ČSSD vidí v evropské fiskální smlouvě symbol solidarity

Zdroj: www.cssd.cz.

Sociální demokraté jsou přesvědčeni o tom, že přijetím smlouvy o rozpočtové odpovědnosti by Česká republika projevila svůj zájem podílet se na řešení evropských problémů. Zaznělo to tento týden na debatě pořádaném think-tankem blízkým ČSSD.

25 států Evropské unie podepsalo na začátku března smlouvu o rozpočtové odpovědnosti. Jejím obsahem je mimo jiné závazek, že signatáři do své legislativy implementují pravidlo, podle kterého může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximální výše 0,5 % HDP. V případě, že země pravidlo nedodrží a bude hospodařit s nadměrným schodkem veřejných financí, postihnou ji automatické sankce.

K fiskální smlouvě se nepřipojila pouze Velká Británie a Česká republika. Premiér Petr Nečas zdůvodnil krátce po lednovém summitu český postoj nezaručením české účasti na eurosummitech, nevyjasněným ratifikačním postupem a tím, že se pakt dostatečně nesoustředí na snižování státního zadlužení. Nečas chce smlouvu v ČR nahradit prosazením tzv. finanční ústavy, která by měla prostřednictvím dluhové brzdy zabránit většímu zadlužení státní pokladny (EurActiv 12.3.2012).

S postojem českého premiéra však nesouhlasí největší opoziční strana ČSSD. Podle sociálních demokratů smlouva obsahově nepřináší prakticky nic nového, k čemu se česká vláda na jednáních Evropské rady dosud nezavázala. Jediné, co je nad rámec zatím přijatých pravidel, je povinnost implementovat závazky do národní legislativy. Nepodepsání dohody je však podle ČSSD špatným signálem vůči Evropské unii.

Podle Bohuslava Sobotky, předsedy sociálních demokratů, je smlouva o rozpočtové odpovědnosti „politickým symbolem vzájemné solidarity.“  

„To, že se připojíme k fiskálnímu paktu, je jistým výrazem našeho zájmu na tom, aby se problém Evropy řešil, a my jsme jako Česká republika nestáli stranou,“ prohlásil Sobotka v diskusi, kterou tento týden pořádal sociálně demokratický think-tank Masarykova demokratická akademie, a dodal, že smlouva Česku jako menšímu členskému státu může také zaručit spravedlivé a rovné zacházení v rámci EU.

Podle Lubomíra Zaorálka, stínového ministra zahraničí, může nastalá situace vést až ke vzniku „dvourychlostní“ Evropy. „Pokud se ke smlouvě nepřidají všichni, tak se může (eurozóna) na základě mezivládní dohody vyvíjet jako samostatná entita. Tady poprvé vznikla reálná možnost, že se Evropa začne dělit,“ varuje Zaorálek.

Další představitel ČSSD, Vladimír Špidla, mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti a bývalý eurokomisař, EurActivu sdělil, že podle něj je fiskální smlouva potřebným, nikoliv však dostatečným řešením ekonomických problémů eurozóny. Podle Špidly by se země měly zaměřit například i na „neschopný bankovní systém.“

„Musí následovat další fáze, a to striktní finanční regulace, jako například oddělení retailových a investičních bank. Měly by být zakázány některé typy finančních produktů, zavedena daň z finančních transakcí, zlikvidovány daňové ráje a postupně by měla být vytvořena koordinovaná hospodářská politika na evropské úrovni,“ prohlásil Špidla v rozhovoru pro EurActiv (EurActiv 15.3.2012).

Kritika přichází i od evropských socialistů

Také představitelé evropských socialistů, jejichž členem je i ČSSD, nevidí smlouvu o rozpočtové odpovědnosti jako finální řešení evropských problémů. Podle nich dohodě chybí mimo jiné důraz na zaměstnanost a investice, řešení otázky evropských dluhopisů, zdanění finančních transakcí nebo větší tlak na otevírání daňových rájů.

Podle Sergeje Staniševa, předsedy Strany evropských sociálních demokratů (PES), je pozice evropských socialistů jasná: EU sice potřebuje fiskální disciplínu, nicméně ta samotná ji z krize nepomůže.

„Fiskální pravidla přijatá v této smlouvě stanovují, že země, které pakt podepsaly, se v krátkodobém ani dlouhodobém horizontu nedostanou do velkého dluhu – nicméně to samo o sobě, vzhledem k současné úrovni dluhu, nemůže obnovit důvěru k euru,“ podotýká Stanišev.

Bohuslav Sobotka s touto kritikou souhlasil, nicméně upozornil i na „reálnou politiku“ sociálně demokratických vlád (které jsou v EU pouze tři), tedy na fakt, že se jak dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt, tak i belgický premiér Elio di Rupo a rakouský spolkový kancléř Werner Fayman k fiskálnímu paktu připojili.

Za smlouvu o rozpočtové odpovědnosti se postavil i vítěz nedávných slovenských voleb a pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico, předseda levicové strany SMER-SD (EurActiv 13.3.2012). 

Jak kartami zamíchají francouzské volby?

Vliv na budoucnost fiskální unie budou mít i výsledky blížících se francouzských voleb, které proběhnou na přelomu dubna a května. Socialistický kandidát François Hollande, který je podle průzkumů veřejného mínění největším favoritem voleb, totiž prohlásil, že pokud jej Francouzi zvolí prezidentem, bude požadovat znovu otevření jednání o této smlouvě.

Podle týdeníku Der Spigel tato vyjádření rozrušila přední evropské konzervativní politiky. Německý týdeník dokonce uvedl, že se spolková kancléřka Angela Merkel, španělský premiér Mariano Rajoy, britský premiér David Cameron a italský ministerský předseda Mario Monti údajně dohodli na tom, že budou Hollanda bojkotovat a odepřou mu oficiální rozhovory (EurActiv 6.3.2012). Je tedy otázkou, jak bude v případě Hollandova vítězství fungovat nový německo-francouzský tandem.