Další strategii pro digitalizaci ČR nepotřebuje. Jak uvést do života ty, které už vznikly?

zdroj: Shutterstock; autor: Rawpixel

Firmy si stěžují, že česká státní správa zaostává v digitalizaci, což má dopad na konkurenceschopnost celé země. Strategie existují, těžko se ale prosazují. Mělo by vzniknout ministerstvo informatiky, nebo se musí rezorty jednoduše lépe koordinovat? A co je potřeba k zavádění dosavadních koncepcí?

„Digitální propojení hospodářství od vývoje až po zákaznický management bude v příštích letech rozhodujícím faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky,“ tvrdí prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Rudolf Fischer.

Pro více než polovinu firem je digitalizace při tvorbě přidané hodnoty „rozhodující“ nebo „velmi důležitá“. Velká část firem se přitom domnívá, že s digitalizací dostatečně pokročila (28 %) nebo že je na tom s digitalizací „dobře“ (39 %). Asi desetina firem se považuje za plně digitalizovanou.

Po jediném gestorovi a zastřešující strategii volají firmy už dlouho.

Vyplývá to z průzkumu, který ČNOPK provedla společně se Svazem průmyslu a dopravy (SPČR), Asociací malých a středních podniků a ICT Unií. Zúčastnilo se ho více než 270 firem různých velikostí.

Že je pro ně digitalizace důležitá, na to chtějí podniky upozornit také vládu. „Jsme přesvědčeni, že poznání digitálních potřeb českých firem je klíčové zejména pro tvorbu vládních strategií,“ řekl k výsledkům průzkumu člen představenstva SPČR Ivan Vrzal.

Vicepremiér pro ICT

Aktuální údaje podle něj ukazují, že český byznys je už digitalizován nebo je na digitalizaci připraven. Teď prý ale záleží na státní správě, aby se do nové průmyslové revoluce také zapojila.

„Vláda doposud nestanovila jediného gestora za oblast rozvoje ICT a nezpracovala a neimplementovala jedinou zastřešující národní digitální strategii, k níž by byly jasně přiřazeny konkrétní úkoly, jejich řešitelé a termíny pro splnění,“ připomněl Vrzal.

Na gesční roztříštěnost u odpovědnosti ze rozvoj informačních a komunikačních strategií si firmy stěžují už dlouho.

„Není tu žádný ‚lídr‘, který by digitalizaci tlačil dopředu,“ řekl EurActivu IT expert a vedoucí skupiny Digitální Česko z Institutu pro politiku a společnost Filip Dřímalka. Takový „lídr“ by podle něj měl mít dostatek pravomocí, aby mohl potřebné kroky uvádět do praxe napříč ministerstvy i nižšími úřady.

Formálně je prý přitom jedno, jestli by měl zastřešující úřad formu nového ministerstva, nebo zda by šlo třeba o vicepremiéra s odpovědností za digitalizaci a rozvoj ICT.

Skoro všechno už jsme měli

Hlavní architekt českého e-Governmentu Ondřej Felix připomíná, že Česko si už vyzkoušelo různé modely, podle kterých měly za rozvoj digitalizace odpovídat různé instituce.

„Zodpovědnost byla nejprve na Úřadu vlády, kde pak vznikl specializovaný úřad, ze kterého postupně vzniklo ministerstvo informatiky. Pak agenda přešla pod ministerstvo vnitra,“ řekl redakci.

Nemá podle něj smysl, aby za celou oblast odpovídalo jediné ministerstvo. „Klíčem je koordinované úsilí celé vlády,“ tvrdí. Jednotlivé aspekty digitalizace se totiž týkají nejen ministerstva vnitra, ale i ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství nebo ministerstva práce a sociálních věcí.   

„V první řadě jde o důslednou implementaci strategie, než o cokoliv jiného,“ myslí si. A to je další věc, která se nelíbí firmám. „V současnosti existuje více než 30 politik, strategií či akčních plánů a nadále panuje nejasnost jejich hierarchie a vzájemných souvztažností,“ upozorňuje Svaz průmyslu.

Digitální Česko číslo X

Zastřešující digitální strategie – Digitální Česko – přitom existuje. V květnu 2014 byla dokonce schválena její vylepšená verze. „Když se ale podíváte na adresu www.digitalnicesko.cz, naleznete jen informaci, že se ‚stránka připravuje‘,“ říká Dřímalka.

Připravovat ještě novější koncepci podle něj nutné není. „Namísto strategie by měl vzniknout akční plán s naprosto konkrétním postupem, jak se budou opatření implementovat. Navíc by měla vzniknout jasná pravidla pro orgány veřejné správy, jakým způsobem postupovat při vytváření elektronické agendy,“ domnívá se.

Felix: Veřejná správa má být digitální, musí fungovat jednotný digitální trh a lidé musí být zaměstnavatelní i v digitálním věku.

To podle pomůže k tomu, aby digitální aktivity probíhaly podle stejných standardů. „V USA mají například některé státy pravidlo, že když orgán veřejné správy vytváří web nebo aplikaci, primárně musí být postaven na otevřeném softwaru. V Česku nic takového nefunguje, a tak každý úřad postupuje, jak chce,“ uvádí.

Při plánování dalších kroků je podle Ondřeje Felixe potřeba vycházet ze tří hlavních iniciativ. „V oblasti veřejné správy by mělo platit, že všechny procesy budou už z definice digitální. V oblasti průmyslu je hlavní vytváření jednotného digitálního trhu EU. Zatřetí je důležité zajistit, aby byli lidé zaměstnatelní i v digitální době.“

Podpora vzdělávání  

Kvalifikace zaměstnanců je problém, na který přirozeně myslí i firmy. Asi 17 procent podniků ji považuje za riziko nebo překážku digitalizace. Žádají proto od politiků opatření k dalšímu vzdělávání a podporu mladých odborníků.

Nejedná se však čistě o český problém. „Průzkumy uvádí, že 39 % pracovníků EU nemá dostatečné znalosti v této oblasti, 14 % dokonce nemá žádné,“ říká k tomu česká europoslankyně Dita Charanzová, která se digitální agendou zabývá v Evropském parlamentu.

Mezi další významné překážky patří podle (17 %) firem výše investic. Jako největší riziko ale chápou možné ohrožení citlivých dat (23 % oslovených podniků). „Právě bezpečnost dat by mohla být největším problémem digitálního propojení ekonomiky prostřednictvím internetu,“ konstatuje SPČR.

Čerpat fondy

Kromě toho bude pro Česko klíčové efektivní čerpání finančních prostředků z evropských fondů v novém programovém období, dodává Vrzal z představenstva Svazu.

„Prosazujeme, aby byly v období 2014 až 2020 upřednostňovány projekty, jejichž zaměření umožní co nejlepší využití prostředků na digitalizaci,“ upřesňuje specialistka SPČR na evropskou politiku Tereza Šamanová.

Podkladem pro schvalování prostředků pro digitalizaci by podle ní měla být analýza opatření, která vykazují v tomto ohledu maximální efekt. Česko však ničím takovým nedisponuje. „Svaz je prostřednictvím informací ze své členské základny připraven k přípravě takové analýzy přispět,“ dodává Šamanová.

Autor: Adéla Denková