Dotace na lesy neměly žádný finanční strop. Vznikly proto posedy za 300 tisíc

dotace na lesy

@ Shutterstock.com

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se nelíbí, jak ministerstvo zemědělství vyplácí dotace na podporu lesnictví. Odhalil například, že příjemce dotace získal 300 tisíc na výstavbu posedu, který lze pořídit i za desetinu ceny.

Příjemci dotací na podporu lesnictví čerpali na své projekty mnohem větší částky, než bylo nutné. Ministerstvo zemědělství totiž nenastavilo pro evropské dotace žádné finanční stropy. Včera na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Jeden ze žadatelů chtěl například získat dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Ne jeden z těchto posedu dostal 348 tisíc korun, na každou další 298 tisíc.

„Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen,“ uvedl NKÚ. Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30.000 korun, většinou se ale dá sehnat i výrazně levněji.

Metr cesty za 13 tisíc

Ministerstvo podle NKÚ nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě stála oprava jednoho metru lesní cesty až 13 tisíc korun. Pokud by limit stanoven byl, jednalo by se o zhruba 3 tisíce korun.

„Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod,“ vysvětlil NKÚ.

Nedostatky kontroloři pod vedením Jiřího Kalivody odhalili u Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013.

Jak lze financovat rozvoj venkova? Více v infografice >>>>

Ministerstvo zemědělství s NKÚ nesouhlasí

Ministerstvo zemědělství ale se závěry NKÚ nesouhlasí. Stoprocentní podpora projektů, jakými byli například posedy, je podle něj adekvátní. Odkazuje se také na platnou evropskou legislativu.

Evropská unie však Program rozvoje venkova 100% nehradí. Opatření jsou spolufinancována členskými státy, které také rozdělování prostředků řídí. Stejně tak tomu bylo i v předcházejícím programovém období 2007 – 2013.

Ministerstvo dále tvrdí, že oprava lesních cest po kalamitách byla dražší, neboť byly strženy celé cesty, případně propustky při přechodu cesty z přes potok.

„Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu,“ sdělilo ministerstvo zemědělství v reakci na výsledky kontroly.

Kvůli složité administraci využilo podporu jen 21 žadatelů

Problémy se objevily také u plateb v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, ve kterých žijí nejcennější živočichové a rostliny. Součástí ochrany je i zalesňování, za které mohou zemědělci získat dotaci.

Podle NKÚ se mělo v ČR původně zalesnit až 37 tisíc hektarů.

„Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1500 hektarů plochy,“ sdělili kontroloři.

Ministerstvo zemědělství však namítá, že nemělo jít o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření přitom mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory.

„Toto konkrétní zacílení a jednoznačně efektivní využití finančních prostředků požaduje i Evropská komise,“ uvedlo ministerstvo.

U příjemců dotací pak kontrola ukázala, že jeden z nich uvedl nepravdivé informace o projektu. SZIF to nezjistil a dotaci vyplatil. Tím se podle NKÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 9,5 milionu korun. SZIF podle vyjádření ministerstva zahájí řízení o vrácení dotace.