ČR bude v EU vysvětlovat, že kandidátský status pro Ukrajinu je nutný, slibuje místopředseda Senátu

© European Union 2022

Česko bude jako předsednická země EU podporovat přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi na vstup do Unie. Bude vysvětlovat ostatním státům EU, proč je tento krok důležitý i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která trvá už sto dní. Místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Olenu Kondratjukovou o tom dnes ujistil místopředseda Senátu Jiří Růžička z klubu Starostů.

„Ze strany České republiky ta podpora je jednoznačná a jasná,“ uvedl Růžička. Ukrajina podle něj stojí o to, aby Česko vysvětlovalo představitelům ostatních zemí EU, proč je důležité, aby získala postavení kandidátské země. To je věc, kterou jsem mohl slíbit za Senát i já,“ uvedl Růžička, který je zástupcem předsedy horní komory.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise, odpovědět chce Ukrajině v červnu. Pokud získá Ukrajina kladné hodnocení a souhlas všech členských států bloku, získá postavení kandidátské země. Poté následují rozhovory, které běžně trvají několik let. O konečném začlenění do bloku pak znovu musí jednomyslně rozhodnout všech 27 členů Unie.

Návštěva Kondratjukové je podle Růžičky součástí cesty představitelů Nejvyšší rady Ukrajiny po Evropě. Ukrajinští zákonodárci v rámci mise žádali o pokračování pomoci v boji s ruským agresorem, uvedl Růžička. Podle něj je nesmírně důležité nepřestat s dodávkami vojenského materiálu na Ukrajinu.

„Pokud Ukrajina neudrží svůj boj, tak to bude mít velký dopad na celou EU a myslím, že si to evropské země velice dobře uvědomují,“ dodal místopředseda Senátu.

Rusko, které nedokázalo ovládnout Kyjev, po více než třech měsících války kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle velké části Doněcké a Luhanské oblasti na východě země jde také například o město Cherson na jihu a jeho okolí. 

Ruská invaze si vyžádala tisíce životů vojáků i civilních obyvatel. Válka na Ukrajině, která má na 44 milionů obyvatel, vyvolala největší migrační krizi v Evropě od druhé světové války. Podle OSN invaze vyhnala z domovů přes 14 milionů lidí.

Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi

Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.