Drábek: Navrhované priority ESF nám nevadí, procenta ano

Zdroj: Evropská komise.

Česko navrhované zaměření Evropského sociálního fondu (ESF) podporuje. Nejsme ale přesvědčeni, že je nutné, aby z evropské úrovně bylo přesně předepisováno, kolik má na kterou prioritu jít, řekl po konferenci k budoucí podobě fondu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Spolu s rezortem školství je právě jeho úřad odpovědný za čerpání podstatné části prostředků z ESF.

„Musíme se zaměřit na opatření, která zpružní trh práce, pomohou ohroženým skupinám k lepšímu pracovnímu uplatnění, povedou k lepšímu slaďování pracovního a rodinného života a pomohou k vyšší úrovni sociálního začleňování. To jsou hlavní priority, které chceme také zohlednit při přípravě budoucího období,“ řekl minulý čtvrtek (22. března) na konferenci k budoucnosti ESF ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Státy by si podle něj však měly samy určit, jakou část evropských peněz na jednotlivé priority využijí. „Podporujeme cílování, které je deklarováno z EU. Nepodporujeme přesné procento, kolik má jít do které oblasti,“ dodal ministr.

Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze dvou strukturálních fondů, z nichž Česká republika v letech 2007-2013 čerpá prostředky určené zemím, které hospodářsky zaostávají za evropským průměrem.

Ve fondu, jehož posláním je podpora zaměstnanosti v zemích EU, jsou pro ČR v současném programovacím období vyhrazeny 3,8 miliardy eur. Za jejich využití jsou zodpovědné především dva rezorty: ministerstvo školství, které je pověřené řízením Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které má na starosti program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Menší část prostředků ESF spravuje v rámci programu Praha Adaptabilita (OP PA) pražský magistrát.

V souvislosti s přípravou budoucího evropského rozpočtu a reformou kohezní politiky probíhá v Evropské unii i diskuse o budoucí podobě Evropského sociálního fondu a prioritních oblastech, které z něj bude možné financovat. Oproti minulosti má dojít k několika zásadním změnám.

Podle návrhu nařízení k ESF, které Komise představila jako součást širšího balíčku návrhů k budoucí podobě evropských fondů po roce 2013 vloni v říjnu (EurActiv 11.10.2011), by do rozvinutějších regionů mělo jít z ESF výrazně více prostředků než do méně rozvinutých regionů. Zatímco v případě méně vyspělých regionů (tj. s HDP na hlavu pod 75 % průměru EU) by měl podíl ESF na veškerých prostředcích, které region získá z kohezní politiky, dosahovat minimálně 25 %, v případě vyspělejších regionů (do této kategorie by spadala v ČR Praha), by mělo z ESF pocházet alespoň 54 %.

Komise přitom vychází z logiky, podle níž vyspělejší regiony nepotřebují ke svému rozvoji už tolik investovat do základní infrastruktury, ale spíše do rozvoje lidských zdrojů a jejich uplatňování na trhu práce. A to jsou právě oblasti, podporované Evropským sociálním fondem.

Maximálně čtyři priority

V návrhu k ESF se odráží i tlak na vyšší koncentraci finančních prostředků na několik málo priorit. Cílem Komise je zabránit neefektivitám a tříštění omezených finančních prostředků na příliš mnoho oblastí. Evropská exekutiva je toho názoru, že lépe je podpořit větším objemem peněz menší počet priorit, než opačně, a navrhla proto minimální podíl prostředků, které region musí využít k financování maximálně čtyř vybraných priorit. Patří mezi ně:

  • podpora zaměstnanosti a mobility pracovní síly,
  • investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení,
  • podpora sociálního začleňování a boj s chudobou,
  • zlepšení fungování institucí a efektivní veřejné správy.

Méně vyspělé regiony by si z tohoto výčtu měly zvolit nanejvýš čtyři priority a do nich investovat 60 % celkových prostředků z ESF. V případě vyspělých regionů by mělo jít o 80 %. Členský stát by měl navíc 20 % z celkové částky, kterou z ESF získá, věnovat na podporu sociálního začleňování a boj s chudobou.

Ministr Drábek během konference k ESF, která se minulý týden za účasti evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andora, konala v Praze, zdůraznil, že zaměření na čtyři tematické cíle MPSV plně podporuje, ale procentuální podíly považuje za „velmi omezující“ a „věří, že podíly investičních priorit si státy musí stanovit samy“.

Komisař Andor je ale přesvědčen o tom, že tematická koncentrace, jak ji Komise navrhuje, povede k větší efektivitě výdajů z ESF. „Vím, že se některé státy obávají se ztráty flexibility. My jsme ale přesvědčeni, že návrh poskytuje dostatečnou flexibilitu,“ uvedl komisař.

Andor: ČR stojí před řadou výzev

Měřeno mírou zaměstnanosti, Česká republika je podle Andora nad průměrem zemí EU. Komisař ale varoval, že pokud nedojde ke změně politiky na trhu práce a v oblasti vzdělávání, situace se může rychle zhoršit. Za problematické označil relativně nízkou participaci žen a mladých lidí na trhu práce.

Ženy po mateřské dovolené často nemají možnost vrátit se na původní pracovní místo a novou práci hledají obtížně. V České republice je podle komisaře navíc stále malý počet zařízení, kterým by rodiče mohli své děti svěřit do péče, zatímco pracují.

Specifickým problém představuje situace romské komunity. Je třeba zvýšit jejich participaci na trhu práce, snížit míru předčasného opuštění škol a zlepšit vzdělání romských dětí, jinak mají minimální šanci uplatnění na pracovním trhu, zdůraznil Andor.