Evropské fondy mají v Česku zbytečně špatnou pověst, čerpání se celkově daří

čerpání dotací EU

© Shutterstock

Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu na zasedání vlády požádal své ministry, aby zrychlili čerpání peněz z evropských fondů.

Vláda se má k této problematice vrátit příští týden, uvedl Babiš na tiskové konferenci. Řešit se podle něj budou problematické programy, kde čerpání vázne.

Ke konci loňského roku mělo Česko smluvně zajištěno 47 % evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. V konkrétních částkách to bylo více než 269 miliard korun z celkově přidělených více než 571 miliard. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj.

Infografika: Jak funguje rozpočet EU a kolik z něj dostává Česko >>>>

„Příjemcům už bylo proplaceno téměř 100 miliard korun a Evropská komise už nám zhruba 65 miliard proplatila zpět,“ řekla EurActivu náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková, která za koordinaci evropských fondů zodpovídá.

Pro letošek si vláda dala za cíl proplatit dalších 80 miliard. Je to kvůli splnění takzvaného pravidla N+3. „To znamená, že peníze, které nám EU přidělila v roce 2015, musíme vyčerpat do konce roku 2018,“ řekla ČTK ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Nepovedený start

V Česku se dlouhodobě mluví o tom, že s čerpáním evropských peněz máme problém. Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka ale hodnocení při pohledu na celou dobu členství ČR v EU od roku 2004 není tak depresivní.

„V rámci – z našeho pohledu zkráceného – období 2004 až 2006 jsme vyčerpali úplně všechno,“ připomíná.

„V období 2007 až 2013 to vypadalo podstatně hůře, ale díky bezprecedentnímu finiši v roce 2015 byl i tento výsledek docela slušný. Nepodařilo se ‚udat‘ cca 2 % naší celkové alokace,“ pokračuje Zahradník.

V průběhu současného období 2014 až 2020 si Česko podle Zahradníka připomíná svůj „tradiční neduh“, tedy velmi pozdní a pomalý start čerpání.

Přečtěte si také rozhovor: ČR nepřistoupila k čerpání evropských peněz úplně šťastně >>>>

„Skutečné čerpání prostředků EU je fakticky teprve v začátcích, byť jsme v roce 2018 formálně za polovinou programového období,“ vysvětluje česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která v Evropském parlamentu zasedá ve výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Náměstkyně Letáčková:  Posunuli jsme se mezi státy, které jsou v průměrném pásmu čerpání.

Dlabajová připomíná, že příprava současného období byla zpožděna jak na straně Evropské komise, tak členských zemí.

Potřebná evropská legislativa byla vydána v polovině prosince 2013, přibližuje podrobnosti náměstkyně Letáčková.

„Když si vezmeme, že teoreticky jsme měli začít od 1. ledna 2014 čerpat, a zároveň jen na vyjednání dokumentů s Evropskou komisí je potřeba nejméně dva roky, myslím si, že legislativa měla být připravena dříve,“ říká Letáčková.

Dnes už ale situace vypadá stabilizovaně. „Loni už Komise při našich pravidelných setkáních konstatovala, že Česko zrychlilo čerpání a posunuli jsme se mezi státy, které jsou v nějakém průměrném pásmu čerpání,“ pochvaluje si náměstkyně.

„Jistě, mít po čtyřech letech z celkových sedmi let vyčerpáno z rozpočtu EU nějakých 12 %, to určitě není zázrak. Ale loni touto dobou to nebyla ani 4 %,“ dodává Zahradník.

Ekonom Zahradník: Mít po čtyřech letech z celkových sedmi let vyčerpáno z rozpočtu EU nějakých 12 %, to určitě není zázrak. Ale loni touto dobou to nebyla ani 4 %.

Vysokorychlostní internet a úspory energie

Horší než celkové zpoždění jsou podle ekonoma Zahradníka některé domácí příčiny, které brání průběhu čerpání, a také reálný ekonomický efekt, který u nás evropské fondy přinášejí.

„Mezi ony vnitřní příčiny patří projektová nepřipravenost v případě velkých infrastrukturních projektů. Do této kategorie lze zařadit též neúměrně silnou pozici odpůrců těchto projektů a neschopnost státních orgánů se s touto pozicí vypořádat,“ říká Zahradník.

„Do podobné kategorie lze též zařadit paralýzu projektů, které jinak dávají silný racionální smysl, jako je například vysokorychlostní internet,“ dodává.

Zvažuje se, zda by bylo možné peníze z některých programů převést do jiných oblasti, kde se čerpá lépe.

Právě program pro podporu vysokorychlostního internetu, který spadá pod operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, má s čerpáním dlouhodobě problémy. Vyčleněno do něj bylo více než 11 miliard korun, ale ke konci letošního roku se s projektem přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.

Náměstkyně Letáčková zmiňuje druhou problematickou oblast. Tou jsou dotace na úspory energie.

