Zítra proběhne další kolo hlasování o „Klausově výjimce“

zasedání AFCO; zdroj: Evropský parlament

Poslanci z Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti budou zítra (19. února) opět hlasovat o zprávě o tzv. Klausově výjimce z Listiny základních práv EU. Na její podobě se přitom nejsou schopni dohodnout už rok a půl a celý proces přijetí tohoto dokumentu tak zatím stojí na mrtvém bodě. Pomůže tato již třetí zpráva označována za některými poslanci za „kompromisní“? A potřebují Češi vůbec tento protokol?

Již rok a půl se snaží členové Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO) dohodnout na podobě zprávy o Protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice, běžně nazývaném „Klausova výjimka“, či „český protokol“. Zítra budou europoslanci hlasovat již o třetím návrhu této zprávy, který předložil zpravodaj Andrew Duff (ALDE) (EurActiv 18.1.2013).

„Zdá se, že v daném znění protokol nemění právní situaci, která by panovala, pokud by neexistoval. Samotná existence tohoto protokolu však vytváří právní nejistotu a politický zmatek. V tomto ohledu svými účinky nepoškozuje jen Spojené království, Polsko nebo v budoucnu případně Českou republiku, nýbrž všechny členské státy,“ uvádí mimo jiné ve zprávě europoslanec Duff.

Podle Andrey Češkové (ODS, ECR), která v AFCO také zasedá, je z tohoto třetího materiálu znát, že se zpravodaj snaží dosáhnout částečného kompromisu. Jak však tato europoslankyně nedávno řekla redakci, nesouhlasí s některými odstavci týkajícími se ‘právní nejistoty‘ občanů České republiky, zpochybňování úrovně ochrany základních práv občanů Česka, či argumenty o vytváření politického zmatku.

Právě neschopnost shody europoslanců AFCO na podobě zprávy, která je potřebná k tomu, aby se protokol dostal na plenární zasedání Evropského parlamentu, dlouhodobě brzdí proces jeho přijetí. Aby byl ratifikován členskými státy, musí být totiž nejdříve schválen Radou EU. Ta tak však nemůže učinit, dokud nebude projednán právě plénem Evropského parlamentu.

Naposledy byl návrh zprávy zamítnut během opakovaného hlasování v říjnu minulého roku (EurActiv 14.11.2012).

Očekávané problémy na české půdě

Duff se ve své zprávě odvolává na to, že jednou z podmínek k ratifikaci výjimky je souhlas českého Parlamentu. Tam pro ni musí v obou komorách hlasovat minimálně tři pětiny poslanců a senátorů. ČSSD, která má většinu v horní komoře, se však opakovaně vyjádřila, že bude hlasovat proti jejímu přijetí (EurActiv 20.7.2011).

Zpráva dále upozorňuje i na námitky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), Sdružení na ochranu lidských práv a Českého helsinského výboru.

Podle vedoucího právního a sociálně ekonomického oddělení ČMKOS Víta Samka je na možném přijetí tohoto protokolu největším problémem „skutečnost vybočení České republiky z obecného právního rámce Evropské unie“.

„Česká republika bude v povědomí ostatních členských států tou zemí, která sice ráda pobírá peněžní podporu od ostatních členských zemí a domáhá se jejich solidarity, ale jinak s nimi chce mít společného co nejméně,“ řekl EurActivu Samek.

Ochrání či poškodí?

Takzvaná výjimka byla vyjednána prezidentem Václavem Klausem na konci roku 2009. Klaus v té době podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu tím, že Česká republika bude mít, stejně jako Velká Británie a Polsko, možnost připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU.

Podle Klause totiž Listina základních práv umožní „obcházet české soudy a uplatňovat např. majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u Soudního dvora EU“ a „přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů“ (EurActiv 8.10.2012).

Podle Samka však přijetí výjimky Čechům nepomůže, ale naopak uškodí. „Samozřejmě z pohledu zájmu českých zaměstnanců případné přijetí výjimky zhorší obecně i v konkrétních případech jejich právní postavení a možnosti jejich právní obrany oproti zaměstnancům německým, francouzským slovenským či jiným. Není pro to žádný rozumný věcný důvod a je to vůči nim nespravedlivé,“ řekl Samek redakci.