Evropany volby „netáhnou“, ukázal průzkum

I přes nákladnou kampaň Bruselu se zatím zdá, že „mediální masáž“ na Evropany nezabírá a volební účast bude v červnu opět nízká. Podle švédského premiéra se voliči chovají racionálně. V Česku odborníci očekávají nárůst zájmu o evropské volby, a to zejména díky blízkosti podzimního boje o poslanecká křesla.

Paradoxem fungování Evropského parlamentu (EP) je fakt, že s každým dalším zvýšením počtu jeho členů a rozšířením pravomocí o něj voliči projevovali čím dál menší zájem. Nejnižší volební účast zaznamenal EP v posledních volbách: v průměru necelých 46%. V nových členských státech Unie to bylo většinou ještě mnohem horší, například v Česku pouze 28%, u Slováku dokonce necelých 17%.

Pro zvrácení nepříznivého trendu rozjel letos Evropský parlament kampaň, která jak co do nákladnosti, tak rozsahu nemá zatím obdoby. Za 18 milionů eur se mají potenciální voliči po celé Unii dozvědět, proč je důležité na začátku června hlasovat.

Mladé lidi Evropský parlament zajímá ještě méně – naposledy se ve věkové skupině 18 až 24 let zúčastnilo voleb pouhých 40% oprávněných voličů (přitom při standardních parlamentních volbách přijde k urnám často až 75% mladých lidí).

Kampaň se proto snaží Evropany pod 25 let ze všech koutů Unie oslovit pomocí prostředků jim vlastních. Opírá se hlavně o spolupráci s hudební stanicí MTV, která má dlouholeté zkušenosti s propagováním voleb ve Spojených státech, kde známé osobnosti typu Madonny oslovují potenciální voliče a přesvědčují je, že „i na jejich hlase záleží“.

Veškeré snažení Bruselu zatím „nepadá na úrodnou půdu“. Někteří analytici mluví o ještě nižší volební účasti, než před pěti lety, jiní predikují pouze velmi mírný vzestup. Apatii voličů, podobnou té z roku 2004, potvrdila i dubnová prognóza Eurobarometru.

Stejný obraz poskytuje také studie French Political Innovation Foundation, jejíž výsledky byly zveřejněny tento týden. Celých 18% z 15 tisíc respondentů (z celé Unie) evropské volby „vůbec nezajímají“ a dalších 35% „spíše ne“. Naopak „zapálených“ Evropanů, kteří se červnového klání „určitě zúčastní“ je pouze 11%, dalších 35% se o ně „docela zajímá“.

Zatímco většina politiků prázdně lamentuje nad stále menším zájmem voličů o Evropský parlament, na níž se patrně letos nic – i přes jeho vzrůstající pravomoci – nezmění, švédský ministerský předseda Fredrik Reinfeldt nabídl logičtější pohled na tento problém. Podle něj je nezájem voličů vcelku „logický“. Evropský parlament má na jejich životy totiž – ve srovnání s tím národním – stále malý vliv. Tento jev pojmenoval známý americký ekonom a nositel Nobelovy ceny James Buchanan jako „racionální ignorantství“.

Česko se o volby zajímá

Účast ve volbách v Česku se možná opět nevyhoupne ani na unijní průměr, na druhou stranu je pravděpodobné, že se oproti roku 2004 významně zvýší (tehdy přišlo pouhých 28% voličů). Na otázku „Pokud by se volby do Evropského parlamentu konaly již příští týden, šel/šla byste Vy osobně volit?“ položenou na začátku května agenturou STEM, odpovědělo kladně 41% respondentů, přičemž dalších 37% svou účast ještě zvažuje.

Zmíněný průzkum také ukázal, že by v evropských volbách zvítězila ČSSD se ziskem 24% následována ODS (21%) a KSČM (9%). „Magickou“ pětiprocentní hranici by překročili těsně i lidovci (5,5%), zatímco zeleným hrozí s tříprocentními preferencemi opětovný pád do bezvýznamnosti.