Evropská unie podpořila vznik databáze biometrických víz

Evropský parlament podpořil koncem minulého týdne návrh na vytvoření Evropského vízového informačního systému (VIS), který má představovat nejrozsáhlejší světovou databázi biometrických údajů. Odpůrci návrhu se ale obávají, že systém může závažně narušit soukromí občanů.

Souvislosti:

Záměrem pro vytvoření VIS, který má být největší světovou biometrickou databází obsahující otisky prstů zhruba 70 milionů lidí, je vylepšit správu a zajištění procedur při vydávání evropských víz. Systém by měl zodpovědným orgánům v členských zemích Schengenského prostoru umožnit sdílení informací a napomáhal by policii a Europolu v boji s terorismem a dalšími závažnými trestnými činy.

I přes obtíže spojené s tak komplexním legislativním návrhem dosáhl Evropský parlament společně s Radou shody již během prvního čtení.

Parlament rovněž diskutoval o přeshraniční spolupráci ve vízové oblasti. Mluvčí britských liberálních demokratů pro oblast spravedlnosti a členka parlamentního výboru pro občanské svobody, poslankyně Sarah Ludford, podpořila nařízení, kterým by došlo k vytvoření databáze, jež by členským státům EU umožnila výměnu informací o krátkodobých vízech a žádostí o schengenská víza.

Témata:

V rámci návrhů, schválených minulý týden ve středu bude nyní policie napříč Evropskou unií bude moci sdílet záznamy o DNA. Poslanci ovšem trvají na tom, aby byly vytvořeny záruky na ochranu soukromí osob a jejich základních práv.

Jako součást druhé dohody má být vytvořena celoevropská databáze, jejímž cíle je správa žádostí o schengenská víza.

Stanoviska:

Německé předsednictví by rádo, aby Evropská rada přijala tzv. Prümskou smlouvu (jde o dohodu o spolupráci, kterou v roce 2005 podepsalo sedm členských zemí – Německo, Španělsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Belgie a Velká Británie spolu s Itálií jí podporují) do evropské legislativy.

Mluvčí britských liberálních demokratů pro oblast spravedlnosti a členka parlamentního výboru pro občanské svobody, poslankyně Sarah Ludford, uvedla: „Dohoda, které jsme dosáhli společně s Německým předsednictvím, je poctivá a vyvážená…Rada musí tato slova přeměnit na skutky a vytvořit přijatelnou dohodu o těchto významných opatřeních. Nemůžeme si dovolit riskovat s takovými biometrickými schématy, jako je toto. Potenciální důsledky špatného používání nebo zneužívání by hluboce ohrozily občanské svobody.“

Ludford dále zdůraznila, že „VIS je systém pro správu hranic a v principu není určen pro boj s terorismem a trestnou činností. Nezapomínejme, že 99,9% návštěvníků EU jsou řádní návštěvníci, kteří nejsou propojeni s žádnou trestnou činností.“

Poslanec za skupinu socialistů v EP, Fausto Correia, který je autorem zprávy o předávání údajů mezi policejními složkami, uvedl: „Musíme na jedné straně nalézt správnou rovnováhu mezi potřebami účinné spolupráce mezi evropskými policejními složkami v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti, ale na druhé straně musíme zajistit ochranu základních lidských práv. Zavedení Prümské smlouvy do evropského práva a její rozšíření musí ochraňovat důvěrnou povahu osobních údajů. S informacemi o etnickém původu, sexuální orientaci, nebo zdraví by se mělo nakládat jen v případě absolutní nezbytnosti.“

S tím souhlasí i britský labourista a poslanec za socialisty (PSE) Michael Cashman: „Přivítal jsem přijetí této zprávy po dlouhém a komplexním vyjednávání. Jsem přesvědčen, že konečná dohoda představuje vyvážený a konstruktivní přístup. Dohoda umožní členským zemím daleko logičtější způsob záznamu a výměny informací, které se týkají vízových žádostí, a současně zajistí ochranu práv žadatelů. Pokud jde o biometrické údaje, je nezbytné, aby k nim Evropská unie zaujala srozumitelné stanovisko. Technologie, jako je biometrika mohou zvýšit bezpečnost, aniž by ohrozily osobní svobody. Pokud ovšem budou správně a vhodně použity. Musíme tuto technologii přijmout, ne před ní couvat.“

Britští konzervativci ovšem obě zprávy označily jako zásah do práv na ochranu soukromí a vyzvali britskou vládu, aby vyjednala jednostranné odstoupení od jejich implementace. Mluvčí konzervativců pro oblast spravedlnosti a vnitra, poslanec EPP-ED Philip Bradbourn uvedl: „Implikace jsou dalekosáhlé a zasáhnou všechny evropské občany. Abych uvedl jeden příklad, opatření této smlouvy znamenají, že data všech evropských občanů mohou být sdílena bez ohledu na to, jestli jsou podezřelí, nebo usvědčení z trestné činnosti.“

Evropský inspektor pro ochranu údajů Peter Hustinx vyjádřil ovšem jiné obavy: „Okruh údajů, které může tento systém obsahovat, není omezen pouze na údaje osob podezřelých nebo usvědčených z trestné činnosti.“

Bradbourn k tomu dodává: „Toto je nakonec…klasický příklad toho, jak se několik málo států snaží zavést svůj systém ve všech členských státech. Osm zemí, které podepsaly Prümskou smlouvu se jí nyní snaží vnutit ostatním.“