EU neví, co s elektrárnami, které neprojdou testy

Jaderná elektrárna Dukovany; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Petr Adámek.

Osud jaderných reaktorů, které propadnou v zátěžových testech slibovaných Evropskou komisí, je nejistý. Evropští ministři pro energetiku na včerejším mimořádném jednání potvrdili, že účast v testech prováděných Evropskou unií nebude povinná. Hlavní zodpovědnost za jadernou politiku tak zůstává na úrovni jednotlivých členských států.

V reakci na havárii reaktoru v Japonsku evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger minulý týden uvedl, že jaderné elektrárny v Evropě budou podrobeny zátěžovým testům. Evropští ministři pro energetiku včera v Bruselu řešili, jak naložit s reaktory, které v testu neuspějí.

Ministři probrali kritéria zátěžových testů, ale neshodli se na tom, co udělat s „propadlíky“. „Pro to v současnosti nemáme konkrétní technické řešení,“ řekl Tamar Fellegi, maďarský ministr pro energetiku, který mimořádné schůzi předsedal.

„Smyslem zátěžových testů je najít východisko z této situace. V několika příštích měsících se pokusíme zajistit plány pro mimořádné případy.“

Účinnost opatření byla zpochybněna také Fellegiho prohlášením, že účast v testech bude dobrovolná a členské státy se budou moci rozhodnout, zda se k testům připojit či ne.

„Pro státy, které test odmítnou, z toho nevyplývají žádné zvláštní důsledky,“ uvedl.

Nižší ambice

Komisař Oettinger minulý týden situaci označil jako krizovou a vyzval k provedení testů, které mají zhodnotit bezpečnost a rizikovost 134 jaderných elektráren v Evropské unii.

V rozhovoru pro EurActiv z 15. března uvedl, že jeho hlavním cílem je „vzájemné porozumění a společné evropské bezpečnostní normy.“

Při společné tiskové konferenci s Fellegim už ale jeho slova tak ambiciózní nebyla.

„Nedělejme si iluze,“ řekl. „Ne všechny země se shodnou na jaderné energetice. Existuje jen málo oblastí, ve kterých se názory národních vlád a parlamentů tak výrazně liší.“

Oettinger nicméně věří, že se zátěžové testy budou vztahovat na co možná největší počet zemí a že do června 2011 co nejvíc členských zemí do své legislativy implementuje Směrnici o jaderné bezpečnosti z roku 2009.

Ještě před zahájením zátěžových testů přistoupilo k uzavírání elektráren Německo. Odpojilo sedm stárnoucích reaktorů, k nimž mělo veřejné mínění silné výhrady.

Ochránci životního prostředí požadují po Komisi ještě tvrdší kroky. „Řešením evropských energetických obav je zbavit se jaderné energie a fosilních paliv a ne se přetahovat o alternativní dodavatele nebo stavit domněle bezpečnější reaktory,“ prohlásil Brook Riley, mluvčí ekologické organizace Přátelé Země (Friends of the Earth).

Oettingerův krajan, německý ministr pro ekonomiku Rainer Bruederle, oznámil po jednání Rady ministrů pro energetiku nový plán zapojit nové zahraniční větrné farmy do současné evropské energetické infrastruktury.

Postoj české vlády

Zástupci ČR jeli na jednání Rady s tím, že se vláda chce držet evropských plánů na přechod k nízkouhlíkové energetice a obhajovat právo na jadernou energii.

„Bezpečná jaderná energetika zůstává pro mnoho zemí v rámci jejich energetického mixu hlavním prostředkem, jak těchto cílů dosáhnout bez enormního růstu závislosti na dovážených energiích“ řekl EurActivu náměstek ministra Tomáš Hüner. „A proto i právo volby energetického mixu, včetně využití jaderné energie, zakotvené v Lisabonské smlouvě, musí být i nadále respektováno.“

Na adresu České republiky Hüner pro ČTK dodal: „Vím, že pro Českou republiku neexistuje jiná masivnější alternativa než jádro. Věřím, že se Temelín 3, 4 dostaví a doufám, že i celosvětově se jaderná energetika dostane do pozice, která jí náleží.“