ČR čerpá z rozpočtu EU rychleji než doposud. Loni z něho získala o 68,5 miliardy korun víc

[© Shutterstock/Vincent Grebenicek]

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.

ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedla do něj 51,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 83,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 32,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy korun.

Čerpání evropských dotací se v ČR zlepšuje, stále však zůstává pod průměrem EU

Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy.

Bilance za 15 let členství v EU

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy korun a získala z něj asi 1,43 bilionu Kč. Celkem tak Česko dosud získalo z EU o 809,2 miliardy Kč více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2018 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2018 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 13,4 miliardy eur (zhruba 338 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12,3 miliardy eur víc (zhruba 310 miliard korun), než do něj odvedlo.

S brexitem přijdou změny

Páteční odchod Británie z Evropské unie však výrazně promluví do vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu společenství. Po ostrovní zemi zůstane jako po čistém plátci v unijní kase pro příštích sedm let mezera v řádu desítek miliard eur, kterou budou muset zaplnit ostatní země. Zmizí patrně i systém finančních korekcí pro velké plátce, který si Londýn vybojoval a těžily z něj i další ekonomicky silné země.

Unijní státy jsou zatím nesmiřitelně rozděleny v názorech na rozpočet pro roky 2021 až 2027, jehož celková výše by se podle představ Evropské komise neměla bez ohledu na chybějící britské peníze příliš lišit od toho dosavadního. Brusel navrhl, aby objem rozpočtu odpovídal 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND), což činí více než 1,1 bilionu eur.

Členské státy však při začínajících jednáních vycházejí z listopadového návrhu finského předsednictví, který počítá s úrovní 1,07 HND. Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí v čele s Německem dokonce nechce, aby rozpočet překročil jednoprocentní hranici. To by vyžadovalo další škrty například v kohezní politice, čemuž oponuje více než desítka států včetně Česka profitujících ze strukturálních fondů.

Británie by letos měla do unijní kasy naposledy přispět plnou částkou ve výši přibližně 12,7 miliardy eur. Poté sice bude na základě brexitové dohody ještě několik desítek let hradit drobnější sumy za finanční závazky, které EU učinila za jejího členství či například přispívat na důchody zaměstnanců Unie. Tyto částky v celkové výši necelých 25 miliard eur však nebudou mít na nový dlouhodobý rozpočet vliv a podíl ostatních zemí na celkových výdajích v souvislosti s britským odchodem vzroste.

Brexit hýbe evropskou ekonomikou. Komu působí největší potíže?

Pátá největší světová ekonomika a druhá největší evropská ekonomika odchází z Unie. Jaký ekonomický dopad bude mít brexit?

Příspěvky sice stoupnou všem zemím, největší nárůst se však podle současného návrhu dotkne nejsilnějších ekonomik v čele s Německem. Někteří politici v Berlíně tvrdí, že jejich země bude v příštích sedmi letech posílat do rozpočtu téměř dvojnásobek nynější částky.

Podle výpočtů Bruselu by nárůst měl dosáhnout maximálně třetiny nynější sumy, která činí přibližně 26 miliard eur ročně. Komise zároveň uvádí, že podíl brexitu na zvýšení nominální hodnoty příspěvků členských zemí bude přibližně deset procent, zásadnější vliv než odchod Británie ale bude mít inflace, hospodářský růst či nové priority vyžadující další peníze.

První bitva o úvodní postbrexitový rozpočet se očekává na mimořádném summitu, který svolal na 20. února předseda Evropské rady Charles Michel. Její součástí bude patrně i střet o budoucnost rozpočtových korekcí.

Nástroj, který některým čistým plátcům částečně kompenzoval jejich příspěvky do rozpočtu, si na Bruselu před více než třemi desetiletími vyvzdorovala britská premiérka Margaret Thatcherová. Dlouhodobě z něj těžila hlavně Británie, po jejímž odchodu chce EK odpočty z příspěvků zrušit. Proti je však německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž zemi korekce stejně jako například Nizozemsku či Švédsku rovněž vylepšovaly celkovou bilanci. Skupinu zemí usilujících o zrušení instrumentu, který podle nich zbytečně komplikuje výpočet celkových příspěvků, vede Francie a patří do ní řada postkomunistických států.

Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.