Evropské komisi se nelíbí český systém předdůchodů, ČR se brání

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Podle Evropské komise má Česká republika mezeru udržitelnosti veřejných financí 5 % HDP. To je víc než průměr zemí Evropské unie. Hlavní příčinou jsou přitom vysoké náklady na stárnutí populace. Komise proto ve svých specifických doporučeních v rámci evropského semestru Česku radí, jak by mělo pozměnit svůj důchodový systém, který nedávno prošel významnou reformou.

Proces tzv. evropského semestru každoročně vrcholí přijímáním doporučení Evropské komise určených jednotlivým státům (EurActiv 24.5.2013). Ta už Komise zveřejnila (EurActiv 29.5.2013) a představitelé členských zemí se jimi budou zabývat příští týden na summitu Evropské rady.

Komise se tradičně věnuje i udržitelnosti veřejných financí jednotlivých zemí. Česká republika si v tomto ohledu podle ní nevede příliš dobře. Mezera udržitelnosti totiž činí 5 % HDP. Tato hodnota udává, o kolik by vláda musela trvale snížit své výdaje nebo zvýšit příjmy (případně provést kombinaci obojího), aby veřejné finance byly dlouhodobě udržitelné. Příčinou mezery jsou pak hlavně vysoké výdaje na důchody v důsledku stárnutí populace. Evropská komise má proto řadu připomínek k českému důchodovému systému, který pod právě odstupující vládou prošel velkou reformou.

Jedním z hlavních cílů prováděných změn v rámci důchodové reformy bylo přitom podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) právě zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti, což je jednoznačným zájmem České republiky. „Před případnými dalšími úpravami považuje Ministerstvo financí za nezbytné nejprve vyhodnotit dopady těchto proběhlých reforem,“ uvedl k tomu pro EurActiv mluvčí rezortu financí Ondřej Jakob.

Vedoucí katedry veřejné ekonomiky na Vysoké škola finanční a správní Jaroslav Vostatek pak považuje doporučení Komise spíše za přínosná, vidí ale problém v jejich dílčí schematičnosti a nahodilosti. „Komise má málo vlastních analýz,“ řekl redakci.

Důchodová reforma

Důchodový systém České republiky nedávno prošel významnou reformou, která vzbudila širokou diskuzi. Ta se zaměřovala především na zavedení tzv. druhého pilíře důchodového systému. Ten spočívá v celoživotním důchodovém spoření ve vybraném penzijním fondu. Pokud se klient rozhodne pro účast ve druhém pilíři, sníží se mu o 3 procentní body sazba pojistného na státní důchodové pojištění (první pilíř). K těmto 3 % z vyměřovacího základu poté klient přidá další 2 % a těchto dohromady 5 % představuje částku, kterou ze svého výdělku pravidelně odvádí do penzijního fondu v rámci druhého pilíře.

V rámci penzijní reformy došlo od začátku letošního roku ke změnám i v tzv. třetím transformovaném pilíři důchodového systému. Ten tvoří dobrovolné penzijní připojištění, na které těm, kteří se rozhodnou v něm spořit, přispívá měsíční částkou i stát. Do konce roku 2012 měli účastníci tohoto pilíře možnost výběru všech prostředků jednorázově bez sankce při dosažení věku 60 let. Právě tak také probíhala drtivá většina výběrů prostředků penzijního připojištění a jen méně než 1 % bylo čerpáno ve formě doživotní starobní penze.

Od ledna je už výběr prostředků možný jednorázově bez sankce až při dosažení věku, kdy vzniká nárok na starobní důchod. Zároveň je ale nově zavedeno, že si účastníci mohou vybrat prostředky bez sankce o pět let dříve, než ke vzniku nároku na penzi dojde, a to v pravidelných měsíčních dávkách ve formě tzv. předdůchodu.

Předdůchody

Evropská komise České republice v oblasti důchodů mimo jiné vytýká právě to, že „v rozporu s jejími loňskými doporučeními zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením zákonné věkové hranice odchodu do důchodu.“ Doporučuje proto tento systém omezit.

Mluvčí MPSV Štěpánka Filipová ale vysvětluje, že systém předdůchodů, který má prý širokou podporu sociálních partnerů, spočívá jen v možnosti využít soukromé pojištění ze třetího pilíře. „To také směřuje k podpoře a zvýraznění funkce zabezpečení na stáří,“ sdělila EurActivu.

Předseda představenstva KB Penzijní společnosti Pavel Jirák se potom domnívá, že vzhledem k omezením, jako je podmínka mít naspořeno alespoň 180 tisíc korun, je možnost využití předdůchodů omezena jen na úzký okruh účastníků. Přes široké zapojení obyvatelstva do třetího pilíře (více než 5 milionů účastníků) se tak díky nízkým průměrným zůstatkům jedná o zanedbatelný zdroj zajištění na penzi.

Právě kvůli omezenému počtu osob, které mohou předdůchody čerpat, a také kvůli časově omezené možnosti čerpání, nebude podle Jiráka existence předdůchodů snižovat zájem lidí o práci v předdůchodovém věku. Naopak si myslí, že v souvislosti s prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu se jedná o správné opatření, které slouží jako podpora zaměstnanců v těžkých profesích. Podle vysokoškolského profesora Vostatka ale Komise kritizuje zavedení předdůchodů jako nesystémové řešení, které je spojené s plýtváním veřejnými zdroji. A podle něj je tato kritika výstižná.

