ČR nechce blokovat evropský plán obnovy, z dosavadních návrhů má však obavy

© Pixabay.com

Vládě Andreje Babiše se nelíbí dosavadní návrh plánu ekonomické obnovy Evropy, své výtky k jeho částem má i domácí průmysl. Od českého zástupce v Komisi zároveň zní, že Češi se příliš upínají na jednu část záchranného plánu, příležitostí je však více.

Lídři zemí Evropské unie při dnešní videokonferenci Evropské rady virtuálně projednávali plán obnovy evropských ekonomik, který dala na stůl Evropská komise. Na jeho konkrétní podobě se sice nedohodli, jedná se však o posun na cestě ke kompromisu.

Videosummit Evropské rady začal, shoda na plánu obnovy je daleko

Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí EU. Názory lídrů na návrh Evropské komise navýšit běžný dlouhodobý rozpočet o dalších více než 20 bilionů korun se však zatím rozcházejí.

Konkrétně Česká republika hned od zveřejnění návrhu kritizuje například to, že peníze z fondu by se měly rozdělovat podle míry nezaměstnanosti v letech 2015-2019, a prosazuje spíše zohlednění propadu HDP kvůli krizi. Spojence zatím nachází především na východě EU. Své výtky má ČR také vůči masivnímu společnému zadlužení.

„Máme obavy s ohledem na to, že evropský rozpočet se apriori dlouhodobě zadlužovat nemá. Na druhé straně vidíme obrovský tlak ze strany některých států a Komise na zvětšení rozpočtu, takže rozhodně nechceme být v pozici státu, který návrh blokuje. Nebudu ale zastírat, že máme obavy,“ prohlásila na úterní online debatě státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Sám premiér Andrej Babiš přitom veto návrhu nevyloučil.

Plán obnovy představuje výzvu i příležitost pro mnohé české sektory ekonomiky, které by rády věděly, co přesně je čeká a na co se mají připravit. Jak prohlásil Petr Mooz z Generálního ředitelství pro rozpočet Evropské komise, „zakopaný pes“ leží u členských států, jejichž shoda je podmínkou pro další jednání o detailech. „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto to základní, a to základní je na stole už od roku 2018,“ připomněl Mooz návrh víceletého finančního rámce z dílny Evropské komise, o kterém se neúspěšně vedou jednání už přibližně dva roky.

Hrdinková mu oponovala tím, že Evropská komise do návrhu zahrnula i body, které po ní lídři zemí nechtěli, a proto jsou vyjednávání komplikovanější. Evropská rada určuje základní směřování celé EU, a právě Komisi různými úkoly pověřuje.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Průmysl v nejistotě

Jak v debatě připomněl Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, na stole zatím leží pouze návrh záchranného plánu, pro české firmy je tedy složité nějak konkrétně zareagovat. Vládě tak svaz zatím nabízí spíše obecná doporučení – ČR by podle něj měla vyjednat podmínky, které pomohou plnit stanovené cíle, a současně zohlední náklady a výzvy.

Konkrétní výtky však Čížek zmínil u nových podmínek mechanismu spravedlivé transformace, jehož fond objemově naroste. „Na první pohled to vítáme, je to něco, co Česká republika potřebuje. Na druhou stranu je potřeba se podívat na podmínky a omezení. To je výzva i pro pana premiéra na Evropské radě,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky. Problém prý představují zejména navržená nutnost využít prostředky rychle a omezení pro velké podniky.

Fond spravedlivé transformace nabobtnal na 40 miliard eur. Kolik dá EU českým uhelným regionům?

Fond spravedlivé transformace přinese evropským uhelným regionům 40 miliard eur. Počítá s tím nový návrh unijního víceletého finančního rámce a fondu obnovy. Jak pokračují přípravy regionů na přechod k čisté ekonomice a jak se může Fond ještě proměnit?

I když zatím nejsou známé konkrétní podmínky, čeští europoslanci se podle Martiny Dlabajové snaží získat pro český průmysl maximum. „Jsem sama zvědavá, jak to [dojednání podmínek rozpočtu a fondu] budeme časově zvládat. Beru si k srdci i výtku, že ne vždy jsme připravení s operačními programy, ale úplně ta stejná situace byla v roce 2014, a to nebyla žádná pandemie. Já nevím, jestli je to ,bolístka lidstva‘, že děláme všechno na poslední chvíli. Přála bych našim podnikům a našemu průmyslu více času na přípravu,“ prohlásila Dlabajová.

Podle Hrdinkové vyjednávání zatím není ve fázi, kdy by čeští zástupci mohli prosazovat konkrétní změny podmínek. „Musíme se vrátit o krok zpátky a zjistit, co všechno jsou lídři ochotní podpořit. Půjdeme tam určitě s konstruktivním postojem, protože si uvědomujeme, že ačkoliv každý stát má v proceduře jednomyslnosti stejný hlas, tak asi nedává smysl jet na první jednání s tím, že se zablokujeme, a dál se jednat nebude,“ poznamenala státní tajemnice.

Čížek reagoval slovy, že nechce, aby premiér ve vyjednávání s ostatními lídry okamžitě zmiňoval detaily. „Prosba je – bojujme nejen za tu částku, ale v další fázi i za to, abychom tu částku mohli i využít,“ apeloval na vládu.

Jaký plán obnovy je v zájmu ČR? S velkou kohezní obálkou, ale nesvázaný podmínkami

V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.

Neulpívejte jen na kohezi, zní z Komise

Česku se nelíbí klíč, podle kterého by se v nových plánech měly mezi státy rozdělovat „obálkové“ prostředky, tedy především přímé granty, a staví na této výtce svou pozici.

„Kdybychom peníze rozdělovali podle dosavadních pravidel kohezní politiky, dostali bychom přibližně dvojnásobek,“ zmínila Hrdinková. „Měli bychom se soustředit na implementační strukturu té české obálky. My sice máme schválenou předběžnou strukturu operačních programů pro další období, ale je fakt, že zde máme tři nebo čtyři úplně nové nástroje, které jsou obálkové,“ doplnila.

Mooz upozornil, že v nových plánech jsou k dispozici také jiné typy prostředků, a to z centrálně řízených programů. „S tím se v Čechách často setkávám – my mluvíme pouze o kohezi, pouze o obálkových programech,“ podotkl s tím, že české podniky a instituce zdá se ještě neumějí příliš využívat centrálně řízené programy. Ty jsou na rozdíl od kohezních fondů postavené místo dotací především na výhodných půjčkách.

„Není to nic jednoduchého. Je těžké dostat se k penězům z Horizontu 2020 a ze všech nových programů, které budou otevřeny všem členským státům. Na to bychom se jako ČR měli připravit, a měli bychom si říct – tam je také naše budoucnost. Nejen v kohezi,“ vyzval Petr Mooz a dodal, že se jedná o příležitost především pro podniky, protože státy často nemůžou soutěžit o tento typ prostředků.

Novou podobu v plánech Komise nyní dostává například centrálně řízený program InvestEU, který se snaží nalákat rozsáhlé soukromé investice.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Rozpočet EU 2021-27: Více peněz pro obnovu evropské ekonomiky“ pořádané 17. června 2020 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.