Parlament se zmražením víceletého rozpočtu nesouhlasí

Zdroj: EurActiv.cz.

Pokud členské státy chtějí přistoupit ke zmražení evropského rozpočtu na léta 2014-2020, měly by také říci, na které unijní politiky půjde méně peněz, píše se ve zprávě, kterou včera schválil Evropský parlament. Europoslanci tím reagují na požadavek některých členských států, které požadují, aby po roce 2014 rozpočet EU rostl nanejvýš o inflaci.

Pokud víceletý evropský rozpočet zůstane na úrovni 1 % HND, nebude z něj možné financovat všechny nové závazky, které vyplývají z implementace Lisabonské smlouvy a dalších rozpočtových priorit, říká zpráva, kterou včera poměrem 468 pro, 134 proti (54 europoslanců se hlasování zdrželo) schválil Evropský parlament. Mezi takové závazky dokument počítá například výdaje související s implementací unijní strategie Evropa 2020, výdaje na provoz evropské diplomatické služby (EEAS), na Evropskou politiku sousedství nebo další výdaje na projekty jako jsou ITER nebo Galileo.

Pokud má Unie dostát svým závazkům, musí se rozpočet podle poslanců navyšovat alespoň o 5 % ročně.

S tím ale nesouhlasí skupina zemí v čele s Velkou Británií a Francií, která požaduje, aby po roce 2013 došlo ke „zmražení“ unijního rozpočtu. Jinými slovy, rozpočet se má každoročně navyšovat pouze o inflaci a jeho poměr k hrubému národnímu důchodu (HND) by měl být zachován zhruba na úrovni 1 % HND, jak je tomu ostatně i dnes. Zachování rozpočtu na úrovni blízké 1 % HND podpořila ve své oficiální pozici i vláda České republiky.

Pokud by státy s navyšováním rozpočtu EU alespoň o 5 % nesouhlasily, měly by podle europoslanců jasně říci, kde chtějí ušetřit, zda například na výdajích společné zemědělské politiky nebo kohezní politiky, které společně spolykají největší část unijního rozpočtu.

Více peněz, lépe pro Evropu?

„S tím špatným zvykem, kdy na evropské úrovni přijmeme politické závazky a pak je odmítneme financovat, musíme přestat,“ uvedl španělský europoslanec a zpravodaj Parlamentu ke zprávě o víceletému rozpočtu Salvador Garriga Polledo (EPP).

„Když požadujeme navýšení, není to proto, že bychom vymýšleli něco nového,“ uvedla německá poslankyně Jutta Haug (S&D), předsedkyně zvláštního parlamentního výboru, který zhruba rok zprávu připravoval. „Chceme jen realistický a implementovatelný rozpočet,“ dodala.

Čeští europoslanci za ODS spolu s britskými konzervativci a dalšími členy frakce ECR ale výraznější navyšování prostředků odmítají. „Rozhodně nesouhlasím s tím, že odpovědí na všechny problémy je ´všude utrácet víc´. Naopak, Unie musí následovat státy a provést podstatné škrty ve výdajích, musí se naučit utrácet méně a lépe,“ říká šéf frakce ECR Jan Zahradil.

Přestože je Česká republika v současné době čistým příjemcem z unijního rozpočtu, vyšší výdaje na úrovni EU se jí podle Zahradila nevyplatí. „Nárůst výdajů vytváří naopak další tlaky na náš státní rozpočet. Nezapomínejme, že na každém euru, které dostaneme, se finančně podílíme svými příspěvky do společné kasy,“ dodal poslanec.

Europoslanci z ČSSD zmražení budoucích rozpočtů odmítají. „Požadavek některých pravicových vlád, včetně té české, aby se podoba budoucích rozpočtů EU zmrazila na úrovni roku 2013, není přijatelným řešením,“ říká šéf delegace ČSSD v Parlamentu Jiří Havel (S&D).

EU má podle něj „v příštím finančním rámci (…) obrovskou šanci evropským občanům ukázat, že je schopna myslet a jednat v jejich dlouhodobém zájmu a dosahovat efektivních výsledků v zajišťování vnitřní soudržnosti a solidního růstu“. Se snižováním objemu prostředků na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku proto sociální demokraté podle Havla nesouhlasí.

Bitva o vlastní zdroje

Ve zprávě europoslance Garrigy Polleda dále stojí, že takové navýšení rozpočtu, které by Evropě umožnilo dostát všem jejím závazkům a prioritám, není možné bez nových „vlastních zdrojů“ financování rozpočtu. Novými příjmy rozpočtu by podle nich měla zajistit například daň z finančních transakcí, daň z energie, letecké dopravy nebo DPH.

Čeští sociální demokraté by konkrétně daň z finančních transakcí uvítali. Podle poslankyně Zuzany Brzobohaté (S&D) by se vznikem nové daně snížily členským státům příspěvky do unijního rozpočtu, což by vedlo ke snížení zátěže na rozpočty, s níž se národní vlády v době finanční a hospodářské krize potýkají“. Finanční sektor by se prý takto navíc „začal konečně podílet na řešení dopadů světové krize“.

Občanští demokraté se ale k možnosti financovat rozpočet z nových vlastních zdrojů staví odmítavě. „Jen samotné zdanění finančních transakcí ve výši 0,01% by unijní rozpočet rázem zdvojnásobilo,“ píše se v tiskovém prohlášení českých europoslanců v ECR.

Poslanci také vyzývají ke zrušení britského a dánského rabatu a dalších korekčních mechanismů, díky nimž některé státy do evropského rozpočtu odvádějí méně, než by odpovídalo jejich velikosti. Prostředky, které EU neutratí, by se navíc na rozdíl od dnešní praxe členským státům nevracely.

Na příštím rozpočtu se členské státy EU musí dohodnout jednomyslně a každý z nich má tudíž právo veta. K tomu, aby víceletý rozpočet prošel, bude ale zapotřebí i souhlas Parlamentu, a jak vyplývá ze včerejší zprávy, poslanci prý bez vytvoření systému vlastních zdrojů návrhu zelenou nedají.

Návrh unijního rozpočtu na léta 2014-2020 má Evropská komise oficiálně představit 29. června 2011.