ČR má v boji proti zastropování dotací pro velké farmy spojence

pole

Český ministr zemědělství Ivan Fuska může být spokojen. Z pondělní bruselské rady sedmadvaceti šéfů zemědělských rezortů odjel s ujištěním od pětice zemí – Slovenska, Rumunska, Německa, Velké Británie a Itálie, že budou společně vystupovat proti zastropování zemědělských dotací pro farmy v závislosti na jejich velikosti. S návrhem na zavedení stropu přišla na podzim Evropská komise.

Když vloni na podzim představovala Evropská komise svůj návrh na podobou společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2013, Česká republika některé jeho části přivítala a jiné razantně odmítla (více viz EurActiv 19.11.2010). 

Největší pozdvižení vyvolal návrh na zastropování plateb pro velké farmy. Evropská komise se totiž obává toho, aby větší zemědělci nepolykali dotace na úkor těch menších. 

Český ministr zemědělství Ivan Fuksa ale tento postoj v žádném případě nesdílí a po pondělní (21. února) Radě ministrů zemědělství a rybolovu je jasné, že není sám. Podařilo se mu totiž získat podporu Slovenska, Rumunska a dokonce i Německa, Velké Británie a Itálie. 

A co se těmto zemím na omezení plateb pro farmy v závislosti na jejich velikosti vlastně nelíbí? Podle jejich názoru celý systém zvýhodňuje zemědělce ze starších členských zemí, pro něž jsou typické spíše menší farmy. Na území většiny nováčků (v případě Německa se to týká jeho východní části) se totiž v důsledku kolektivizace v dobách komunismu nachází především velké farmy – podle informací ČTK průměrný zemědělský podnik v Česku dnes hospodaří na výměře 84 hektarů, zatímco unijní průměr představuje 13 hektarů.  

O to více překvapující pak je, že se k České republice přidala například i Itálie, kde najdeme převážně menší podniky. 

„Evropskou komisí navrhované zastropování plateb by výrazně porušilo princip spravedlivého zacházení se zemědělci v celé EU,“ zdůraznil ministr Fuksa. „V České republice jsou historicky výrazně zastoupeny velké podniky, a na zastropování bychom proto velmi tratili. Na rozdíl od Evropské komise ale navíc ani nevidíme relevantní důvody pro zavedení tohoto opatření. Z našeho pohledu jde o narušení zásady volného trhu,“ dodal Fuksa.  

Jeho ministerstvo (MZe) se obává i toho, aby omezení plateb pro velké farmy nevedlo v Česku k oslabení konkurenceschopnosti tím, že by je nutilo se uměle štěpit. Podle tiskové zprávy MZe by to v první řadě vedlo k nárůstu administrativní zátěže. 

Záchrana až třinácti miliard Kč 

Pokud by se spojencům podařilo dotáhnout boj do zdárného konce a dotační strop by nebyl zaveden (nebo by byl zaveden v omezené výši), českým zemědělcům by to mohlo zachránit až třináct miliard korun.

Podle MZe hrozí totiž tři možné scénáře vývoje. Podle toho nejčernějšího z nich, který by počítal se stropem ve výši 100.000 eur na farmu ročně, by čeští farmáři ztratili 59 % z národní obálky (909,3 milionů eur v roce 2013), tedy cca 537 milionů eur ročně.  

Při střední variantě, která ale podle MZe v žádném případě nepředstavuje „zlatou střední cestu“, by čeští farmáři přišli téměř o 40 % z národní obálky a v případě stropu ve výši 300 tisíc eur by se mohly české farmy rozloučit s 26 % (což činí zhruba šest miliard Kč) dotací.

ČR chce spravedlivější dotace 

Česká republika (ministerstvo zemědělství) již v minulosti několikrát avizovala, že bude v diskusi o budoucí podobě SZP usilovat hlavně o to, aby byla tato politika spravedlivá a nediskriminační k novým členským zemím. 

Píše se to ostatně i v programovém prohlášení vlády a stejný cíl měly i předchozí vládní kabinety. 

Spravedlivé by měly být podle Česka hlavně přímé dotace zemědělcům, které v loňském roce v EU v průměru činily 250 eur (asi 6.100 korun) na hektar (zdroj ČTK). Problém je ale v rozdílech, které panují mezi starými a novými členskými zeměmi. Jako ilustrační příklad použijme Řecko a Lotyšsko – Řekové si na dotacích přijdou až k 500 eurům na hektar, zatímco Lotyši pouze ke 100 eurům. V České republice se setkáme s průměrnou dotací ve výši 410 až 430 eur na hektar. 

Listopadový návrh Evropské komise je v tomto směru pro nové členské země určitou nadějí, protože spravedlivější dotace skutečně slibuje. Nic ale zatím není jisté, protože dokument nejde příliš do hloubky a neobsahuje detaily. 

Očekává se proto, že do diskuse hlasitě promluví během příštího roku i Evropský parlament.