Evropa dá více peněz na výzkum špičkových technologií

Evropská unie plánuje do roku 2015 zdvojnásobit výdaje na výzkum a vývoj špičkových technologií v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jedná se o výzkum, který posouvá hranice vědy a v budoucnu může nalézt uplatnění v takových aplikacích jako je například ovládání invalidních vozíků pomocí myšlenek.

Evropská komise tento týden v Praze představila novou iniciativu, jejímž cílem je navýšit investice do výzkumu a vývoje špičkových technologií v oblasti informačních a komunikačních technologií, které jsou přes svou potenciálně velkou návratnost vysoce rizikové.

Evropská unie ve výdajích na multidisciplinární výzkum informačních a komunikačních technologií stále zaostává za svými světovými konkurenty jako jsou Spojené státy, Japonsko, ale také Čína. Komise by proto ráda do roku 2015 investice zdvojnásobila a vyzývá členské státy, aby se k této iniciativě připojily. Sama chce přitom jít příkladem a ze současných 100 milionů eur, které ročně putují právě na podporu špičkového výzkumu chce do roku 2013 výdaje postupně navýšit na 170 milionů eur ročně.

Do té doby by také ráda spustila alespoň dva nové velké výzkumné projekty, na nichž by spolupracovali špičkoví vědci z celého světa a z různých vědeckých oborů. Ve své tiskové zprávě Komise jako příklad takového projektu uvádí vývoj biopočítačů, ovládání invalidních vozíků pomocí myšlenek nebo vývoj výpočetní technologie, která bude schopná kopírovat způsob jakým lidský mozek zpracovává informace a bude tak moci fungovat i ve chvíli, kdy selžou některé součásti jejího programového vybavení.

Iniciativu Komise představila v Praze v rámci konference s příznačným názvem „Věda za hranicemi fikce“, která se koná ve dnech 21.-23. dubna a která se věnuje právě špičkovému výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Ministr školství v demisi Ondřej Liška ve svém vystoupení na konferenci zdůraznil přínosy multidisciplinárního přístupu, bez nějž by některé objevy nebyly vůbec možné. V této souvislosti jmenoval například nové poznatky v oblasti molekulární elektroniky, k nimž by nedošlo bez objevů v oblasti nanotechnologií a nových materiálů.

Podpora výzkumu a vývoje je podle něj „jednou z nejvýznamnějších záruk přirozeně pozitivního vývoje nás všech i naší konkurenceschopnosti“.

V podobném duchu se vyjádřila i komisařka pro informační společnost a média Viviane Reding. „Evropa musí být vynalézavá a odvážná – zejména v době krize. Výzkum je základem inovace, která je klíčovým předpokladem pro dlouhodobou celosvětovou konkurenceschopnost Evropy. Vědecké a revoluční převratné objevy představují ohromné příležitosti, a abychom jich mohli využít, musíme spojit špičkové pracovníky,“ řekla ve své videozprávě účastníkům konference.