Evropa zapomíná na lidská práva, říká Havel

Václav Havel, bývalý český prezident, minulý týden na konferenci k lidským právům, kritizoval Evropskou unii za její „přílišnou opatrnost“ při prosazování lidských práv ve světě a kladení většího důrazu na ekonomické zájmy. Havel věří, že se otázka lidských práv objeví „v podtextu českého předsednictví“. Česká republika by měla Evropě předat své zkušenosti s totalitou, říká.

Podle bývalého českého prezidenta se zdá, že Evropa, která byla vždy pyšná na to, že je vývozcem civilizačních hodnot a v minulosti cítila právo předávat tyto hodnoty okolnímu světu, nyní ztrácí iniciativu a „podléhá vývoji civilizace, přestože se od ní očekává, že bude současnému vývoji čelit“.

Václav Havel to řekl na konferenci „Evropská unie a podpora lidských práv a demokracie“, kterou minulý týden v Praze uspořádalo sdružení ANO pro Evropu.

Deklarovat hodnotu lidských práv, například v podobě evropských smluv, je důležité, ale nestačí to. Formě je třeba dát „živoucí obsah“, říká Havel.

Evropa nemůže v oblasti lidských práv ustupovat a dávat přednost svým ekonomickým zájmům, uvedl a jmenoval případ Ruska, na jehož území podle jeho slov vzniká „nový druh autoritativního režimu“, který je „daleko sofistikovanější než komunismus“. Rusko může být naším partnerem, ale k partnerství patří i odpovědnost. „Není možné se neptat, jak to, že bylo zavražděno 159 novinářů. Možná je diplomatičtější pomlčet, ale je to nesprávné“, zdůraznil bývalý prezident.

Půlroční předsednictví v Radě EU, které začne k 1. lednu 2009, by Česká republika podle Havla měla chápat jako povinnost nabízet takové projekty, formulace a politické ideály, které by reflektovaly podstatu věci a daly politickým deklaracím „živý obsah“. Měli bychom posilovat inspirativní roli, kterou by EU měla hrát a zároveň i pocit odpovědnosti za celý svět.

Západu se tím, co pro nás udělal můžeme odvděčit tím, že mu předáme své čerstvé zkušenosti s komunismem, říká bývalý český prezident a dodává: „Věřím, že to v podtextu předsednictví bude“.

Ondřej Karas, ředitel Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády, potvrdil, že lidská práva v českém předsednictví budou hrát svou roli. „Jde o přirozenou součást programu českého předsednictví, která vyplývá z vlastní zkušenosti s totalitou a transformačním procesem po roce 1989,“ uvedl.

Skutečnost, že lidská práva explicitně nefigurují mezi prioritami českého předsednictví označovanými jako 3E (ekonomika, energetika, vnější vztahy), podle náměstka ministra zahraničních věcí a bývalého vyslance ČR při EU Jana Kohouta neznamená, že by lidská práva a podpora demokracie nebyly vysoko mezi prioritami předsednictví. České předsednictví podle něj ale nebude přicházet s novými iniciativami. Spíše by rádo zlepšilo koordinaci mezi stávajícími mechanismy a nástroji, které Unie má k dispozici na podporu lidských práv a posílilo provázanost relevantních finančních nástrojů.

Předsednictví rovněž podle Kohouta hodlá posilovat partnerství mezi evropskými insitucemi a lidskoprávními neziskovými organizacemi. Nevládní sdružení by se měla zapojit do přípravy evropských politik a to ve všech krocích, uvedl.

Kohout na závěr zdůraznil, že Česká republika se během předsednictví zaměří zejména na ty oblasti, s nimiž má zkušenost. Jedná se zejména o země bývalého Sovětského svazu nebo země bývalé Jugoslávie.

Igor Blaževič, ředitel renomované neziskové organizace Člověk v tísni, uvedl, že Evropské unii nechybí ani tak nástroje, jako spíše konsensus, zda chtějí lidská práva v konkrétních oblastech vůbec podporovat. Evropa se musí shodnout, jak bude k demokracii přistupovat, říká Blaževič. Prozatím nemáme jasný cíl a jasnou terminologii. Fondy nejsou dostatečné a pokud ano, jsou příliš byrokratické.

Blaževič ovšem přiznal, že i neziskové organizace potřebují překonat stávající roztříštěnost a zlepšit své renomé. Musí také zlepšit svou komunikaci s úřady a to bez ohledu na to, zda jde o evropskou, národní nebo regionální úroveň.