Evropské fondy: Česko se chystá na revolvingové nástroje

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Česká republika s financováním evropských projektů ve formě půjček nebo kapitálových investic zatím mnoho zkušeností nemá. To se má ale díky tlaku na efektivnější využívání veřejných financí brzy změnit. S větším zapojením návratných finančních nástrojů počítá jak Evropská komise, tak čeští úředníci, kteří s Bruselem o budoucí podobě fondů vyjednávají.

Státy a regiony, které mají v současném programovacím období 2007-2013 nárok na čerpání peněz z evropské kohezní politiky, mohou návratné finanční nástroje do jisté míry využívat už nyní. Řídící orgány operačních programů šly ale dosud prakticky výlučně cestou dotací a nástroje jako půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy do základního jmění firem prakticky nevyužívaly.

Do budoucna má být ale vše jinak. Ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník odhaduje, že zatímco v současném období se obrátkové nástroje podílejí na podpoře z fondů kohezní politiky pouze zhruba třemi procenty (jde o údaj za celou EU, v ČR se jedná pouze o desetiny procent), po roce 2014 by se měl jejich vliv posílit na zhruba 10 %.

Přestože Evropská komise zatím nezveřejnila návrhy národních alokací evropských fondů pro příští programovací období, Zahradník odhaduje, že by Česko mohlo na roky 2013-2020 získat přibližně 500 miliard korun. Pokud by se Česká republika rozhodla věnovat na revolvingové nástroje skutečně kolem 10 %, bylo by takto možné využít zhruba 50 miliard korun.

Reálný objem investičních prostředků by byl však ještě mnohem vyšší – investice z evropských fondů se totiž spolufinancují z národních veřejných rozpočtů a finanční nástroje navíc mobilizují soukromý kapitál.

Revolvingové nástroje doporučuje i NERV

Intenzivnější využívání revolvingových nástrojů vládě doporučuje také samotný NERV. Vidí v nich jednak způsob, jak zabránit plýtvání peněz z evropských fondů na neudržitelné a neúčelné projekty s nízkou efektivitou, ale také cestu, jak evropské fondy „dlouhodobě recyklovat“. Investiční prostředky by tak státu zůstaly i v době, kdy se hospodářská úroveň České republiky zvýší natolik, že již nebude mít nárok na čerpání peněz z kohezní politiky.

S větším zapojením návratných finančních nástrojů počítá i Ministerstvo pro místní rozvoj, které je pověřeno vyjednáváním příštího období kohezní politiky.  „Spektrum jejich využívání bude rozhodně širší, než tomu bylo v tomto programovém období,“ potvrdil v nedávném rozhovoru EurActivu náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.

Vzhledem k tomu, že se pomocí návratných finančních nástrojů mají podporovat výhradně projekty, které jsou z ekonomického hlediska odůvodnitelné a které by měly umožnit návratnost vložených prostředků, nebude možné je využít všude. Na druhou stranu, jak dodává Zahradník, „některé priority by se jiným (než návratným) způsobem řešit neměly“.

Podle Brauna by se prostřednictvím revolvingových nástrojů mohly v budoucnu podporovat podnikatelské projekty, projekty v oblasti regionálního rozvoje nebo energetické úspory.

Více možností

Důvodem, který Evropskou komisi nutí k většímu zapojení návratných nástrojů a jejich lepšímu provázání s dalšími formami podpory, je fiskální a hospodářská krize v Evropské unii a s ní i tlak čistých plátců na efektivnější a účelnější využívání peněz z evropského rozpočtu.

Obrátkové nástroje se tak v příštím víceletém finančním rámci (sedmiletý rozpočet EU) 2014-2020 mají podle představ evropské exekutivy využívat více jak na národní úrovni (tj. v případě operačních programů financovaných z fondů kohezní politiky), tak v případě komunitárních programů, které jsou řízeny přímo Komisí.

S větším uplatněním půjček, záruk, přímých kapitálových vstupů (private equity) nebo projektových obligací počítá Brusel u připravovaných programů, jako jsou Horizont 2020 (program na podporu vědy, výzkumu a inovací), COSME (program na podporu malých a středně velkých podniků) nebo v případě kontroverzního Nástroje na propojení Evropy (CEF).

Pokud jde o fondy kohezní politiky, Komise navrhuje oproti současnému období řadu změn. Zatímco nyní je možné využívat návratné finanční nástroje pouze u Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), v budoucnu má být možné takto použít i prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a Kohezního fondu. Státy a regiony budou mít navíc větší volnost při výběru oblastí, ve kterých chtějí konkrétní nástroje využít. Finanční nástroje bude také možné kombinovat a provazovat s podporou z jiných dotačních programů (včetně národních).

České zkušenosti

Česká republika dosud s využitím obrátkových nástrojů pro čerpání peněz z evropských fondů příliš velké zkušenosti nemá. Jediným operačním programem, který v současné době aktivně využívá nějakou formu návratné podpory, je ROP Moravskoslezsko.

Ten v roce 2010 vytvořil ve spolupráci s Evropskou investiční bankou holdingový fond Jessica, který prostřednictvím rozvojových městských fondů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) a společnosti CONTERA nabízí zvýhodněné úvěry na investice do cestovního ruchu nebo regenerace a opětovného využití brownfieldů. Holdingový fond tehdy vznikl převedením části peněz z tamního regionálního operačního programu (EurActiv 9.2.2010).

Moravskoslezskou Jessicu zatím žádný další regionální operační program nenásledoval. Rozjezd fondů rozvoje měst prostřednictvím nástroje Jessica plánuje ale od příštího roku ROP Střední Morava, který pokrývá Olomoucký a Zlínský kraj (EurActiv 2.2.2012).

MPO chystá seed fond

Ambiciózní projekt se v druhé polovině letošního roku chystá spustit také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nový fond rizikového kapitálu (seed fondu), do nějž chce ministerstvo přesunout víc než 1,3 miliard korun z Operačního programu podnikání a inovace (OPPI), má pomoci začínajícím technologickým firmám, které mají velký potenciál růstu, ale banky je nechtějí kvůli příliš velkému riziku financovat.

„Česká republika je z pohledu rizikového kapitálu na 26. místě v EU (z 27),“ okomentoval na středeční konferenci důvody, které MPO vedly k založení seed fondu, Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na MPO.

Ministerstvo chce podle něj „podporovat trh rizikového kapitálu, financování firemního sektoru a efektivně využít evropské fondy a národní finanční prostředky“. Očko vysvětlil, že fond nemá nahrazovat trh rizikového kapitálu, ale dát mu nový impuls. „Trh s rizikovým kapitálem u nás prakticky neexistuje. Naším cílem je pomoci investorům a podpořit začínající firmy.“

Český rozvojový, uzavřený investiční fond (ČRUIF), jak se má seed fond jmenovat, bude ve stoprocentním vlastnictví státu. Jeho řízením má být ale pověřen soukromý správce s licencí ČNB k činnosti investiční společnosti. Výběrové řízení na správce fondu by mohlo být podle informací Hospodářských novin z 9. května vypsáno již tento týden.


Text vznikl u příležitosti konání konference Konkurenceschopnost a růst, kterou 9. května 2012 zorganizovalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.