Exportní politika: Kritizovaná dvoukolejnost zřejmě nezmizí

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, autor: Robert Janás.

České vládě zřejmě nestačí, že má dvě evropské politiky. Po včerejší tiskové konferenci, na níž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg představil, jak má vypadat podpora českých hospodářských zájmů v zahraničí, se zdá, že stát hodlá pokračovat i v dvojí proexportní politice, kterou dlouhodobě kritizují čeští vývozci. Paralelně s MZV chystá svou exportní strategii také ministerstvo průmyslu (MPO).

„Zatím jsem návrh MPO neviděl,“ reagoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) na dotaz novináře, který chtěl slyšet jeho názor k návrhu exportní strategie, který chce ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) tento týden předložit kabinetu k projednání.

„Ministr průmyslu a obchodu nás nekontaktoval a pracoval na tom sám. Ministerstvo zahraničních věcí to řeší už dva roky. Každý má zkrátka svůj způsob práce,“ rýpl si Schwarzenberg do svého kolegy ve vládě.

Na tom, že má ministerstvo zahraničí o proexportní politice České republiky jiné představy než ministerstvo průmyslu a obchodu, není nic nového. Dvoukolejnost podpory českých exportérů kritizují ostatně dlouhodobě také sami podnikatelé.

Přestože Schwarzenberg a víc než měsíc před ním i Kuba prohlásili, že na podpoře vývozu musí jeho rezort spolupracovat s tím druhým, každý z nich nakonec prezentoval svou vlastní představu.

Ministr zahraničí včera na tiskové konferenci uvedl, že role diplomacie je při podpoře hospodářských zájmů České republiky v zahraničí nezastupitelná. Do vnějších vztahů podle něj nepatří jen podporu exportu, ale i „makrooblasti“ jako je jednání na nejvyšší úrovni nebo vytváření příznivých podmínek. Někdy je nutné, aby dveře českému průmyslu otevřel premiér, prezident nebo ministr zahraničí, zdůraznil Schwarzenberg a dodal, že nenahraditelná je také role diplomatů ve stálých misích při mezinárodních organizacích jako je EU, OECD nebo WTO.

Pokud jde o přímou pomoc firmám v zahraničí, „nikdo jiný“ podle ministra nemůže poskytovat v zahraničí firmám služby v takovém rozsahu, jako síť zastupitelských úřadů.

Ekonomický rada nahradí obchodního

A v čem „nový přístup“ MZV spočívá? Ministerstvo chce klást oproti minulosti větší důraz na prosazování hospodářských zájmů země v zahraničí. Aktivnější by v tomto směru měli být samotní velvyslanci a rozšířit se má také okruh činností ekonomických radů (dosavadních obchodních radů).

Jak vysvětlil náměstek ministra Tomáš Dub, který má proměnu české diplomacie na starosti, rezort chce změnou titulu zdůraznit, že radové nebudou odpovědní pouze za obchod – podporovat mají nově i příliv zahraničních investic, spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a spolupráci mezi vysokými školami.

Ministerstvo plánuje posilovat také počet diplomatů, kteří budou odpovědní za ekonomické záležitosti, a zlepšit chce také ekonomické vzdělání začínajících diplomatů. Na Diplomatické akademii MZV mají od letošního roku přednášet manažeři významných českých i zahraničních firem, členové NERVu a přední vysokoškolští profesoři.

Zlepšit by se měla také komunikace s podnikateli. Úřad hodlá pořádat teritoriální setkání podnikatelů s novými velvyslanci a posílit chce i spolupráci s podnikatelskými asociacemi a svazy včetně zástupců malých a středních podniků.

Velvyslanectví by měla být podle představ MZV koordinátorem zahraničních aktivit všech rezortů a vytvářet tak „české týmy“, do nichž by se zapojovali všechny české subjekty působící na daném území.

Pokud jde o angažmá zástupců MPO a podnikatelů, MZV pro ně vidí další roli v důležitých regionálních centrech velkých zemí jako je například Rusko, Čína nebo Indie. „Hospodářské věci nelze řešit jen z hlavního města. Důležité jsou i provincie. (…) Bylo by dobré, aby tam byli lidé z MPO a podnikatelé,“ uvedl Schwarzenberg.

Schwarzenberg: Obchodní přidělence nepřipustím

Představa ministerstva průmyslu a obchodu je přitom poněkud odlišná (EurActiv 7.2.2012). MPO v dokumentu, který po připomínkách zítra zamíří do vlády, počítá především se zvýšením počtu obchodních zastoupení MPO v zahraničí ze současných 37 na 70. Dosáhnout toho chce integrací služeb stávajících agentur, které spadají do působnosti MPO (CzechTrade, CzechInvest). Tento krok ale kritizují i zástupci malých a středních podniků, kteří se obávají, že tím dojde k narušení dobře fungujících služeb, které dnes CzechTrade podnikatelům v zahraničí nabízí (EurActiv 10.2.2012).

Česká pozice minulý týden informovala o tom, že zamýšlené slučování úřadů má ještě další rozměr, který se MZV nelíbí. MPO chce mít své kanceláře přímo na ambasádách. Jejich lidé by měli statut jakýchsi „obchodních přidělenců“ a disponovali by diplomatickými pasy.

S takovou představou ale Schwarzenberg zásadně nesouhlasí. Jednalo by se podle něj o „krok zpět“. „Obchodní přidělence, kteří byli řízeni MPO na našich velvyslanectvích, považuji za zastaralý a neúspěšný model. Obchodní přidělence nepřipustím,“ prohlásil včera ministr. „Diplomatické pasy jsou rezervovány pro diplomaty a politiky určité úrovně. Nemůžeme je rozdávat podle chuti,“ dodal.

Ministerstvu zahraničí se nezamlouvá ani seznam prioritních a zájmových zemí, s nimiž počítá MPO. Prioritní země je podle náměstka Duba třeba stanovovat pružně. MZV proto hodlá prosazovat aby se jejich seznam v reakci na vývoj na světových trzích pravidelně aktualizoval.