Fiskální pakt: Cameron odrážel kritiku, Nečas navíc ještě údiv

zdroj: Rada EU.

I přesto, že se s „ne“ britského ministerského předsedy Camerona, kterým na pondělním summitu odmítl dohodu EU o rozpočtové odpovědnosti, počítalo, premiér si po příjezdu domů vyslechl kritiku opozice. Té se nelíbí, že prý nasměroval zemi do izolace. Kritika a především pak údiv nad překvapivým rozhodnutím „jít v britských stopách“ se nevyhnula ani jeho českému protějšku Petru Nečasovi.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že britský premiér David Cameron si ani nestihl po vyčerpávajícím pondělním bruselském summitu, který se protáhl (jak je poslední dobou zvykem) až do pozdních nočních hodin, odpočinout a už musel spěchat na další jednání – tentokrát do Westminsteru mezi britské poslance. 

Zejména opozici musel totiž vysvětlovat, co svým vetem, kterým na prosincovém summitu smetl ze stolu změnu Lisabonské smlouvy, pro Velkou Británii vlastně získal.

Mezivládní dohoda, která byla hlavním tématem pondělních jednání v Bruselu a od níž si signatáři slibují uklidnění a obnovení důvěry trhů, totiž prý v podstatě obsahuje ta samá opatření, která Cameron tehdy odmítl. Jedná se především o údajně posílenou roli Evropské komise a Soudního dvora EU, které podle Britů musí „pracovat“ pro celou evropskou sedmadvacítku a nikoliv pouze pro úzce vymezenou skupinu členských zemí (tj. eurozónu a další státy, které se k paktu připojily nebo v budoucnu připojí). 

„Tvrdíte, že to není opravdová smlouva.  Ono se to ale jako evropská smlouva tváří a chová, protože to evropská smlouva je,“ namítl včera v britské poslanecké sněmovně lídr opoziční Labouristické strany Ed Miliband

„Pro Británii jste nezajistil žádnou ochranu. Realita je taková: Británie se těší mnohem menšímu vlivu, než tomu bylo v minulosti,“ dodal. 

Bývalý labouristický ministr zahraničí ve vládě Tonyho Blaira Jack Straw se premiéra přímo zeptal, co vlastně odmítnutí mezivládní dohody, která má signatářské země přinutit dodržovat rozpočtovou disciplínu, aby se do budoucna zabránilo opakování řeckého scénáře, Británii přinese. „Čeho dalšího jsme vetem dosáhli kromě toho, že nyní budeme stát za dveřmi?“ 

Narážel tak na jeden z klíčových bodů, jež ve smlouvě upravuje (ne)účast signatářských zemí bez eura na tzv. eurosummitech, nepravidelných zasedáních členů eurozóny. 

Některé země v čele s Polskem totiž požadovaly, aby se mohly těchto setkání také plnohodnotně účastnit. Lídři se nakonec dohodli, že země bez eura, které fiskální pakt úspěšně ratifikují, budou na eurosummity přizvány nejen tehdy, když se bude jednat o implementaci fiskální dohody (jak původně stálo v textu), ale i v případě změn v architektuře eurozóny.  

Kromě opozice čelí premiér Cameron i dlouhodobé kritice z vlastních řad – konkrétně pak ze strany euroskeptického křídla Konzervativní strany. To totiž svému předsedovi vyčítá, že z Bruselu nepřivezl záruky, že nová dohoda nebude včleněna do zakládajících smluv EU. Někteří zarytí odpůrci britského členství v EU dokonce požadují, aby země uspořádala referendum o setrvání v Unii (podobně jako tomu bylo v roce 1975). 

Cameron jim proto včera slíbil, že v případě, že instituce EU budou ve jménu paktu podkopávat vnitřní trh EU nebo jinak ohrožovat britské národní zájmy, bude se nápravy domáhat právní cestou. 

„Budeme to bedlivě sledovat a když to bude nutné, zasáhneme, i právně,“ uvedl premiér. 

Jasné, nikoliv dočasné „ne“ 

Kritika po návratu ze summitu neminula ani českého premiéra Petra Nečase, který se v pondělí v noci po vzoru Davida Camerona překvapivě rozhodl k fiskálnímu paktu nepřistoupit. Nesouhlas s postojem ministerského předsedy vyslovil například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nebo stínový ministr ČSSD pro evropské otázky a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Naopak Nečasovi se podpory dostalo z úst prezidenta Václava Klause nebo od poslaneckého klubu ODS. 

Premiér Nečas své rozhodnutí neúčastnit se paktu zdůvodnil zatím nevyjasněným postupem pro jeho ratifikaci, nezaručenou účastí České republiky na eurosummitech a v neposlední řadě nedostatečným důrazem na povinné snižování státního zadlužení (více EurActiv 31.1.2012).  

„Na summit do Bruselu jsem odjížděl s několika variantami, jak se podle vývoje vyjednávání zachovám. Ovlivnila mě řada věcí, ale hlavně jsem si uvědomil, jak ta smlouva výrazně mění směr evropské integrace, výrazně přenáší pravomoci a směřuje k politické unii,“ uvedl v rozhovoru, který vyšel v dnešním vydání Lidových novin (LN). 

Premiér dodal, že je podle něj nepravděpodobné, aby by se jeho kabinet, který bude neúčast Česka na paktu diskutovat dnes, v budoucnu ke smlouvě připojil. „Je to jasné, nikoliv dočasné ´ne´,“ řekl.  

Pokud tak bude chtít učinit některá z příštích vlád, podle premiéra jí v tom ale nic nebrání. 

Stanoviska: 

„Pokud se změní podmínky a pro signatáře se otevře cesta na summity eurozóny, kde se skutečně bude řešit vše podstatné, můžeme se bavit, zda je pro nás výhodné se k paktu přidat,“ řekl LN premiér Petr Nečas

„S postojem premiéra Nečase plně souhlasím. Nemyslím, že se přidal k Velké Británii, spíše to interpretuji tak, že jednal jako zodpovědný představitel České republiky. Nemáme důvod se za nikoho schovávat a k někomu se přidávat,“ uvedl na svých webových stránkách prezident Václav Klaus

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a předseda vládní strany TOP 09 se nechal slyšet, že premiér při svém rozhodování bral ohled na „národněsocialistické křídlo ODS“ a celou situaci záměrně dramatizuje i přesto, že smlouvu nakonec stejně podepíše. Schwarzenberg vyjádřil lítost nad tím, že důvody pro odmítnutí smlouvy byly „pouze vnitropolitického charakteru“. 

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ve včerejším vysílání Radiožurnálu uvedl, že nevidí jediný důvod, proč by český stát nemohl fiskální dohodu podepsat. „Smlouva je jasný signál, že se to s finanční disciplínou myslí vážně,“ řekl. „Pokud Česko nepodepíše, budou v Evropě dva ostrovy, jedno bývalé impérium a jedna země ve středu Evropy. My na rozdíl od Velké Británie nejsme bývalé impérium a nemáme styky s finančními vazbami do celého světa,“ dodal. 

„Je to rozhodnutí, které po mém soudu není výhodné pro Českou republiku. Myslím si také, že premiér Nečas nepostupuje správně z hlediska ústavy. Jsme parlamentní republika a takovéto zásadní věci by se měly rozhodovat v parlamentu. Správný postup by byl parafovat a předložit k ratifikaci tak, aby parlament, tedy celé politické spektrum, se mohl vyjádřit a rozhodnout,“ myslí si bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD).