Fiskální pakt: Kalouskova páka na vládu není silná

Miroslav Kalousek; zdroj: www.top09.cz

TOP 09 po vládě chce, aby na sebe uplatnila přísnější rozpočtová pravidla fiskálního paktu a snižovala schodek státního rozpočtu. Jinak prý pakt, utahující fiskální pravidla zemí Evropské unie, nepodpoří. Vláda ale má vícero důvodů Kalouskovu nabídku odmítnout.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek od května vládě nabízí, že jeho strana podpoří schválení fiskálního paktu, který zpřísňuje pravidla pro rozpočtovou odpovědnost členských států Evropské unie. Je to mezinárodní smlouva, a kabinet Bohuslava Sobotky proto potřebuje pro její schválení ústavní většinu 120 poslanců.

Kalouskovou podmínkou je, aby vláda Evropské komisi deklarovala, že se na ní budou vztahovat přísnější vynucovací prostředky v případě neplnění rozpočtových pravidel, která se podle fiskálního paktu týkají pouze členů eurozóny. Podobný krok učinilo Dánsko, Rumunsko a částečně také Bulharsko.

Druhým požadavkem místopředsedy TOP 09 je, aby vláda od roku 2016 snižovala každý rok o půl procentního bodu strukturální schodek. To je deficit očištěný o působení hospodářského cyklu. Chce, aby se v roce 2018 dostal pod 0,5 % HDP, podle fiskálního paktu by přitom České republice ho stačilo udržet pod jedním procentním bodem. Pokud by kabinet oba Kalouskovy požadavky splnil, hlasovala by TOP 09 ve Sněmovně kromě fiskálního paktu i pro všechny vládní rozpočty. 

Babiš: „Gesto a výsměch“

Podmínky místopředsedy TOP 09 se nelíbí zejména ministru financí Andreji Babišovi, podle kterého „je to jen gesto a výsměch.“ Škrty, které by kvůli Kalouskovu návrhu musela vláda podniknout, by podle předsedy vlády Sobotky Česko nevydrželo. 

Kalouskův návrh ale vládní lídři ještě úplně ze stolu nesmetli. „Je v diskuzi,“ napsal EurActivu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle úředního zdroje obeznámeného s problematikou nicméně můžou Kalouskovy snahy přijít vniveč, protože nechat předsedu opozice „diktovat“ makroekonomickou politiku země výměnou za podporu fiskálního paktu by prý byla příliš vysoká cena. Premiér Sobotka má několik důvodů, proč se bez hlasů TOP 09 může obejít.

Souhlasit můžou komunisté 

I když v květnu předseda vlády ohlašoval, že komunisté pro fiskální pakt hlasovat nebudou, není to tak úplně pravda. Předseda KSČM Vojtěch Filip totiž v telefonátu s EurActivem podporu fiskálního paktu nevyloučil.

Za jakých konkrétních podmínek by komunisté fiskální pakt podpořili, podle jeho slov řekne až osobně premiéru Sobotkovi. Ke smlouvě samotné má výhrady, prý upřednostňuje škrtání výdajů před zvyšováním daní. Už v březnu se nechal Filip slyšet, že chce mít garance, že Česká republika nebude platit cizí dluhy. Fiskální pakt ovšem daňovou politiku ani dluhovou garanci nijak neupravuje. 

Význam fiskálního paktu podle zdroje z blízkosti Úřadu vlády není velký. Jedinou podstatnou změnou by bylo snížení povolené hranice pro strukturální deficit na půl procenta, pokud dluh dosahuje země více než 60 % HDP. Ani to by se ovšem České republiky aktuálně netýkalo, za minulý rok vykázala dluh ve výši 46 % HDP.

Pokud by vláda přijala Kalouskovu nabídku a zvláštní deklarací se přihlásila k hlavám smlouvy, vztahovaly by se na ni navíc i silnější koreční mechanismy v případě nadměrného deficitu. Ty Česká republika do velké míry ale přijme už v rámci souboru regulací a direktiv Sixpack, která se v současné době implementuje.

Českou vládu navíc k přijetí fiskálního paktu nikdo netlačí, k ratifikaci se zavázala sama. Pokud by se jim smlouvu přes Sněmovnu protlačit nepodařilo, jednalo by se o nedodržení slibu a tedy i snížení vlastní reputace. Bezprostřední faktické následky by ale tento neúspěch nepřinesl.

Autor: Jan Pavec