Eurostat: Internet nejvíce využívají mladí Finové, Češi zaostávají v online komunikaci s úřady

zdroj: Pixabay.com

Eurostat dal dohromady údaje o vztahu mladých Evropanů k internetu. Z nich mimo jiné vyplývá, že informace o zdraví si na internetu hledají spíš ženy než muži, kteří zase hrají dvakrát častěji online hry než ženy. A jak jsou na tom mladí lidé v Česku? Jsou nadprůměrně aktivní při čtení online zpravodajství nebo při stahování a přehrávání hudby a filmů.

Na 12. srpen každoročně připadá Mezinárodní den mládeže a Evropský statistický úřad při této příležitosti zveřejnil informace o tom, jak mladí lidé v Evropě využívají internet. Údaje se vztahují k osobám ve věku 16–29 let a jsou zaměřeny na třináct různých oblastí, od online výukových materiálů přes komunikaci se státními orgány až po vytváření webových stránek a blogů.

Podle výsledků srovnání jsou nejhojněji využívanou oblastí sociální sítě, se kterými má zkušenost 84 % mladých Evropanů. Naopak profesní sítě, jako je LinkedIn nebo Xing, se těší podstatně menší oblibě a využívá je pouze 13 % lidí.

Průzkum se dále věnoval například tomu, co mladí lidé na internet vkládají. Zatímco 48 % na něj nahrává obsah, který sami vytvořili, jen 16 % na internetu sdílí své názory na občanské nebo politické otázky. Další výsledky zase svědčí o tom, že internet slouží spíše k zábavě než k učení. Využívání online výukových materiálů (25 %) totiž viditelně zaostává za posloucháním internetového rádia (39 %) nebo přehráváním a stahováním her, obrázků, filmů či hudby (70 %).

Součástí statistiky je i srovnání mužů a žen, přičemž u většiny sledovaných oblastí jsou rozdíly mezi pohlavími nepatrné. Jednou z výjimek je vyhledávání informací souvisejících se zdravím, kde jsou ženy o poznání aktivnější (56 % oproti 43 %). Naproti tomu mladí muži častěji hrají po síti s jinými lidmi, konkrétně se této zálibě věnuje 40 % mužů a 19 % žen.

mladí u počítače Pixabay

zdroj: Pixabay.com

Polovina Evropy na sociálních sítích

Výsledky mladých Evropanů je navíc možné porovnat s údaji, které se vztahují k celé populaci, tedy ke všem osobám starším 16 let. Ve všech třinácti oblastech je procento mladých lidí využívajících internet vyšší než u celkové populace. Nejvyšší rozdíl mezi těmito dvěma skupinami lze zaznamenat v případě sociálních sítí, u kterých tráví čas v porovnání s celkovou populací (50 %) 84 % mladých do 29 let. Podobné to je s 30procentním rozdílem u přehrávání, respektive stahování médií, jako je hudba, filmy nebo hry. Naopak nejméně se mladá generace odlišuje v případě využívání internetu k online konzultacím, hlasování či k podepisování peticí, kde rozdíl činí jen jeden procentní bod.

Velké odlišnosti jsou patrné také mezi mladými lidmi z různých států. Příkladem může být statistika online komunikace se státními orgány za posledních dvanáct měsíců. Průměr EU zde sice dosahuje 49 %, avšak zatímco v Estonsku, které je v oblasti takzvaného e-Governmentu na špičce Evropy, využívá tímto způsobem internet 94 % lidí, v Rumunsku je to pouhých 11 %.

I v dalších oblastech lze najít případy, kdy některý stát výrazně vyčnívá nad ostatními. Například mladí Finové jasně ovládli statistiku využívání výukových programů (54 %) a spolu s Brity jsou daleko před ostatními i ve vytváření webových stránek a blogů (47 %). Celkově Finsko obsadilo první místo hned v šesti ze třinácti oblastí. Slováci zase na rozdíl od zbytku EU nejsou zvyklí nahrávat na internet vlastní obsah. Činí tak jen 11 % z nich, což je třikrát méně než v předposledním Polsku.

sociální media Twin Design

Zdroj: Shutterstock.com; autor: Twin Design

Jak jsou na tom Češi

Česká republika se umístila výrazně nad průměrem EU ve dvou sledovaných oblastech. Tou první je čtení online zpráv a časopisů, ke kterému u nás využívá internet 82 % mladých lidí, zatímco v rámci EU to jsou jen dvě třetiny. Druhou je pak přehrávání a stahování médií, kde Česku s 83 % patří čtvrté místo. Naproti tomu při využívání online výukových programů a vyhledávání informací o zdraví skončili Češi na děleném předposledním místě. Za unijním průměrem (49 %) mladí z Česka nejvíce zaostávají (26 %) v elektronické komunikaci se státní správou, a to o 23 procentních bodů.

Výsledky srovnání mužů a žen v Česku v podstatě odpovídají hodnotám, které platím pro celou Evropu. Největší rozdíly jsou opět k vidění u online her a vyhledávání informací o zdraví, nepoměr mezi pohlavími je však v těchto oblastech ještě větší než v celoevropském měřítku. Například informace o zdraví si na internetu vyhledává jen 18 % mladých mužů, naproti tomu u žen a dívek je to 43 %.

Rozdíly mezi hodnotami ostatních zemí EU a Českem jsou patrné také ve srovnání mladé generace s celkovou populací. V kontrastu s unijními výsledky totiž neplatí, že by mladí Češi byli ve všech oblastech internetových činností aktivnější než zbytek společnosti, v některých případech spíš naopak. K online komunikaci se státní správou totiž internet využívá jen 26 % mladých, zatímco národní průměr je 32 %. Ještě větší rozdíl pak existuje u zdraví, kde si informace vyhledává 40 % české populace, ale jen 31 % lidí ve věku 16–29 let.