Komise totiž v doporučení říká, že „bez ohledu na to, zda kritéria způsobilosti pro přístup k režimu skutečně splní pouze omezený počet osob, toto opatření příjemcům umožňuje využívat dříve nahromaděnou veřejnou dotaci k účelu, který odporuje politice podporující delší pracovní život.“

S tím do jisté míry souhlasí i Helena Horská z Raiffeisen Bank. Hlavní problém předdůchodů ale nevidí v demotivaci zaměstnance pracovat co nejdéle, nýbrž v tom, že se vláda jejich prostřednictvím snaží ulevit od problému s narůstající nezaměstnaností osob v předdůchodovém věku. „To není ideální postup, připomíná to spíš vytloukání klínu klínem. Nezaměstnanost se nedá řešit na úkor důchodů a naopak,“ myslí si Horská.

Předčasné důchody by podle ní měly být využívány v omezeném rozsahu, a to především pro osoby se zdravotními potížemi. Stát by se přitom měl snažit zvýšit zaměstnatelnost starších lidí, což stojí i v doporučení Komise. „Starší lidé, kteří si tolik nerozumí s novými technologiemi, potřebují větší podporu ze strany úřadů práce. V tomto směru jsou oproti čerstvým absolventům hendikepováni,“ upřesňuje Horská.

Věk odchodu do důchodu

Hlavním zdrojem neudržitelného růstu výdajů na důchody je ale podle Komise pomalé tempo, jakým se v České republice zvyšuje věk odchodu do důchodu. Měl by se proto prý odvíjet od věku dožití a zvyšovat se rychleji.

Tento přístup ke zvyšování důchodového věku je podle Vostatka obecně správný. „Mechanické zvyšování důchodového věku v České republice je ale pro nejbližších deset let dostatečné, pak teprve má smysl zavést pružný systém, jak doporučuje Komise,“ domnívá se profesor.

Jak totiž upozorňuje Filipová z MPSV, věk odchodu do důchodu se v České republice pravidelně zvyšuje od roku 1996, a to o dva měsíce ročně pro muže a až do vyrovnání věku odchodu do důchodu s muži o 4 měsíce pro ženy (po roce 2017 o 6 měsíců). Zvyšování podle Filipové odpovídá nárůstu průměrné doby dožití, přestože se nejedná o explicitní vazbu. „Vývoj očekávané doby dožití MPSV samozřejmě pečlivě monitoruje a bude-li třeba, zváží změnu tempa zvyšování věku odchodu do důchodu,“ dodává mluvčí MPSV.

Věk odchodů do důchodu řešila již tzv. malá důchodová reforma  z roku 2011. Makroekonomický poradce odborové organizace (ČMKOS) Jaroslav Šulc vysvětluje, že v jejím rámci byl schválen nový algoritmus zvyšování věku odchodu do starobního důchodu. Z prognóz prý vyplývá, že příjmy a výdaje důchodové účtu budou díky tomu dlouhodobě v rovnováze. „Český penzijní systém je nyní v zásadě udržitelný v horizontu tohoto století a v tomto smyslu byly další reformní kroky jaksi navíc a moc se nepovedly,“ sdělil redakci Šulc.

Díky malé důchodové reformě dojde v následujících letech k zásadnímu posunutí věku odchodu do důchodu. Pavel Jirák se ale podobně jako Komise domnívá, že budoucí věk odchodu do důchodu by měl být navázán na průměrný věk dožití tak, aby zhruba zachovával stávající úroveň průměrného počtu let života v důchodu. V současnosti je totiž důchodový věk zvyšován každý rok o stejný počet měsíců bez ohledu na vývoj průměrného věku dožití.

Posílení udržitelnosti?

Doporučení Komise by měla vést ke snížení zmíněné mezery udržitelnosti veřejných financí. Je ale otázkou, zda se to příští české vládě, o jejímž složení v současnosti není jasno, podaří. Odborníci jsou dosti skeptičtí.

Do příštího roku se nic nezmění podle Jaroslava Vostatka, a to hlavně s ohledem na politickou situaci a krátký čas na reformy. Jedním z opatření by ale podle něj mohlo být omezení či zrušení dotací třetího penzijního pilíře, jako je tomu v Rakousku či na Slovensku.

„Ani bezbřehý optimista nemůže za současné situace ani doufat, natož věřit ve snížení mezery udržitelnosti financí,“ říká potom analytička Horská. Bylo by k tomu totiž prý zapotřebí zavést opravdu udržitelný a důvěryhodný důchodový systém a zefektivnit zdravotní péči. Nečasova vláda se sice podle Horské snažila řešit dlouhodobý problém neudržitelnosti průběžného důchodového systému, bohužel ale ne moc úspěšně. Současný politický vývoj pak moc nehraje do karet razantnějším strukturálním změnám, spíše naopak, domnívá se analytička.

K žádným zásadním změnám důchodového systému, zdravotnictví a dlouhodobé péče v nejbližší době nedojde ani podle analytika Komerční banky Marka Dřímala. „Je proto nepravděpodobné, že by došlo k výrazné změně takto chápané mezery udržitelnosti,“ sdělil Dřímal redakci. Navíc je podle něj velmi problematické nyní hodnotit dopady zavedení druhého pilíře důchodového systému, jehož budoucnost je nejistá.

MPSV bude v každém případě nejdříve analyzovat konkrétní dopady jednotlivých návrhů Evropské komise. „A to zejména s ohledem na vybalancování principu udržitelnosti na jedné straně a adekvátnosti důchodů na straně druhé,“ shrnuje Filipová.