Fond pro uhelné regiony pomůže, ale nespasí

© Pixabay

Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?

Fond spravedlivé transformace je k dispozici pro evropské regiony, pro které bude zelené směřování kvůli jejich charakteristikám náročnější než pro jiné. V Česku to jsou tři uhelné kraje – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký. Ty patří mezi strukturálně postižené regiony a potýkají se s řadou socioekonomických problémů, jako jsou nezaměstnanost, zadlužení či odliv mladých lidí.

Miliardy, které z fondů do českých krajů zamíří, jim mají pomoci vyrovnat se s dopady ozelenění ekonomiky. Peníze tak poputují zejména na diverzifikaci lokálních ekonomik, rekultivaci uhelné a průmyslové krajiny a na to, aby se regiony popasovaly se sociálními dopady odklonu od „špinavého“ průmyslu. Ty se pojí hlavně se zánikem pracovních míst v sektorech, které se v důsledku snižování emisí promění nebo skončí. Finance tedy půjdou například na rekvalifikace.

Nejvíce z pomyslné obálky pro Česko dostane Moravskoslezský kraj, a to zhruba 18,9 miliardy korun. Ústecký kraj může počítat s 15,8 miliardy korun a Karlovarský s 6,3 miliardy korun.

Aby si však uhelné kraje na peníze z fondu a připravovaného Operačního programu Spravedlivá transformace skutečně sáhly, muselo Česko vypracovat tzv. Plán spravedlivé územní transformace. V něm nastiňuje proces proměny, která kraje na cestě za evropským cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2050 čeká, a plánuje, na co konkrétně prostředky z fondu využije.

Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace

Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.

Nová zkušenost

Český plán vznikal několik měsíců a zhruba na přelomu letošního roku by ho měla schvalovat vláda. Pro ty, kteří se na jeho přípravě podíleli, to byla zcela nová zkušenost. Alespoň tak to vidí Karlovarský a Ústecký kraj a rezort životního prostředí.

„Museli jsme se naučit novému přístupu k přípravě dotačního období a novému myšlení. Regiony to probudilo, partneři se najednou, ať už chtěli, nebo nechtěli, museli dát dohromady a dobrat se společných výsledků. Je to poprvé, kdy spoluvytváříme operační program odspodu. Minimálně se kraje musely zamyslet nad tím, jakým směrem chtějí jít, co chtějí změnit, jaké chtějí udělat kroky, a najít na tom v území shodu,“ popsal na nedávné debatě serveru EURACTIV.cz radní Karlovarského kraje pro regionální rozvoj Patrik Pizinger.

Na plánu se ale podílela širší škála aktérů. Kromě regionů a rezortů to byly v rámci speciální Transformační platformy další subjekty, jako jsou například environmentální organizace, Svaz měst a obcí ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR či Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Za tu krátkou dobu, za kterou byl plán vytvořen, je to podle mě maximálně možný dobrý výsledek. My jsme v podstatě na špici v EU, protože jiné členské státy ještě tak daleko nejsou. Mluvila jsem například s Portugalci, a ti ještě plán nezačali pořádně tvořit,“ okomentovala český plán ředitelka Odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku na ministerstvu životního prostředí Radana Leistner Kratochvílová.

Spokojenost s výsledkem zní i z krajů. Radní Ústeckého kraje pro oblast podpory podnikání, inovací a transformace Iva Dvořáková si chválila zejména nastartovanou spolupráci mezi aktéry v kraji.

„Plán spravedlivé územní transformace je z mého pohledu neuvěřitelný výsledek. Tím, že se na jeho tvorbě podílely i různé subjekty, které spolu dříve ani nekomunikovaly, tak se podařilo nastartovat v území něco nového a jedinečného,“ řekla při příležitosti debaty Dvořáková. Nově navázané kontakty a spolupráce by podle ní mohly být užitečné i do budoucna.

Fond pro nastartování změn

Ačkoliv kraje speciální fond vítají, upozorňují, že fond nevznikl proto, aby jim umožnil celou proměnu vyřešit. Radní Pizinger z Karlovarského kraje připomněl, že to není ani jeho úloha.

„Fond pro spravedlivou transformaci nám má z pohledu Karlovarského kraje pomoci neprohlubovat problémy, které jsou tady historicky dané, a také nám má pomoci se s tou intenzivní proměnou vzhledem k problémům, které tady máme, vypořádat. Fond je pro nás ‚kořením‘ a možností si přilepšit a zacílit prostředky tak, jak by nám to třeba jiné programy neumožnily,“ upřesnil Pizinger.

