Evropské volby přinesly vítězství pravici

Volby do Evropského parlamentu, které se poprvé v historii konaly současně ve všech 27 členských zemích Evropské unie včera skončily přesvědčivým vítězstvím středopravého uskupení EPP-ED (Evropská strana lidová – Evropští demokraté) před druhou Stranou evropských socialistů (PES).

Souvislosti:

Dlouhá noc ukončila čtyři dny trvající evropské volby. Vůbec poprvé v třicetileté historii přímých voleb do Evropského parlamentu tak občané všech 27 členských zemí EU volili své europoslance ve stejnou dobu. Svými hlasy voliči rozhodli o tom jakou podobu bude mít 736 členné shromáždění po dobu dalších pěti let.

Přestože pravomoci Evropského parlamentu od prvních voleb v roce 1979 soustavně rostou (posiluje je i nová Lisabonská smlouva), účast ve volbách je stále nižší a nižší a voliči je většinou chápou jako způsob jak potrestat svou vládu za politiku, kterou provádí doma.

Témata:

Evropské volby přinesly opět vítězství středopravému uskupení EPP-ED, které v novém parlamentu získá 265 křesel. Druzí socialisté (PES) v novém Parlamentu obsadí 184 míst. Rozdíl mezi oběma skupinami se tak oproti předchozím volbám prohlubuje, a to i navzdory tomu, že EPP-ED zřejmě opustí britští konzervativci a čeští občanští demokraté, kteří v Evropském parlamentu hodlají spolu s podobně smýšlejícími stranami založit nové uskupení.

V odstupujícím Evropském parlamentu zasedalo 284 poslanců. EPP-ED v něm měla 284 křesel a PES 215.

Třetí největší stranou zůstává Aliance evropských liberálů a demokratů (ALDE), která získala 83 poslaneckých křesel. Čtvrtými jsou Zelení s 50 křesly, pátá Unie pro Evropu národů (UEN) s 25 mandáty. Krajně levicová Konfederativní frakce spojených evropských levých/Evropská levice (GUE/NGL) získala 36 mandátů.

Wilfried Martens, předseda Evropské strany lidové (EPP), EurActivu sdělil, že po odchodu britských konzervativců a občanských demokratů bude EPP koherentnější.

Z českých politických stran ve straně nadále zůstávají dva poslanci KDU-ČSL. Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté (SNK-ED), které mělo v předchozím volebním období v EPP tři poslance, se tentokrát do Parlamentu nedostalo.

Ve velkých zemích vítězí pravice

V šestce velkých evropských zemí – Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku zvítězily strany patřící v Evropském parlamentu k EPP-ED. V Německu přesvědčivě zvítězila konzervativní CDU, která ve volbách získala 30,8% hlasů a nad druhou SPD (20,8%) má tak desetibodový náskok. Německý europoslanec a místopředseda EPP Hartmut Nassauer výsledek označil za „dobrý signál“ pro podzimní všeobecné volby.

Socialisté propadli i ve Francii, kde je dokonce málem předběhli zelení, a ve Velké Británii, kde vládnoucí labouristé získali vůbec nejnižší počet hlasů ve své poválečné historii (15,3%). Pravice slavila úspěch i v Itálii, kde Berlusconiho strana Lid svobody získala 39% hlasů, a Polsku, kde svou vedoucí pozici potvrdila Občanská platforma premiéra Donalda Tuska.

Voliči potrestali socialisty

Voliči využívají evropských voleb často jako prostředku jak vyjádřit nespokojenost s vládou. Vedle již zmiňované Velké Británie se to týká například Španělska, kde vládní socialisty (38,7%) porazila středopravá Lidová strana (42%), Řecka nebo Bulharska. Ve všech těchto zemích zvítězila pravice.

Účet socialistům vystavili voliči v Maďarsku, kde opoziční Fidesz získal překvapivých 56,4% zatímco vládnoucí socialisté pouhých 17,4%. Velký úspěch v Maďarsku ale zaznamenala také extrémní pravice, když Hnutí pro lepší Maďarsko (Jobbik) získalo 14,7%.

Bodovala i extrémní pravice

Extrémisté nebodovali ale pouze v Maďarsku. Velkou podporu získala ultrapravice také v Nizozemsku, kde Strana pro svobodu Gerta Wilderse, která svůj program staví na svém odporu vůči přistěhovalcům, obsadila celkově druhé místo se 17% hlasů (EurActiv 5.6.2009).

V Rakousku zabodovali Svobodní (které v minulosti vedl Jörg Haider) s 13,1% a nezanedbatelnou podporu získala i nová extrémistická strana Aliance pro budoucnost (4,7%).

Pravicoví extrémisté mírně oslabili v Belgii, kde strana prosazující nezávislost Flander získala 10,43%, což je o 1,2 procentního bodu méně než v posledních volbách. Také bulharská Ataka přijde zřejmě oproti předchozímu období o jednoho poslance (z původních dvou).

Nacionalisté ale posílili v Rumunsku. Zatímco v minulých volbách se ultranacionalistická strana Velké Rumunsko (PMR) do Parlamentu nedostala, dnes jí voliči přisoudili 7,2% hlasů.

V Evropských volbách se v několika zemích tedy zřejmě potvrzují obavy, že hospodářská krize může vést k nárůstu nenávistných nacionalistických tendencí.

Volební účast

Účast ve volbách do Evropského parlamentu se od prvních přímých voleb v roce 1979 neustále snižuje a tyto volby nebyly výjimkou, přestože v porovnání s minulostí nešlo o nijak dramatický pokles. Zatímco v roce 1979 se voleb účastnilo 62% voličů, v roce 2004 to bylo jen 45% a letos se účast snížila na 43%.

O tom, že je evropská politika občanům vzdálená, se ví již dlouhou dobu a evropské instituce proto v uplynulých letech investovaly hodně energie do zlepšení komunikace s občany. Efektivita tohoto snažení ale, jak se zdá, není příliš veliká. Kampaň Evropského parlamentu před evropskými volbami podle všeho příliš úspěšná nebyla (EurActiv 22.5.2009).

Někteří analytici ovšem upozorňují, že na vině jsou spíše domácí politické strany, které se svým voličům nesnaží vysvětlit, o co v evropské politice běží a co svým hlasem mohou ovlivnit. Většina politických stran mimo jiné občany neinformuje o tom, že se dvě třetiny národní legislativy tvoří v Bruselu.