ČR finišuje v přípravě národních priorit kohezní politiky

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Andrejj.

Česká republika už má jasno v tom, co bude v příštím programovém období, které začne v roce 2014, hradit z prostředků z evropských fondů. Kromě podpory konkurenceschopnosti ekonomiky se budou unijní peníze podílet i na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpoře sociálního začleňování nebo integrovaného rozvoje území.

Na jaké oblasti budou v České republice využívány prostředky z unijních fondů v příštím programovém období, které odstartuje v roce 2014? Na tuto otázku v minulých týdnech hledala odpověď pětice kulatých stolů, u nichž Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) diskutovalo se zástupci dalších rezortů, krajů, měst a obcí, hlavního města Prahy a také se sociálními a hospodářskými partnery. 

„Už od počátku roku jsme intenzivně jednali se zástupci rezortů, krajů, měst a obcí s cílem získat podklady pro vzájemně porovnatelné sektorové a regionální priority. Na základě těchto diskusí vznikl návrh rozvojových priorit, který jsme projednali při pěti tématických setkáních s odborníky,“ vysvětil první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun

Národní rozvojové priority kohezní politiky, jejichž přesné znění by mělo být zveřejněno tento týden, se budou soustředit na konkurenceschopnost české ekonomiky, rozvoj základní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podporu sociálnímu začleňování, boji s chudobou a systému veřejného zdraví a na integrovaný rozvoj území. 

EurActivu se podařilo zjistit, že váha těchto priorit bude různá a ještě je předmětem jednání.  

Infrastruktura jako překážka konkurenceschopnosti 

Účastníci kulatých stolů se podle zjištění redakce shodli v tom, že priorita „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ bude pevně svázána se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou nedávno představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (EurActiv 18.6.2011).  

Česko si v ní uložilo, že se do roku 2020 zařadí po bok 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa. Pomoci by mu k tomu měly právě i peníze z evropských fondů. 

Velkou překážkou, která ale může ve výsledku podobné plány zhatit, je nedostatečně rozvinutá základní infrastrukturní síť. Investicemi v rámci další priority „Rozvoji základní infrastruktury“ je proto podle diskutujících nutné tuto bariéru systematicky odstraňovat – především podporou rozvoje silniční a železniční infrastruktury (poté i letecké a vodní), dále infrastruktury pro energetiku a v neposlední řadě i pro informační a komunikační technologie. 

Mimo pozornost by neměla zůstat ani bezpečnostní rizika, která jsou s touto oblastí spojována, a potřeba rozvoje služeb při vytváření moderních a kvalitních sítí, shodli se účastnící debaty. 

Zkostnatělá veřejná správa

V rámci priority „Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy“ by prostředky z evropské pokladny měly pomáhat postupné reformě české veřejné správy, která v Česku zdaleka nefunguje tak, jak by měla. 

Jako největší překážky v jejím hladkém fungování, které navíc brání zvyšování konkurenceschopnosti České republiky, diskutující podle informací EurActivu označili korupci, vymahatelnost práva, způsob zadávání veřejných zakázek, špatný způsob řízení a nízkou míru dalšího vzdělávání úředníků – a to nejen v jejich vlastním oboru činnosti, ale i v obecných kompetencích a dovednostech. 

Veřejné sféře se také nedostává schopnosti strategicky plánovat své aktivity a měřit a vyhodnocovat výsledky. To se pak podle účastníků kulatých stolů promítá do toho, že úřady nejsou schopny zlepšovat své fungování. Evropské prostředky by proto měly proudit především na zkvalitnění a zrychlení služeb – např. na propojování databázových systémů nebo elektronizaci agend. 

Boj s chudobou a integrovaný rozvoj území 

Česká republika na seznam národních rozvojových priorit zařadila i oblast podpory sociálnímu začleňování, boji s chudobou a systému veřejného zdraví. Jedná se o prioritu, která je v naprostém souladu s hospodářskou strategií Evropské komise Evropa 2020. 

Česku se sice dle evropských statistik vede velmi dobře především v oblasti boje proti chudobě, hrozí ale, že například necitlivými reformami by se mohly tyto výsledky v budoucnosti zhoršit.

Poslední oblastí, o jejímž zařazení mezi pětici českých priorit panovala u jednacích stolů obecná shoda, je „Integrovaný rozvoj území“.  

EurActiv ale zjistil, že zařazení některých konkrétních aktivit do této priority bude nutné ještě v průběhu dalších jednání zdůvodnit. 

Diskutující našli společnou řeč také v tom, že stejně jako u předchozích priorit, tak i u této, nesmí dojít k tomu, aby se z prostředků z evropských fondů spolufinancovaly aktivity, které mají být hrazeny z národních zdrojů financování. 

Bude rovněž nutné zohlednit specifická různých oblastí v České republice a stanovit si cíle, které lze měřit a posléze hodnotit. 

Obecná shoda také panuje ohledně zjednodušení implementační struktury, především snížení počtu operačních programů. Česká republika jich má v současném programovém období (2007-2013) vzhledem ke své velikosti nebývale mnoho (26).