Důležité tak pro kraje bude zaměřit se i na prostředky z jiných fondů a finančních nástrojů, které jsou v EU pro ozelenění k dispozici. Tím je například Modernizační fond nebo pokrizový fond obnovy. Ústecký kraj si proto podle Dvořákové vyjednal podporu i v jiných fondech.

„Prostředky z fondu pro spravedlivou transformaci ji celou nevyřeší, to víme všichni. Bereme to jako takový počáteční vklad pro nastartování změn (…) V jednu chvíli jednání jsme se neshodli s ministerstvem pro místní rozvoj, které tvrdilo, že nepotřebujeme zvýhodnění v jiných operačních programech, protože máme k dispozici fond spravedlivé transformace. Nakonec jsme se ale dohodli, že to nestačí a že postižené regiony potřebují podporu i v jiných operačních programech,“ uvedla Dvořáková.

Podle Pizingera to však není pouze o penězích, na transformaci musí regiony především pracovat. „Je to i o kultuře, o přístupu k území, protože i kdybychom územím prohnali 20 miliard a nepracovali jsme s lidmi, tak natřeme chodníky na zlato, ale pořád nám budou mladí lidé utíkat a pořád budeme říkat, že nám to tady nefunguje,“ dodal.

Kratochvílová z ministerstva životního prostředí upřesnila, že je to pro regiony šance, jak nyní řešit nejpalčivější problémy, protože samotná transformace bude trvat dlouhé roky a přesáhne tak současné období financování z evropských zdrojů, které potrvá od letoška do roku 2027.

„Tady dáváme regionům šanci, aby si řekly, co jsou nyní jejich nejpalčivější problémy, které se dají řešit během toho relativně krátkého období pro čerpání peněz. Proces transformace není na sedm let. A proto jsou tady i další zdroje, jako je Modernizační fond, který má pod sebou také ministerstvo životního prostředí, a my tak můžeme zdroje vhodně kombinovat,“ řekla Kratochvílová.

S ozeleněním českých uhelných krajů pomůže speciální fond. Na fosilní paliva z něj nepůjde ani euro

V souvislosti se zeleným kurzem Evropy se již dlouho mluví o konci uhlí a o speciálním fondu určenému jen pro ty uhlíkově nejzatíženější regiony Evropy. Fond tento týden posvětili europoslanci. Jak regionům pomůže?

Zapojení velkých podniků je logické

O peníze z fondu budou moci žádat malé a střední podniky, univerzity, výzkumné instituce, obce i samotné kraje. Na vyhlášení výzev si však budou muset počkat až do druhé poloviny příštího roku.

Kromě toho mohou z fondu čerpat za určitých podmínek také velké podniky, což si v minulosti vysloužilo kritiku. Podle hostů debaty však jejich zapojení do fondu dává smysl.

„Je jasné, že klíčovým hráčem, pokud se bavíme třeba o revitalizaci území po těžbě, jsou firmy, které na tom území dlouhá léta působí a mají tam i nějaké závazky, dokonce státem dané. (…) Ty firmy jsou často jedinými možnými realizátory, protože několik obcí tak velký projekt dohromady nedá. Mně to tedy přijde logické,“ uvedla Kratochvílová s tím, že se v případě velkých firem musí jednat o produktivní investice, které podpoří vznik a zachování významného počtu pracovních míst.

Ústecký kraj, jak přiblížila radní Dvořáková, má připraveno deset potenciálních strategických projektů, a z toho dva jsou projekty velkých podniků. „Jeden je projekt ČEZ, který je navíc polostátní, a druhý je projekt Sev.en Energy, která je ale v projektu úzce navázaná na univerzitu (Jana Evangelisty Purkyně), což je pro nás obrovský přínos. Pokud se projekt podaří realizovat, tak tyto peníze budou použity pro území po těžbě. Nevím, kde jinde by se měly použít než v bývalém lomu,“ argumentovala.

Projekty velkých firem musí splnit řadu podmínek, aby na peníze z fondu dosáhly. Přístup k fondu pro ně nebude podle slov Kratochvílové neomezený.

„Není to bezbřehé pozvání ke švédskému stolu pro velké firmy,“ uzavřel Pizinger z Karlovarského kraje.