EU mění kvůli záchrannému fondu Lisabonskou smlouvu

Zdroj: http://www.consilium.europa.eu.

Vrcholní představitelé členských států a vlád se včera shodli na návrhu úpravy Lisabonské smlouvy. Změny mají zemím eurozóny umožnit vytvoření stálého záchranného fondu, z něhož budou po roce 2013 moci získat podporu státy, které se podobně jako Řecko a Irsko ocitnou ve finančních potížích.

Lisabonská smlouva, která po zdlouhavém a komplikovaném ratifikačním procesu vstoupila vloni v platnost, se rozroste o dvě věty. Ty zemím eurozóny umožní vytvořit trvalý záchranný mechanismus, který od roku 2013 nahradí současný systém, na němž se Evropská unie dohodla v reakci na dluhovou krizi v Řecku.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) má nahradit dva pilíře stávajícího systému – Evropský finanční a stabilizační fond (EFSF), který je tvořen zárukami členských zemí eurozóny v objemu 440 miliard eur, a Evropský finanční a stabilizační mechanismus (EFSM) (v jeho případě se jedná o 60 miliard eur, které si na trzích vypůjčí Evropská komise). Společně s příspěvkem Mezinárodního měnového fondu, může být v současné době předluženým státům v eurozóně poskytnuta pomoc až do výše 750 miliard euro.

Bude to mezivládní dohoda

Jak novinářům na summitu sdělil český premiér Petr Nečas, Evropský stabilizační mechanismus by měl mít podobu mezivládní dohody mezi členskými státy eurozóny a věty, které se státníci rozhodli vložit do Lisabonské smlouvy, vytvářejí pouze právní základ pro jeho vytvoření. Dodatek tak podle jeho slov nemění pravomoci Evropské unie a novelizaci Lisabonské smlouvy je tedy možné provést pomocí zjednodušené procedury.

Unie díky tomu ke změně smlouvy nemusí svolávat mezivládní konferenci, která by jinak revizi základních smluv EU musela předcházet, a neočekává se ani její schvalování v národních referendech. Schválit by ji měly pouze národní parlamenty. Jinými slovy, agónie, která předcházela přijetí Lisabonské smlouvy, by se tentokrát neměla opakovat.

A o jaká ustanovení se nakonec smlouva rozroste? „Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou vytvořit stabilizační mechanismus, který bude aktivován, pokud nebude zbytí, na záchranu stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoliv finanční pomoci v rámci mechanismu se bude řídit přísnými podmínkami.“ Tak zní navrhované věty, které budou muset ještě projednat unijní instituce, státy je definitivně schválí v březnu 2011. Poté začne proces národních ratifikací, který by se měl uzavřít do konce roku 2012 tak, aby nový fond mohl vzniknout k 1. lednu 2013.

Podmínku, že mechanismus bude moci být aktivován pouze jako poslední možnost v případě, že bude ohrožena stabilita celé eurozóny, do textu prosadilo Německo a podpořila ji i Česká republika. Ustanovení má zaručit, že ze záchranného mechanismu nebudou v budoucnu čerpat pomoc státy, které se by se dostaly pouze do dočasných potíží.

Konec kreativním výkladům

Jak EurActiv informoval již včera, závěry summitu byly už z velké části předjednány a na summitu bylo třeba doladit pouze drobné detaily. Vedle zpřísnění podmínek aktivace mechanismu se v závěrech jednání ministrů na žádost Velké Británie objevilo prohlášení, které má v budoucnu zabránit kreativnímu využívání článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie.

O co se jedná? Evropská unie podle smluv nesmí členským státům poskytovat finanční pomoc s výjimkou případů (a právě ty uvádí zmíněný článek), kdy se stát ocitne v potížích z důvodů přírodní katastrofy nebo díky mimořádným okolnostem, nad nimiž nemá kontrolu.

Státníci ale na jaře text, jehož původním smyslem je umožnit unijní pomoc zemím, které postihne živelná pohroma, využili k ustavení EFSM. Jeho prostřednictvím Evropská komise může za účelem pomoci předluženým státům eurozóny vydat obligace až do výše 60 miliard eur. To se Britům ale nelíbilo, neboť přestože je pomoc tohoto typu určena pouze členům eurozóny, přispívá na ni všech 27 států Unie. V závěrech summitu se proto píše, že by se článek 122 neměl využívat za účelem záchrany předlužených států.

Jak účinné takové prohlášení bude, je ovšem otázkou. Závěry jednání nejsou právně závazné.

Česko se nezapojí

Přesné detaily finančního mechanismu zatím nejsou známé, do března 2011 je ještě musí dojednat ministři financí zemí EU (včetně nečlenů eurozóny). Jisté je zatím to, že o poskytnutí pomoci bude muset členský stát sám požádat, že její uvolnění bude podmíněno přijetím přísných reforem, a že investoři budou muset počítat se ztrátami v případě restrukturalizace státního dluhu.

Pokud budou chtít, mohou se do pomoci zadluženým zemím zapojit případ od případu i země, které nejsou členy eurozóny. Nečas ale možnou účast Česka na záchraně členských zemí eurozóny v rámci mechanismu odmítl. Případnou bilaterální pomoc (podobnou, jako nyní poskytla Velká Británie Irsku) ale přímo nevyloučil. Připomněl, že v takovém případě „nehovoříme o rámci záchranného mechanismu“. Další komentář ale odmítl s tím, že se jedná pouze o spekulaci.