Co si politické strany myslí o „eurofederalismu“ prezidenta Zemana?

Miloš Zeman při podpisu dodatku Lisabonské smlouvy umožňujícímu vznik ESM; zdroj: Evropská komise

Prezident Miloš Zeman často sám sebe označuje za eurofederalistu. Nedávné výroky vůči Rusku či Izraeli však vyvolávají mezi některými politiky otázku, zda prezident nesměřuje Česko spíše na východ. S představiteli politických stran jsme se mimo jiné bavili o tom, jak vnímají prezidentovi názory na EU a nakolik by s ním debatovali evropské kroky.

Už více než sedm měsíců stojí v čele České republiky prezident Miloš Zeman. Není pochyby o tom, že v porovnání s jeho předchůdcem Václavem Klausem se staví k prohlubující se evropské integraci daleko pozitivněji (o názorech současného prezidenta na Evropskou unii si více přečtěte v rozhovoru EurActivu).

Analytici v době Zemanova zvolení uváděli, že jeho budoucí postoj je těžko předvídatelný, protože může být ovlivněn prezidentovou pragmatickou povahou (EurActiv 1.2.2013). Miloš Zeman se v dubnu v Praze setkal s představiteli Unie. V rámci návštěvy byla nad Pražským hradem vyvěšena vlajka EU a prezident následně podepsal dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (EurActiv 2.4.2013).

V září se setkal Zeman se špičkami Unie i NATO v Bruselu (EurActiv 19.9.2013). V druhé polovině listopadu plánuje vystoupit na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

„Oceňuji, že po Václavu Klausovi se Miloš Zeman vůči Evropě staví daleko vstřícněji,“ komentuje prezidentovi postoje místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Dodává však, že některá jeho poslední vystoupení, mezi která řadí například návrh přesunout český zastupitelský úřad v Izraeli do Jeruzaléma nebo doporučoval Palestincům, aby se vystěhovali do Saúdské Arábie, jsou pro něj „nesmírně kontroverzní“.

S tím souhlasí i 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj prezident Zeman „možná něco prohlašuje, ale jeho činy svědčí spíše o snaze směřovat na východ a vytvořit z naší republiky autokracii putinovského typu,“ řekl redakci. Dodává, že TOP 09 se bude snažit prezidenta přesvědčit o tom, aby „své údajné proevropské zaměření dokazoval nejen slovy, ale také činy“.

Eurofederalista?

Podle Tomia Okamury, lídra hnutí Úsvit přímé demokracie, bychom se však neměli spolupráci s Ruskem vyhýbat a dokonce bychom měli podporovat jeho vstup do Evropské unie. Ten by totiž podle Okamury mohl sloužit jako motiv pro změny v ruském politickém systému.

„Rusko je nevyčerpatelný trh a mít s ním zónu volného obchodu je sen asi většiny českých výrobců. Samozřejmě za podmínek, že tam začne fungovat právo alespoň na české úrovni,“ řekl Okamura redakci.

Prezident Zeman se často označuje za „eurofederalistu“. Podle svých slov podporuje například zavedení funkce evropského prezidenta, ministra zahraničí, či vznik společné evropské armády.

Nicméně jak řekl EurActivu Ondřej Liška (Strana zelených), koncept federace je podle něj již překonaný. „Forma evropské integrace je jiná, charakter kompetencí Evropské unie je často sdílený způsobem, který se nedá jednoduše označit za federativní uspořádání nebo federativní směřování. Proto když slyším prezidenta Miloše Zemana mluvit o tom, že je eurofederalista, tak vlastně nevím, co si pod tím představuje,“ řekl redakci Liška.

Hlavně působit jednotně

I přes určité pochyby však většina představitelů stran, které mají reálnou šanci uspět ve volbách, jež proběhnou za týden, oceňuje jeho pozitivní vztah k evropským otázkám. „Prezident zastupuje republiku navenek, a proto je jeho názor podstatný. Nejen jeho subjektivní uvažování, ale také veřejná prohlášení,“ domnívá se František Lukl (SPOZ).

Dodávají také, že je nepochybně potřeba s ním důležité kroky konzultovat. Jak řekla redakci Věra Jourová (ANO 2011), záleží podle ní na tom, jestli by konkrétní otázka měla zásadním způsobem měnit podobu nebo fungování České republiky. Jako příklad uvádí přijetí společné měny.

Podle Miroslavy Němcové (ODS) sice za evropskou politiku odpovídá vláda, jejíž postoje by měl Zeman respektovat. Dodává však, že prezident má i vlastní pravomoci, například sjednávání, podepisování a ratifikaci mezinárodních smluv.

Politici dále zdůrazňují, že je potřeba sladit názory vlády a prezidenta především proto, abychom pro svět působili srozumitelně a jednotně. „Chybí nám koordinace české zahraniční politiky na vrcholné úrovni a nemůžeme si dovolit pokračovat v tom, co se tu předvádělo za Václava Klause. V této zemi máme povinnost hledat společné cíle a dohodu. Jinak se staneme směšnými,“ řekl redakci Zaorálek.

Jak ale dodává Jiří Maštálka (KSČM), není důvod na účet bývalého prezidenta Klause mluvit pouze kriticky. Současný komunistický europoslanec zdůrazňuje, že Klaus projevoval zájem o práci evropských struktur, a to nejen formálním přijetím poslanců, ale i otevřenou diskusí, která se dotýkala legislativního procesu v Parlamentu.