale, že pokud by si nakonec státy a regiony musely určovat své rozvojové priority podle klíče, který minulý týden navrhla Komise, nebudou v budoucnu moci z evropských fondů financovat to, co pro svůj rozvoj skutečně potřebují.

„Koncentrace na menší počet priorit je správná,“ řekl v reakci na zveřejnění balíčku návrhů nařízení k budoucí podobě evropských fondů náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Dodal ale, že státy a regiony by měly mít možnost nadefinovat si své rozvojové priority podle toho, co potřebují.

Tento postoj sdílí i řada těch, kteří se na vytváření české pozice k budoucí kohezní politice podílejí. Na semináři, který Ministerstvo pro místní rozvoj pouhý den po zveřejnění návrhů Evropské komise uspořádalo pro odbornou veřejnost, byla povinná koncentrace priorit jedním z nejkritizovanějších bodů.

Ředitel Úřadu Regionální rady Severovýchod Zdeňek Semorád se například obává, že koncentrace na předem dané tři priority se blíží vytváření jednotných pravidel pro všechny regiony. Takový přístup by podle něj byl v rozporu s integrovaným přístupem k přípravě budoucích programů, který jinak Komise prosazuje.

Materiály, které evropská exekutiva minulý týden zveřejnila, stanovují několik pravidel, která mají vést k vyšší koncentraci evropských peněz na menší počet priorit. Cílem je zabránit neefektivitám, k nimž dochází v současném období 2007-2013, kdy členské státy (a ČR v tomto ohledu není výjimkou) financují z evropských fondů příliš mnoho věcí. Pokud bude více peněz na menší počet oblastí, bude to podle Komise efektivnější.

Evropská komise chce navíc podporu z evropských fondů provázat se strategií Evropa 2020. Z ní také vychází základní soubor jedenácti tématických priorit, z nichž by si členské státy měly při stanovování svých národních a regionálních priorit vybírat.

Jen tři priority

Nynější návrh Komise ale vyvolává v Česku pochybnosti. Exekutiva totiž uvádí, že podstatná část z peněz v Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF) má jít na tři priority: výzkum, vývoj a inovace, podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. V případě méně vyspělých regionů (jedná se o regiony s HDP na hlavu nižším než je 75 % průměru EU, což jsou v ČR všechny s výjimkou Prahy) by se do těchto tří priorit mělo investovat alespoň 50 % celkové alokace z ERDF. Navíc pouze na přechod k nízkouhlíkové ekonomice by mělo jít 6 %.

V případě Prahy, která spadá do kategorie vyspělejších regionů (s HDP na obyvatele vyšším než 90 % průměru EU), by na uvedené tři priority mělo jít dokonce 80 % veškerých prostředků z ERDF a na nízkouhlíkovou ekonomiku 20 %.

Podobná koncentrace má platit také u Evropského sociálního fondu (ESF). Méně vyspělé regiony mají z ESF dostat alespoň 25 % celkové alokace, vyspělé alespoň 54 %. Navíc u méně vyspělých regionů má 60 % alokace jít na nejvýš čtyři priority, kterými jsou podpora zaměstnanosti a mobility, investice do vzdělávání, podpora sociálního začleňování a boj s chudobou, a zefektivňování institucí a administrativy (v případě vyspělejších regionů to má být 80 %).

Podle Jiřího Blažka z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy je ale takový přístup v rozporu s principem, podle nějž by se priority měly stanovovat ve spolupráci mezi evropskou úrovní, státem, kraji, samosprávami, a dalšími hráči a měly by vycházet z potřeb daného území.

Státy a regiony by podle jeho mínění měly mít možnost si své tři priority vybrat samy.

O společném postoji k nařízením, které 6. října zveřejnila Komise, jednali včera v Praze také náměstci a státní tajemníci zemí Visegrádské čtyřky (V4) a Slovinska. Náměstek pro místní rozvoj Daniel Braun na včerejší tiskové konferenci EurActivu potvrdil, že k tématické koncentraci mají výhrady všechny státy skupiny a budou také součástí společného materiálu, který má dnes V4 prezentovat ministrům pro všeobecné záležitosti (GAC).

Stanoviska:

Podle bývalého viceguvernéra České centrální banky a dnes ředitele consultingu ve společnosti Deloitte Luďka Niedermayera vycházejí priority nastavené Evropskou komisí především ze strategie Evropa 2020 a z požadavků čistých plátců, pro něž je konkurenceschopnost důležitější než koheze. „Plátci se budou ptát, zda využití těchto peněz umožní, aby Evropa byla více konkurenceschopná a udržitelná,“ řekl EurActivu.

Priorita nízkouhlíková ekonomika podle Niedermayera souvisí právě s udržitelností. „My v ČR jsme vůči tomu silně vyhraněni, ale země venku to vnímají jako příležitost pro rozvoj Evropy. Nemá to jen dimenzi šetření, o němž tu neradi slyšíme (zvlášť když přichází z Bruselu). Je to také obrovské odvětví ekonomiky, ve kterém je Evropa silná, a které má růstový potenciál.“

Petr Zahradník z EU Office České spořitelny vidí zesílenou tématickou koncentraci jako „klíčové pozitivum“.

„Mám pocit, že naše přecházející úsilí a praxe podporovat všechno byla zřejmě poplatná počátku tohoto období, ale není to perspektiva do budoucna. Přestože se z dnešního pohledu zdá velmi restriktivní značnou část prostředků zkoncentrovat do tří tématických oblastí, myslím si, že je to docela užitečná věc,“ řekl Zahradník.

Koncentraci prostředků tak, jak je navrhuje Evropská komise, přivítalo neziskové sdružení CEE Bankwatch Network, které mimo jiné monitoruje financování z evropských institucí v zemích střední a východní Evropy. Sdružení vítá především prioritu související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

„Pro Českou republiku, čtvrtou energeticky nejnáročnější ekonomiku v Evropě, je to příležitost srovnat krok s vyspělými zeměmi. Využití evropských fondů pro zateplování budov, zefektivnění systémů centrálního vytápění a úspory energie v průmyslu by jasně splnilo poslání kohezní politiky – vyrovnávat rozdíly mezi bohatými a méně bohatými regiony EU“, uvedlo sdružení v tiskovém prohlášení.