Dánské předsednictví se zaměří na rozpočet EU

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Gunnar Bach Pedersen.

Dánsko, které bude stát v čele Rady EU v první polovině příštího roku, se bude soustředit zejména na jednání o příští víceleté finanční perspektivě, kterou se bude EU řídit v letech 2014-2020. V Bruselu to včera (23. listopadu) oznámil dánský velvyslanec při EU.

Evropský rozpočet pro období 2014-2020, jinými slovy také víceletý finanční rámec, jehož návrh na konci letošního června předložila Evropská komise (EurActiv 30.6.2011), bude „představovat největší prioritu v agendě dánského předsednictví“. Včera to v Bruselu uvedl dánský velvyslanec při EU Jeppe Tranholm-Mikkelsen.

Prozradil, že v době, kdy se Kodaň začala na rotační předsednictví v Radě EU připravovat, mělo se obecně za to, že otázku rozpočtu se podaří úspěšně uzavřít nejpozději v červnu roku 2012, tedy na konci dánského předsednictví. „Ukázalo se ale, že v červnu to rozhodně nebude. Každý nám to říkal,“ prohlásil Tranholm-Mikkelsen. Nyní se předpokládá, že členské státy by se s institucemi mohly na podobě budoucího sedmiletého rozpočtu domluvit až ve druhé polovině příštího roku, tedy v době, kdy otěže předsednictví bude svírat již jiná země EU – Kypr.

I přesto je ale Dánsko podle Tranholma-Mikkelsona odhodláno věnovat  víceleté finanční perspektivě „hodně energie“. Cílem je připravit co nejpřívětivější prostředí pro pokračování jednání, řekl.

Konkrétně by to mělo vypadat tak, že na konci dánského předsednictví bude k dispozici 15-20ti stránkový závěrečný dokument ze zasedání Evropské rady, který ale bude stále obsahovat řadu nedořešených bodů a hranatých závorek, vysvětlil dánský velvyslanec.

„Doufáme, že v této fázi už budeme mít všichni jasno, k čemu budeme směřovat. Ke kompromisu se ale v tento moment ještě nutit nebudeme,“ dodal.

Podstatná diskuse se na toto téma pravděpodobně odehraje 28.-29. června příštího roku. Rozhodnutí bude muset přinést až další summit, uvedl také Tranholm-Mikkelson.

Další priority

I přesto, že v roce 2000 Dánové v referendu odmítli přijmout společnou měnu euro, velkou prioritou dánského předsednictví v první polovině příštího roku bude i krize eurozóny.

Dánské předsednictví se rovněž zaměří na zahraničněpolitická témata, jako je především posílení Evropské služby vnější akce (EEAS) nebo další rozšíření EU.

Unie by se pod taktovkou Dánů měla soustředit i na „vnitropolitické“ otázky spojené se sociálním vyčleňováním Romů, francouzsko-italským sporem o uprchlíky z Tuniska nebo problémy ohledně žádosti Rumunska a Bulharska o vstup do schengenského bezhraničního prostoru.

Kdyby ale agendu dánského předsednictví neformovaly události zahraničněpolitického a ekonomického rázu, Dánové by se podle Tranholma-Mikkelsona nejraději plně soustředili na témata spojená s životním prostředím a růst trvale udržitelné ekonomiky.

Na dotaz EurActivu, zda se bude Kodaň zabývat i nástupnictvím v úřadě vysoké představitelky pro bezpečnostní politiku a zahraniční věci Catherine Ashton, jejíž mandát vyprší na jaře 2012, Tranholm-Mikkelsen odpověděl, že tento bod na agendě předsednictví není.