Evropa se musí vrátit zpátky ke kořenům, říká Vondra

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra navštívil tento týden Velkou Británii, kde se setkal se svým protějškem Jimem Murphym a vystoupil na prestižní London School of Economics. Návštěva Londýna se uskutečnila krátce poté co ČR a Velká Británie v Praze podepsaly tzv. „Pražskou deklaraci“ o spolupráci v oblasti snižování administrativní zátěže v EU.

Souvislosti:

Evropská ekonomika se potýká s řadou překážek administrativního charakteru, které brání lepšímu fungování vnitřního trhu a ohrožují konkurenceschopnost EU v globálním měřítku. Evropská komise proto přišla na jaře 2007 s návrhem snížit administrativní zátěž a byrokracii v EU o 25% do roku 2012. Česká republika, která se ujme předsednictví v Radě EU k 1. lednu 2009, si za motto svého předsednictví zvolila slogan „Evropa bez bariér“ a v souladu s ním připravuje také priority svého půročního předsednictví. Snaha EU snižovat administrativní překážky do tohoto tématu dobře zapadají.

V souladu s tím se vláda rozhodla vytvořit koalici zemí, které mají na odstraňování administrativní zátěže podobný pohled jako ČR. Během návštěvy britského ministra pro evropské záležitosti Jima Murphyho v Praze 14. května toto úsilí vyvrcholilo podpisem tzv. „Pražské deklarace“, v níž země vyjadřují podporu cíli EU snižovat administrativní překážky, vytvářet „lepší regulaci“ či posílit roli malých a středních podniků v dohledu nad vznikající legislativou. K deklaraci se vedle ČR a Velké Británie připojily také zástupci Německa, Švédska, Dánska, Nizozemska a Estonska.

O odstraňování administrativních překážek a podpoře konkurenceschopnosti evropské ekonomiky hovořil místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra také během své návštěvy Londýna, kde vystoupil na prestižní ekonomické škole London School of Economics (LSE).

Témata:

Vondra ve svém vystoupení připomněl pozitivní důsledky rozšíření Evropské unie o postkomunistické země střední a východní Evropy na ekonomickou výkonnost Unie. Země bývalé Patnáctky podle něj rostou také díky vysokým tempům růstu v nových členských zemích.

Podle Vondry nejsou ovšem vyhlídky Evropské unie příliš jásavé. Dlouhodobé trendy se oproti našim hlavním konkurentům zhoršují. Čelíme výzvám globalizace, stárnutí populace, klimatickým změnám či růstu cen potravin a energií.

Domníváme se, že zvyšování konkurenceschopnosti představuje klíčové řešení, uvedl místopředseda vlády. Potřebujeme, aby se EU otevřela jak dovnitř, tak navenek. Konkurenceschopnost evropské ekonomiky je nejen podmínkou pro posilování hospodářské a sociální soudržnosti, ale také pro řešení problematiky klimatických změn a posilování role EU ve světě, dodal.

Vondra připomněl, že odstraňování bariér je také mottem českého předsednictví. Receptem pro EU je podle něj návrat ke kořenům. Tržní alokace funguje efektivně v případě, že na trhu neexistují překážky. Vnitřní trh má všechny nástroje pro posilování konkurenceschopnosti, ale stále přetrvávající překážky volnému pohybu služeb a pracovníků růst evropské ekonomiky omezují. Čtyři základní svobody vnitřního trhu EU budou prioritou našeho předsednictví a budeme se je snažit Evropanům „prodat“, uvedl.

Připustil ovšem, že takovou politiku bude obtížné prosazovat, mimo jiné i proto, že Německo nedávno naznačilo, že bude uvažovat o dalším prodloužení přechodného období pro uvolnění trhu pracovníkům z nových členských zemí, a vzhledem k „hysterii“, která zejména ve Francii doprovázela diskusi o původní Bolkensteinově směrnici o volném pohybu služeb (která musela být později nahrazena mírnější verzí, která však trh služeb plně neuvolňuje).

České předsednictví se podle Vondry zřejmě na naplňování cílů Lisabonské strategie. V první řadě ovšem půjde o odstraňování administrativních překážek a regulace. Podpora výzkumu a vývoje nebo investice do nové technologické infrastruktury podle Vondry nepřinesou kýžené výsledky, pokud trhy nebudou dostatečně flexibilní.

Klimatické změny představují velkou výzvu, ovšem na druhou stranu je třeba vyhodnotit potenciální dopady politiky boje s klimatickými změnami na konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Trojúhelník, který tvoří životní prostředí, konkurenceschopnost a bezpečnost, a který je dnes v EU vychýlen ve prospěch životního prostředí (tj. boje se změnami klimatu) je podle Vondry třeba vyvážit.

Konkrétně pro českou ekonomiku bude podle Vondry klimatický balíček, s nímž v lednu 2008 přišla Evropská komise a jenž obsahuje návrhy na zpřísnění systému obchodování s emisemi oxidu uhličitého (EU-ETS) nebo konkrétní cíle pro obnovitelné zdroje, znamenat především vyšší ceny ale také větší závislost na zemním plynu z Ruska (dominantní domácí výrobce elektřiny ČEZ již v souvislosti s klimatickým balíčkem oznámil svůj úmysl investovat do elektráren na zemní plyn). Alternativou by podle Vondry byla jaderná energie, která má v ČR podporu napříč politickým spektrem (a podle průzkumů veřejného mínění i mezi občany), ale vzhledem ke složení současné koalice, kde s jádrem nesouhlasí Strana zelených, by příklon k jaderné energetice vedl k pádu vlády.

Změnit směřování politiky EU v oblasti boje s klimatickými změnami je podle Vondry téměř nemožné, je proto třeba usilovat o to, aby se úsilí za snižování dopadů klimatických změn propojilo s lisabonskými cíli. Pokud bude Evropská unie rigidní, je málo pravděpodobné, že na její návrhy v oblasti klimatických změn přistoupí také ostatní velcí světoví emitenti oxidu uhličitého, uvedl Vondra s odkazem na snahy EU postavit se do čela globálního boje s klimatickými změnami a na summitu v Kodani, který proběhne pod hlavičkou OSN na konci roku 2009, prosadit novou dohodu, která nahradí Kjótský protokol.