Finanční ústava ČR prošla prvním čtením poslanců, co to znamená?

zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky minulý týden (6. února) podpořila návrh zákona na vytvoření tzv. finanční ústavy. Jedná se o zákon o rozpočtové odpovědnosti, na jehož základě bude možné zatáhnout za pomyslnou záchrannou brzdu ve vládních výdajích v případě, že se dluh České republiky dostane nad 40 % HDP. Počítá se také se zřízením Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na dluhovou politiku vlády.

„Cílem bylo navrhnout taková opatření, která povedou ke zmírnění politických mechanizmů vedoucích k narůstajícím výdajům a dluhu,“ vysvětlil návrh zákona člen NERV Tomáš Sedláček.

Ke schvalování zákona dochází krátce poté, co vládní strana TOP 09 vznesla požadavek na zařazení podpisu fiskální dohody EU do nové koaliční smlouvy (EurActiv 30.1.2013). Dohoda na evropské úrovni, kterou český premiér Petr Nečas odmítl společně s Velkou Británií na začátku loňského roku, přitom směřuje k podobným cílům jako stávající návrh vlády (EurActiv 11.10.2012).

Premiér argumentoval právě tím, že nejprve je v této oblasti třeba zavést národní legislativu. Současný návrh o rozpočtové odpovědnosti je pak podle všeho přísnější než fiskální opatření na úrovni EU. Zákon navrhuje přijetí opatření již v případě, kdy dluh České republiky překročí 40 % HDP. V tu chvíli by mělo dojít k omezení výdajů a ke zpřísnění jejich schvalování. Vzhledem k tomu, že český dluh se nyní pohybuje okolo 45 %, došlo by ke spuštění mechanismů okamžitě po vstupu zákona v platnost.

Při nárůstu veřejného dluhu na 45 % bude muset vláda snížit výdaje nejméně o tři procenta a zastropovat výdaje na další tři roky. Dojde také ke zmrazení platů ve veřejném sektoru a snížení mezd představitelů státu o 20 %. K dalším omezení má dojít při dluhu nad 48 % a při navýšení dluhu nad 50 % musí vláda sama požádat o vyslovení důvěry. Nad 60 % se pak vláda vůbec nesmí zadlužit. Právě až 60% hranice je klíčová v evropském fiskálním paktu.

„Podmínky fiskální dohody (EU), jako je šedesátiprocentní dluhová brzda či definice necyklického strukturálního deficitu, se ukazují jako měkčí a méně zřetelné, než je navrhovaný domácí zákon,“ řekl před časem redakci hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Podobný zákon tedy platí i v ostatních státech EU. „Většina zemí něco podobného již má a ty, které neměly, se k tomu vlastně zavázaly přijetím fiskálního kompaktu. To byla příležitost, kterou jsme my nevyužili, a právě proto jsme si museli postavit ´něco vlastního´, což nemusí fungovat tak dobře, protože riziko je, že si naši politici budou z vlastních zákonů dělat trhací kalendář,“ odůvodňuje pak potřebu přijetí zákona Sedláček.

Nečas upřesnil, proč vláda nepřistoupila k fiskálnímu paktu, přestože přijala podobný zákon také tím, že fiskálním paktem bychom prý přijali i mnohé jiné závazky než povinnost dodržovat „dluhovou brzdu“.

Součástí fiskálního paktu je pak podle Nečase také požadavek, že státy mají mít při podpisu „dluhovou brzdu“ zakotvenou v ústavě. „Proto má smysl fiskální pakt podepsat nejdříve tehdy, až bude stoprocentně jisté, že naším parlamentem projde finanční ústava. Do té doby nic neztrácíme.“ Dodal také, že fiskální pakt by v České republice začal platit až po jejím vstupu do eurozóny.

Ústavní zákon

Vzhledem k tomu, že se jedná o ústavní zákon, je nutné získat většinu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů Opozice minulý týden při prvním čtení v Poslanecké sněmovně vznesla jisté výhrady, schválení oběma komorami tak může být problematické, protože v Senátu mají většinu právě levicové strany.

Poslanec ČSSD Václav Votava vysvětlil, že vládou schválená podoba finanční ústavy je v této podobě pro sociální demokracii nepřijatelná. „Chci také zdůraznit, že se jedná o ústavní zákon, a tedy že k jeho přijetí je potřeba i hlasů opozice,“ řekl ve sněmovně.

Votava také upozornil, že sociální demokracie nepovažuje finanční ústavu za „jakousi náhražku za nepodepsanou fiskální úmluvu Evropské unie“. „Fiscal compact je především o koordinaci hospodářských a rozpočtových politik zemí Evropské unie, a to vládou předložená tzv. finanční ústava ani řešit nemůže,“ dodal..

Předseda hlavní opoziční strany Bohuslav Sobotka uvedl, že výhrady opozice nejsou otázkou toho, že by chtěla zdržovat projednávání této normy. „Je to prostě proto, že si ji dokážeme představit, ale dokážeme si ji představit pouze s upravenými a změněnými parametry.“ Pozastavit projednávání návrhu ve sněmovně se opozici nepodařilo.

Nezbytná opatření

Projednání zákona Poslaneckou sněmovnou pak vítají zástupci podnikatelů. „Projednávaný zákon vnímáme jako velkou šanci, jak dát okolí signál, že jsme připraveni podnikat zodpovědné kroky vedoucí ke stabilitě naší ekonomické situace. Vzhledem ke špatné kondici veřejných rozpočtů většiny evropských států by to pro české podnikatele znamenalo velkou konkurenční výhodu,“ uvedl předseda Unie středních a malých podniků David Šeich.

Podle člena NERV Michala Mejstříka je finanční ústava v zájmu všech politických stran. „Nemělo by dojít k tomu, že se návrh bude odkládat jenom z toho důvodu, že bude první platit pro tu či onu vládu. Jedná se o dlouhodobá pravidla, která nastaví dluhovou brzdu všem vládám,“ uvedl.

Připojuje se k tomu i další člen NERV Jan Procházka. „Trochu tím politikům svážeme ruce, ale pokud chceme zajistit dlouhodobě zdravé veřejné finance, tak je to nezbytné,“ prohlásil.