České banky jsou pro zahraniční matky cenné, proč by je měnily na pobočky, říká ekonom

zdroj: Rada EU.

Brusel čekají další složitá vyjednávání. Hlavním tématem nadcházejícího summitu Evropské rady bude podoba jednotného bankovního dohledu. Tato otázka vyvolává pochybnosti nejen mezi některými velkými členskými státy včetně Německa, ale i uvnitř české delegace, která opakovaně pohrozila vetem v případě, že by jednotný dohled v jejích očích ohrožoval český finanční sektor. Mají se ale české banky čeho obávat?

Zítra (13. prosince) se v Bruselu opět sejdou evropští lídři. Hlavním tématem letošního šestého zasedání Evropské rady by měla být podoba jednotného bankovního dohledu, který by měl být základem bankovní unie.

Očekávaná je mimo jiné i pozice české delegace, která v minulosti opakovaně pohrozila vetem (EurActiv 17. 10. 2012). Důvodem je obava, aby z českých dceřiných společností zahraničních bank, kterých je u nás 94 %, neodtékaly finanční prostředky na záchranu bank v jiných zemích.

Z tohoto důvodu také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na nedávném zasedání ministrů financí Evropské unie přednesl požadavek, kterým podmínil český souhlas se vznikající bankovní unií. Díky němu by v zemích, které nejsou součástí eurozóny, měly mít o případné změně dceřiné banky na pobočku, rozhodující slovo předem určené národní autority. Takovou autoritou je v případě České republiky Česká národní banka (EurActiv 5.12.2012).

„Částečně to beru jako oprávněný požadavek, ale ve větší míře to beru jako politický požadavek v rámci jednání Evropské unie,“ řekl EurActivu hlavní ekonom J&T BANKY Petr Sklenář.

„Nevidím moc důvodů, aby zahraniční banky převáděly české banky na svoje pobočky, protože české banky jsou v rámci zahraničních skupin to nejcennější aktivum. Jaký je potom přínos z toho, že podříznou slepici, která snáší zlatá vejce. V případě  nutnosti je určitě výhodnější takovou ‚slepici‘ prodat,“ dodal Sklenář.

Nečasovo veto

Přestože k tomu, jak by měla bankovní unie vypadat, má výhrady jak vláda, tak i opozice (EurActiv 1.11.2012), s radikálním postojem Petra Nečase opoziční politici příliš pochopení nesdílí.

„Veto je nejsilnější nástroj, který členská země má a pan premiér s ním vyhrožoval v době, kdy vůbec nebylo jasné, jak bude návrh bankovní unie vypadat,“ řekl nedávno redakci stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).

Jako „chytrý vyjednávací postup“ naopak označil Nečasův tah ekonom Sklenář. „Bankovní unie je tvořena na míru eurozóny, ale prosazuje se na úrovni celé Evropské unie. Ovšem jaký je přínos pro země mimo euro a v rámci EU být v takové unii, když nemají ani možnost ovlivnit procesy uvnitř,“ sdělil redakci.

Podle informací Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, který se odvolává na vysoce postavený diplomatický zdroj, by Praha ale měla nakonec hrozbu veta stáhnout. Za to by měla získat záruky, že tuzemské banky zůstanou stabilní.

Kvalita vs. rychlost?

Že nebudou vyjednávání jednoduchá, však neukazuje pouze postoj české delegace, ale i dalších zemí. Hlavní spor nadcházejícího summitu se očekává mezi tradičními lídry evropského integračního procesu – Německem a Francií, kteří se názorově střetli již minulý týden na Radě ministrů financí (EurActiv 5.12.2012).

Aby zvýšili šanci, že na blížícím summitu dojde alespoň k dílčí dohodě, sejdou se ministři financí Evropské unie ještě dnes (12. prosince).

Německému ministru financí Wolfgangu Schäublemu se nelíbí „zásadní role“ Evropské centrální banky (ECB), která by podle dosavadních plánů měla převzít dohled nad všemi bankami eurozóny.

„Právo konečného rozhodnutí nelze ponechat na Evropské centrální bance. Znovu a znovu jasně říkáme, že čínská zeď mezi bankovním dohledem a měnovou politikou je absolutní nezbytností,“ řekl nedávno Schäuble.

Řešením by proto mohl být kompromis navržený kyperským předsednictvím, podle kterého by ECB dohlížela na denní bázi jen nad bankami s objemem aktiv buď větším než 30 miliard eur, nebo přesahujícím jednu pětinu ekonomické produkce země.

Ministři financí by se měli také zabývat kyperským návrhem, podle kterého by se posunulo datum, kdy Evropská centrální banka plně přebere svou roli v rámci jednotného dohledu. Podle dosavadních plánů se tak mělo stát 1. ledna 2014.