Peníze na energetickou účinnost jsou k dispozici ve třech operačních programech a čerpání zatím vázlo. Česko kvůli tomu dokonce neplní své závazky v oblasti klimatické politiky EU.

Češi i jejich firmy mohou za energie šetřit víc. Stát by ale musel být chytřejší >>>>

„Některé rizikové oblasti existují. Hledáme cesty, jak zvýšit potenciál – tedy že se hledají vhodné projekty. Pokud dojdeme k tomu, že je problém hlubší, vstoupíme do formálních jednání s Evropskou komisí,“ říká Letáčková.

Zatím podle ní probíhají neformální konzultace a zvažuje se, zda by bylo možné peníze z některých programů převést do jiných oblasti, kde se čerpá lépe.

Mluvíme jen o podvodech

Další problém v Česku spočívá v tom, že veřejný obraz evropských fondů kazí zprávy o dotačních podvodech nebo chybách.

„Jeden špatný projekt klidně zastíní tisíc dobrých. Na tom je rozhodně nutné zapracovat, podvody tvrdě trestat a ukazovat, že se to nevyplatí,“ říká český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je také členem výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Zdechovský: Jeden špatný projekt klidně zastíní tisíc dobrých.

Poukazuje přitom na aktuální kauzu Čapí hnízdo, v níž je z dotačního podvodu podezírán Andrej Babiš.

„Není to o udávání, ale o spravedlnosti a kredibilitě celé EU. Stav ‚nelíbí se nám to, něco dělejte‘ jsme tu měli, teď se přes pocity ostudy musíme dopracovat k fungujícím kontrolním mechanismům a uvědomění si přínosů,“ myslí si.

Přes negativní informace by přitom podle politiků i odborníků nemělo zapadnout, že drtivá většina projektů financovaných z evropských peněz je v pořádku.

„Průměrná chybovost fondů EU, která zahrnuje jak administrativní pochybení, tak podvody, je průměrně na úrovni 3,7 % a po uplatnění nápravných opatření se vždy dostává pod 2 %,“ říká europoslankyně Dlabajová.

„Jinými slovy, více než 98 % všech vynaložených prostředků EU splní svůj cíl a je v souladu jak s právem EU, tak i právem členského státu,“ vysvětluje.

Politici by měli o přínosech fondů víc mluvit, říkají europoslanci.

Proto je třeba zlepšit komunikaci.

„Jedna z věcí, kterou dlouhodobě kritizuji, je špatná komunikace EU. U konkrétních projektů v podstatě nikdo nemluví o přínosech a hlídá se hlavně to, aby cedule ‚financováno z EU‘ měla správný odstín modré a podobně,“ tvrdí Zdechovský.

„Pak není divu, že lidé o projektech nevědí či si vše rovnou spojují s podvody,“ dodává.

„Je také na nás politicích, abychom uměli občanům lépe a srozumitelně vysvětlit konkrétní přínos evropských fondů,“ myslí si Dlabajová.

Dlabajová: Projekty placené z peněz EU bereme jako samozřejmost.

Projekty placené z peněz EU podle ní bereme jako samozřejmost, ať už se jedná o dopravní infrastrukturu, modernější MHD, zateplené domy vyhřívané ekologickým způsobem, opravené památky a podobně.

„Jsem ráda, že ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo projekt Mapa projektů, kde každý může vidět skutečnou přidanou hodnotu našeho členství v EU. Více než 71 tisíc úspěšných projektů ukazuje, že evropské dotace mají smysl,“ říká Dlabajová.

Nová doba, nová pracovní místa

Do budoucna bude důležité, aby si ČR rozmyslela své priority pro další rozpočtové období po roce 2020.

Už letos v květnu představí Evropská komise návrh, jak má nový víceletý rozpočet EU vypadat. Vláda podle Babiše chystá národní strategii, která by se měla poprvé projednávat koncem roku.

„Jako prioritu vnímám investice do lidského kapitálu – ať už se jedná o vzdělávání, uplatnění na trhu práce či zvýšení mobility. Také podporuji investice v oblasti podnikání, vědy a výzkumu, které generují potenciál pro ekonomický růst a blahobyt,“ říká europoslankyně Dlabajová.

Návrh nového víceletého rozpočtu představí Komise v květnu.

„Priority by měly být takové, aby maximálně reflektovaly potřeby, které máme: mobilita v nejširším slova smyslu, inovace a konkurenceschopnost, vzdělávání a výzkum, kvalita veřejné správy,“ uvedl ekonom Zahradník.

„Mělo by se rozhodně investovat do inovací a start-upů. Evropa nesmí zaspat současný vývoj. Je velmi pravděpodobné, že řada současných povolání v dohledné době zanikne. Proto je nutné hledat cesty, jak umožnit vznik nových pracovních míst,“ myslí si také Zdechovský, který jako další velkou prioritu evropského rozpočtu vidí posílení bezpečnosti.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.