Stane se eurokomisař Rehn příštím šéfem Eurogroup?

Olli Rehn; zdroj: Evropská komise

Komisař Olli Rehn od příštího roku může zasednout v čele Eurogroup – na postu, který tradičně patří členským státům a který dlouhá léta zastává lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker. O institucionálních změnách vycházejících ze šestibodového balíčku k ekonomickému vládnutí budou na říjnovém summitu EU jednat vrcholní představitelé členských zemí a vlád.

„V nadcházejících týdnech bude Komise vycházet z šestibodového balíčku a představí návrh na vytvoření jednotného uceleného rámce, který přinese prohloubení hospodářské koordinace a integrace, především v eurozóně,“ řekl během svého výročního projevu o stavu Unie předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Do materiálu o novém institucionálním uspořádání, kterým se budou zabývat premiéři a prezidenti členských zemí EU na summitu ve dnech 17.-18. října, mají být zapracovány také návrhy stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuyho a Evropské centrální banky.

Pořádání pravidelných summitů eurozóny a jejich institucionální zakotvení požadují především Francie a Německo. V Bruselu je tento směr ale vnímán jako pokus, jak získat zpět pravomoci, které na něj členské státy v minulosti delegovaly.

Pokud k formalizaci vrcholných schůzek představitelů zemí eurozóny dojde, budou se státníci scházet k jednáním pravidelně dvakrát do roka, tedy „nejen v krizových situacích, ale pravidelně“, uvedl nejmenovaný zástupce Evropské komise.

Summity eurozóny by řídil zřejmě stálý předseda Evropské rady, což je post, který v současné době zastává Belgičan Herman Van Rompuy. „Je už předsedou Evropské rady. Na tom, že by předsedal také menší skupině zemí EU, není nic špatného,“ řekl zdroj dále.

Skutečné pravomoci „Pana euro“, jak se nové pozici v Bruselu nyní přezdívá, ale nemají být nijak zvlášť významné. Zásadní rozhodnutí by stále měli na svých pravidelných měsíčních schůzkách přijímat ministři financí.

Pro politiku zemí eurozóny bude tedy stejně jako dosud klíčové předsednictví v Eurogroup. A právě tam míří úvahy Komise. Výměnou za souhlas s posílením mezivládního přístupu tak, jak jej požadují Francie a Německo, by Komise ráda obsadila předsednické křeslo v Eurogroup.

Tento post v současné době zastává lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker. Tomu ale v polovině roku 2012 vyprší mandát a otázku jeho nástupce bude třeba vyřešit mnohem dřív. Komise nyní podle zdroje může požadovat, aby ministrům předsedal komisař pro hospodářské a měnové otázky. Na této pozici je nyní finský eurokomisař Olli Rehn.

Pokud bude Van Rompuy „Pan euro“, z Rehna by se podle Komise měl stát „Pan Eurogroup“.

„Ten návrh je na stole,“ potvrzuje informaci vysoký představitel Evropské komise s tím, že „se o něm stále jedná“.

„Být předsedou Eurogroup znamená být v pozici super partes, což by znamenalo oslabit pravomoci Komise předkládat návrhy. Stále zvažujeme, jestli to za to stojí,“ dodal zdroj.

Další institucionální změny požaduje Barroso

Další možné institucionální změny s šestibodovým balíčkem již nesouvisí, ale předseda Evropské komise José Manuel Barroso se jich ve svém výročním projevu rovněž dotkl. Řeč je o principu jednomyslnosti, který členské státy uplatňují v případě zvláště citlivých otázek, například v případě společných daní nebo v oblasti justice.

Barroso ve svém projevu jednomyslnost označil za „omezení“ a prohlásil, že „tempo společného úsilí nemůže určovat nejpomalejší“. K jakémukoli oslabení jednomyslnosti by ale bylo zapotřebí změnit Lisabonskou smlouvu, což se po martyriu spojeném s jejím schvalováním nejeví jako reálné. Řada národních politiků je navíc striktně proti.

Podle Barrosa je ale celá řada rozhodovacích procesů, kde by se jednomyslnost mohla změnit na většinové hlasování, a kde není třeba měnit smlouvy. Celá řada unijních orgánů dnes přijímá rozhodnutí jednomyslně, aniž by pro to existovalo zakotvení ve smlouvách. „Pravidlo jednomyslnosti bychom mohli snadno změnit u EFSF (záchranného fondu eurozóny),“ uvedl Barroso jeden z příkladů.