Evropa 2020: Cíle ohledně vědy a výzkumu jsou podle vlády splnitelné

Na rozdíl od mnoha jiných zemí střední a východní Evropy je česká vláda přesvědčena, že jsou investice do vědy a výzkumu ve výši 3 % HDP realistické. Cíl, který Česku vytyčila Komise, je nižší (2,3 %), Češi jej však plánují překonat.

Strategie Evropa 2020 vytyčuje sedmadvacítce celkový společný cíl: investovat do vědy a výzkumu 3 % unijního HDP. Odstupující úřednická vláda České republiky vidí cíl jako dosažitelný. Nový kabinet, o jehož podobě se v současnosti vyjednává, může sice k problému zaujmout jiné stanovisko, pravděpodobně však nebude sestaven před nadcházejícím summitem EU. Českou republiku bude tedy na summitu zastupovat ještě současná vláda.

„Předpokládám, že pracovní podklady připravené pro jednání vlády by podobný cíl nenavrhovaly, kdyby celkový investiční cíl v podobě 2,7 % HDP nebylo možné do roku 2020 dosáhnout,“ řekl EurActivu o českých investičních ambicích ve výši 2,7 % HDP Tomáš Bouška, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Evropská komise vytyčila pro jednotlivé členské státy různé cíle, které mají reflektovat aktuální stav jejich investic do sektoru. Pro Českou republiku, která v současnosti do vědy a výzkumu podle odhadů OECD investuje 1,54 % HDP, Komise navrhla 2,3% investiční cíl.

Česká vláda je však přesvědčena, že země může dosáhnout i lepších výsledků a určila nový ambicióznější cíl: investovat 2,7 %. V současnosti vláda jedná o tom, jak by měly být 2,7% investice rozděleny mezi jednotlivými sektory – vládou, strukturálními fondy EU a soukromým sektorem. Jak ve vládním dokumentu vypadají konkrétní investiční položky, Bouška odmítl prozradit s tím, že jde o neveřejné informace.

Bouška dodal, že systematické navyšování veřejných investic do vědy a výzkumu je reálným cílem. Minulý rok se navíc ke kofinancování zavázaly i soukromé firmy. „Jde o jejich prestiž,“ řekl mluvčí o soukromých společnostech. Zároveň ale dodal, že aktivita soukromého sektoru závisí na vládní podpoře navyšování investic.

Zatím to vypadá růžově, záleží však na nové vládě

Minulý rok označila vláda investice do vědy a výzkumu za jednu z hlavních priorit. Veřejné výdaje však v souvislosti s napjatým rozpočtem, který je důsledkem ekonomické krize, v dalších letech zjevně neporostou. V rozpočtu nebylo kde brát už loni a perspektiva není nejoptimističtější. Vše záleží na nové vládě.

ODS, TOP09 i Věci veřejné, které se na nové vládě budou pravděpodobně podílet, označují zvýšení investic do vědy a výzkumu za prioritu. Zůstává však otázkou, do jaké míry šlo pouze o předvolební rétoriku a jaká bude realita. Vzhledem k tomu, že hlavním úkolem vládní koalice bude snížit schodek státního rozpočtu, je těžké odhadovat, jak se situace vyvine.

Pohled podnikatelů

Představitelé soukromého sektoru rovněž chápou znalostní ekonomiku postavenou na silných investicích jako klíčový element. „Jedná se o dlouhodobou prioritu Svazu průmyslu a dopravy ČR,“prohlásil mluvčí zaměstnavatelského svazu Milan Mostýn a dodal, že zvyšování investic je obsaženo i v nedávné dohodě tripartity, která má pomoci vyvést zemi z krize.

Mostýn ale zároveň řekl, že po jistou dobu růst investic do vědy a výzkumu neočekává. Průzkum, který nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ukázal, že asi 1.600 podniků, které jsou členy Svazu (tedy téměř 60 %) snížily své rozpočty na vědu a výzkum. Pouhá čtvrtina podniků se odhodlala k navýšení investic. Svaz vyzval vládu, aby ve spolupráci s podnikovými organizacemi vypracovala novou strategii pro vědu a výzkum. Ta by měla určovat několik prioritních oblastí. „Jednou z možností [jak zvýšit investice v soukromém sektoru] by byly daňové úlevy pro firmy, které investují do vědy a výzkumu,“ uzavřel Mostýn.

Zvyšovat výdaje, ale i jejich efektivitu

Jiné podnikové organizace však varují, že peníze nejsou všechno. Hospodářská komora České republiky v souladu s vyjádřením Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers) upozornila, že pouhé zvyšování investic do vědy a výzkumu „k růstu nepřispěje“. „Věda a výzkum musejí odpovídat potřebám podniků, což nutně vyžaduje úzkou spolupráci mezi podniky a vědci.“

Zdeněk Kučera a Michal Pazour z Technologického centra Akademie věd ČR souhlasí, že nejde jen o peníze. EurActivu sdělili, že „z věcného hlediska je stanovení jakékoliv cílové hodnoty investic do vědy a výzkumu velmi problematické, neboť nezohledňuje efektivitu vynaložení těchto investic, absorpční kapacitu výzkumné a podnikové sféry nebo strukturu ekonomiky.“

Cíl by podle vědců z Akademie neměl reflektovat pouze přání politiků, ale také ekonomické podmínky, a to jak z pohledu efektivity investic tak z hlediska absorpční kapacity.

Podíváme-li se na hospodářskou úroveň České republiky, uvidíme, že ačkoliv se v rámci EU řadí mezi méně rozvinuté země, s investicemi ve výši 1,54 % HDP je na tom lépe než jakákoliv jiná země z této kategorie, dodávají Kučera s Pazourem.

Je třeba více peněz od soukromníků

Oba vědci se shodují, že by firmy mohly do výzkumu investovat mnohem více. Soukromý sektor se na celkových výdajích na vědu a výzkum podílí pouze z 0,52 %, což je hluboko pod průměrem EU. Pomoci podle nich může „pákový efekt“ veřejných financí. Podmínkou pro udělení dotace bývá totiž kofinancování z vlastních zdrojů.

Podíl veřejných zdrojů na vědu a výzkum je v ČR ale v současné době relativně vysoký, všímají si vědci z Akademie věd. „Znamená to, že veřejné finance zatím nárůst soukromých investic nenastartovaly,“ dodávají s tím, že by se měla věnovat větší pozornost efektivitě a účelnosti investic.

A jaké potenciální řešení vědci navrhují? Vhodnými nástroji jsou zejména programy na podporu spolupráce podniků s veřejným výzkumem, daňové odpočty na nakupovaný výzkum, inovační poukázky či programy zvyšující absorpční kapacitu podniků jako jsou například programy horizontální mobility a poradenství.