Dienstbier: ČR má požádat o zrušení „Klausovy výjimky“

zdroj: Jiří Dienstbier

Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.

Seriál s názvem „Klausova výjimka“ z Lisabonské smlouvy získal včera další díl. Čerstvý ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier po jednání vlády uvedl, že by Česko mělo požádat o její zrušení.

„Práva jsou chráněna i jinými ústavními dokumenty a mezinárodními smlouvami, ale myslím si, že naši občané si zaslouží, aby měli stejný rozsah ochrany lidských práv jako občané jiných zemí EU,“ řekl Dienstbier na včerejší tiskové konferenci.

Dodal, že by se podle něj jednalo o symbolický a důležitý krok, kterým by se Česko zásadně přihlásilo k ochraně lidských práv.

Čtyři a půl roku vyjednávání

Takzvaná „Klausova výjimka“, přesněji Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice, nikdy v platnost nevešla. Na podzim 2009 vyjednala česká reprezentace tuto takzvanou výjimku jako podmínku pro podpis tehdejšího prezidenta Václava Klause pod Lisabonskou smlouvu. Podle něj by totiž Listina základních práv EU, která se stala právně závaznou právě s přijetím Lisabonské smlouvy, mohla ohrozit platnost Benešových dekretů.

Zmíněný protokol si před Českem vyjednalo i Polsko a Velká Británie a v obou těchto zemích byla ratifikována společně s přijetím Lisabonské smlouvy. Protože však Česko dojednalo přijetí tohoto dokumentu takříkajíc na poslední chvíli, měl být skloňovaný protokol přijat až později. Původně mělo být hlasování spojeno s přístupovou smlouvou s Chorvatskem. Od toho však bylo později ustoupeno, protože v takovém případě by smlouva nemusela projít Senátem, ve kterém má většinu ČSSD. Ta s přijetím dlouhodobě nesouhlasí.

Problém poté nastal ve Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO), který se nemohl dohodnout na podobě zprávy. Ta byla schválena po několika neúspěšných pokusech až v únoru letošního roku, europoslanci řekli své ano v květnu.

Zpráva, která není pro členské státy závazná, doporučuje Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než bude ratifikace dokončena v České republice. Důvodem byla právě obava, že by mohla ratifikace narazit jak u sociálně demokratického Senátu, tak i prezidenta.

Autor: Anna Kuznická