EU by měla přehodnotit svou černou listinu

Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody při pondělní debatě s Dickem Martym z Rady Evropy vyjádřil pochybnosti o mechanismech, jakými jsou lidé a jiné entity podezřelé z terorismu zapisovány na černou listinu teroristů.

Souvislosti:

Černá listina lidí a entit podezřelých z terorismu byla nejprve zavedena OSN na popud Spojených států v roce 1999. Po útocích z jedenáctého září 2001 byla značně rozšířena a byla vytvořena také Evropskou unií. Na listině OSN se dnes podle Rady Evropy vyskytuje na třista sedmdesát jednotlivců a stodvacetčtyři skupin podezřelých z kontaktů s Al-Kajdou či Talibanem. Zápis na černou listinu znamená, že je dané osobě či entitě zmrazeno bankovní konto (až na určité životní minimum) a je jí zakázáno vycestovat ze země, kde pobývá. Přitom je velice jednoduché se na listinu dostat. Stačí, když některý ze států OSN navrhne určitou osobu a sankční výbor Rady bezpečnosti tento návrh jednohlasně přijme. Vyškrtnutí jména ze seznamu je mnohem složitější, neboť osoba, která žádá vyškrtnutí, musí nejprve přesvědčit toho, kdo navrhl její zapsání do seznamu, že je nevinná, aniž by ovšem věděla, co k jejímu zapsání vedlo. Podle deníku The Economist se to dodnes povedlo jen jedenácti lidem a dvaceti čtyř organizacím.

Na černé listině Evropské unie je v současnosti přes padesát osob a čtyřicet osm skupin. Mechanismus, jakým se tato jména dostala na listinu, se lehce liší od příkladu OSN. Přidány mohou být pouze osoby či skupiny, které jsou buďto usvědčeny z aktivit souvisejících s terorismem, nebo je na ně podána žaloba. O jejich zapsání rozhoduje hlasování dvaceti sedmi členů Rady ministrů EU, přičemž všichni musí být pro.

Témata:

V listopadu minulého roku přijal Výbor pro právní záležitosti Parlamentního shromáždění Rady Evropy zprávu švýcarského senátora a předsedy výboru Dicka Martyho, která odsuzuje procedury zapisování osob a entit na černé listiny EU a OSN. V pondělí předstoupil Dick Marty s tímto tématem také před Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu. Marty poukazuje zejména na netransparentnost metod užívaných při zapisování nových jmen na listinu, neexistenci jasných pravidel pro kompenzaci újmy v případě omylu a téměř nereálnou šanci postižených osob či organizací na vyšktnutí jejich jména ze seznamu. Toto vše podle Martyho „porušuje základní principy svobodného soudu“.

Proto Dick Marty požaduje vytvoření nezávislého nestranného orgánu, který by dohlížel na průběh procedury zapisování jmen na černou listinu. Marty podložil svou žádost názorem, že „dnes je cíleno především na muslimy, ale zítra můžu být tou osobou já nebo vy.“  

Stanoviska:

Člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy Dick Marty řekl: „Nezpochybňuji princip zavedení teroristických černých listin. Na počátku mohou být užitečné, ale pouze na ohraničenou dobu trvání, po jejímž vypršení by měl soud a soudní moc jednat. Tyto procedury by měly být mnohem spravedlivější a transparentnější – zákonnost nemůže být takto krácena.“  

Člen Výboru pro občanské svobody EP Alexander Alvaro (ALDE) poznamenal, že praktiky zapisování osob podezřelých z terorismu na černou listinu mohou být kontraproduktivní, protože mohou obrátit roli osob z podezřelých z terorismu na oběti bezpráví: „Pokud posílíme sympatie lidí k teroristům, tak to bude úplně špatně.“

Další z členů výboru EP, Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL) řekl: „Od roku 2001 se Mudžáhidové íránského lidu (Organizace, kterou Evropský soudní dvůr prvního stupně doporučil vyškrtnout ze seznamu) distancovali od teroristických aktivit, ale stále figurují na černé listině. Tento systém je povzbuzuje k pokračování na cestě teroru.“