EP rozhodoval o rozdělení poslaneckých mandátů po roce 2009

Poslanci Evropského parlamentu (EP) včera hlasovali o rozdělení poslaneckých křesel po volbách, které se uskuteční v roce 2009. Počet křesel ve funkčním období Parlamentu 2009–2014 by měl být maximálně 750.

Souvislosti:

Počet poslanců EP v současném funkčním období Parlamentu (2004–2009)do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko činil 732. Po vstupu obou zemí do EU došlo k dočasnému zvýšení poslaneckých mandátů na 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že po roce 2009 se velikost Evropského parlamentu sníží na 736.

Na červnovém summitu Evropské rady tohoto roku se ale hlavy států a vlád členských zemí Evropské unie rozhodli toto ustanovení změnit a dohodli se, že celkový počet poslanců EP v novém funkčním období Parlamentu nepřesáhne 750. V tomto duchu požádala Evropská rada Parlament, aby do října vypracoval příslušný návrh.

Témata:

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili návrh na přerozdělení křesel v EP na léta 2009–2014 většinou hlasů. Pro se vyslovilo 378 poslanců EP, zdrželo se 109 a 154 poslanců Parlamentu hlasovalo proti. Návrh vypracovali dva zpravodajové – francouzský poslanec EP a člen politické skupiny EPP-ED Alain Lamassoure a rumunský poslanec, člen skupiny PES Adrian Severin.

Při přípravě návrhu museli zpravodajové kromě maximálního počtu poslaneckých křesel brát v úvahu i další ustanovení červnové Evropské rady. Ta rozhodla, že počet poslanců Evropského parlamentu za jeden členský stát Unie nesmí překročit 96. Toto opatření se dotklo pouze Německa, které má nyní v Parlamentu 99 poslanců. Dále bylo dohodnuto, že minimální počet poslaneckých mandátů bude šest. Tato klauzule se dotkne pouze Malty, která je v současné době v EP zastoupena pěti poslanci. Co se týče České republiky, u té, stejně jako u Řecka, Portugalska, Belgie a Maďarska, dojde ke snížení počtu poslanců ze současných 24 na 22. Naopak Španělsko si ponechá stejný počet poslanců, jako má nyní (54). Rozdělení počtu poslaneckých křesel v nadcházejícím funkčním období Parlamentu přináší následující tabulka:

Členský stát

Současný počet křesel

Počet křesel 2009–2014

Německo

99

96

Francie

78

74

Spojené království

78

73

Itálie

78

72

Španělsko

54

54

Polsko

54

51

Rumunsko

35

33

Nizozemsko

27

26

Řecko/Portugalsko

24

22

Belgie/ČR

24

22

Maďarsko

24

22

Švédsko

19

20

Rakousko

18

19

Bulharsko

18

18

Dánsko/Slovensko/Finsko

14

13

Irsko/Litva

13

12

Lotyšsko

9

9

Slovinsko

7

8

Estonsko/Kypr/Lucembursko

6

6

Malta

5

6

Evropská rada také stanovila, že Evropský parlament musí při přerozdělování křesel v EP brát v potaz zásadu „degresivní proporcionality“, aniž by blíže tento pojem ozřejmila. Výbor pro ústavní záležitosti Parlamentu tento pojem definoval takto: „Členské státy s nejvyšším počtem obyvatel akceptují nižší počet křesel, než na jaký by měly mít vzhledem k jejich populaci nárok, a umožní tak lepší zastoupení členským států s nižším počtem obyvatel.“

Přerozdělení poslaneckých mandátů bylo založeno na informacích statistického úřadu Eurostat o počtu obyvatel s trvalým místem bydliště v dané členské zemi. Podle poslanců by ale v dalším funkčním období EP (2014–2019) měla být poslanecká křesla rozdělována na základě počtu občanů EU v jednotlivých členských zemích Unie a nikoli počtu rezidentů.

Poslanci se shodli také na tom, že v případě dalšího rozšíření dojde k dočasnému zvýšení počtu poslanců Parlamentu.

Stanoviska:

Adrian Severin v rozpravě, která probíhala 10. října, uvedl, že „předložená zpráva v mnohém zlepšuje praxi v rozdělování křesel v EP a rozdělení odpovídá demografickým údajům Eurostatu“. Domnívá se také, že „tento systém bude lépe reflektovat skutečnost, že EP je volen občany. Degresivní proporcionalita bere v úvahu velikost zemí i počet jejich obyvatel a nelze proto upřednostňovat návrhy ani velkých ani malých zemí“.

Podle německého poslance z politické skupiny EPP-ED „zpráva poskytuje horní i dolní hranici. EU potřebuje rovnováhu mezi „proporcionalitou” a „degresivitou”“.

V rozpravě vystoupil také český poslanec Libor Rouček (PES). Uvedl, že „zprávu považuje za kvalitní, vyváženou a zodpovědnou“. Podle něj „přináší pragmatické řešení, které by mělo být bezproblémově přijato mezivládní konferencí“. Principy degresivní proporcionality a demografické velikosti označil za „spravedlivé a solidární“. Požadavky některých členských států na vyšší zastoupení v Evropském parlamentu jsou podle jeho názoru „neoprávněné“. „Nepřijetí by představovalo návrat k Nice, což by znamenalo ztrátu pro všechny,“ dodal.

Další kroky:

Podle návrhu Reformní smlouvy by měla o novém složení Parlamentu jednomyslně rozhodnout Evropská rada, a to na základě návrhu Parlamentu a s jeho souhlasem. Ve zprávě, která byla včera přijata, poslanci požadují, aby byl jejich návrh na přerozdělení poslaneckých mandátů přijat ihned poté, co vstoupí Reformní smlouva v platnost.