Europarlament: Neopomeňte nás v občanské inicativě

Evropský parlament Brusel

Europoslanci nesouhlasí s podobou některých návrhů Evropské komise, které se týkají toho, jak má v budoucnosti fungovat Evropská občanská iniciativa. Podle nich by nový institut měl být co nejsrozumitelnější a co nejvíce přístupný všem občanům EU.

Podle Diany Wallis, britské europoslankyně, by měly kontroly v registrační fázi bohatě stačit k tomu, aby se určilo, zda je petice předložená v rámci Evropské občanské iniciativy, mechanismu, který zavedla Lisabonská smlouva, přijatelná.

„Přijatelnost občanské iniciativy by měla být ověřena nejprve Komisí, a to ihned po registraci,“ píše se v pracovním dokumentu, který Wallis v polovině měsíce předložila petičnímu výboru Evropského parlamentu.

Evropská občanská iniciativa totiž umožňuje občanům, aby po sesbírání milionu podpisů v minimálně devíti členských státech iniciovali legislativní návrh resp. požádali Evropskou komisi, aby návrh podala.

„Tím, že Komise rozhodne o přípustnosti petice ihned po její registraci, organizátoři získají od počátku jistotu, že pokud budou schopni splnit podmínku jednoho milionu podpisů z významného počtu členských zemí, jejich iniciativou se bude Komise zabývat,“ uvádí se také v pracovním dokumentu.

Text, do kterého měl EurActiv možnost nahlédnout, dále žádá, aby podmínka shromáždění 100.000 podpisů, kterou odkleply členské státy v červnu (EurActiv 16.6.2010), byla úplně zrušena.

Europoslanci rovněž požadují, aby minimální počet členských zemí, ze kterých mají podpisy pocházet, byl stanoven na jednu pětinu resp. šest členských států (při současném počtu 27)

Dokážeme s tím žít

Podle nařízení, které má občanskou iniciativu implementovat, by měla být každá petice nejdříve registrovaná a až potom by měl být její obsah (z hlediska přípustnosti) prověřen Komisí (EurActiv 30.3.2010).

„Jasně jsme uvedli, že chceme udržet dvoustupňový přístup: nejdříve registrace a až v nejzazším stádiu kontrola přípustnosti,“ reagoval pro EurActiv Michael Mann, mluvčí komisaře pro meziinstitucionální vztahy Maroše Šefčoviče, který nese za uvedení občanské iniciativy do života zodpovědnost.

„Tím, že budeme muset provádět detailní kontroly přípustnosti jednotlivých iniciativ, které nejsou myšleny vážně a které nemají širokou podporu, odstraníme riziko, že se celý systém zasekne,“ doplnil Mann.

Komise původně chtěla, aby kontrola přípustnosti probíhala až poté, co organizátoři iniciativy nashromáždí alespoň 300.000 podpisů. Tím by se vyhnuli neseriózním iniciativám, jejichž organizátorům jde pouze o zviditelnění.

Členské státy ale v červnu rozhodly o tom, že tato hranice je příliš vysoká a snížily ji na 100.000 podpisů. Pokud Komise petici shledá přijatelnou, mají od té chvíle organizátoři rok na to, aby sesbírali zbylých 900.000 podpisů – ať už klasickou formou, tedy na papíře, nebo online.

„Rada se vyslovila pro kontrolu přípustnosti po 100 tisících podpisů,“ vysvětluje Mann. „Některé členské státy dokonce nechtěly hranici žádnou, ale toto je kompromis, se kterým dokážeme žít.“

Občanská iniciativa pro všechny

„Naším záměrem je, aby se tento koncept stal tak přístupným, tak přátelským k občanům a tak jednoduchým, jak to jen bude možné,“ řekla Wallis, která vzápětí dodala: „Samozřejmě s přihlédnutím k významu celého institutu, který občanům umožňuje určovat evropské politiky a legislativní agendu.“

Pracovní dokument europoslanců také navrhuje, aby se lhůta na shromáždění miliónu podpisů prodloužila na 18 měsíců od data registrace.

„Přeshraniční iniciativy potřebují dostatek času na komunikaci, setkání, cestování, překlady a mobilizaci podpory ve značném počtu členských státu. Jeden rok pravděpodobně nestačí,“ najdeme vysvětlení v textu.

Podle europoslanců by měl mít možnost podepsat petici každý – bez ohledu na národnost či věk. Jejich návrh ale naráží na původní představu Evropské komise, která počítala s tím, že podpis bude umožněn jen těm občanům, kteří jsou způsobilí volit do Evropského parlamentu.

„Cílem je zvýšit účast, nikoliv ji omezit. Navíc, mladí lidé hrají v tomto procesu důležitou roli,“ tvrdí se v dokumentu.

Veřejná slyšení

Jakmile se organizátorům petice podaří sehnat milion podpisů, Komise bude povinna uspořádat veřejné slyšení (hearing), na kterém se bude o návrhu a jeho cílech diskutovat, navrhují také europoslanci. Kromě toho se bude konat i samostatné slyšení v petičním výboru Evropského parlamentu za účasti organizátorů iniciativy, europoslanců a zástupců Rady i Komise.

Komisaři by poté veškeré závěry komunikovali všem stranám (opět formou veřejných slyšení) a až poté by se určilo co dál – jaká legislativní či regulační opatření budou přijata. V případě, že Komise žádné kroky nenavrhne, musí jasně odůvodnit proč.

K pracovnímu dokumentu se plénum Evropského parlamentu vyjádří do konce roku. Základ pro jeho diskuse budou tvořit zprávy petičního výboru a výboru pro ústavní záležitosti EP.