Co letos vláda chystá pro podporu růstu a trhu práce?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: David Castillo Dominici

Dnes (17. dubna) vláda odevzdává do Bruselu Národní program reforem 2013. Již potřetí totiž běží Evropský semestr, v němž členské země koordinují své hospodářské politiky. Česká vláda pro letošek vymezila 24 prioritních opatření. Dokument má blízkou vazbu na Strategii konkurenceschopnosti, důraz je kladen na kontrolu realizace a měření dopadů.

Konsolidace veřejných financí a efektivnější činnost veřejného sektoru, zlepšení podnikatelského prostředí, lépe fungující trh práce a vzdělávací systém, podpora vědy a výzkumu a lepší využívání evropských fondů.

Tak vypadá v základních bodech Národní program reforem ČR pro rok 2013 (NPR), který dnes kabinet Petra Nečase odevzdává Evropské komisi.

Dokument připravovala vláda od prosince minulého roku a na jeho tvorbě se podíleli zástupci tripartity, členové Národní ekonomické rady vlády, zainteresované výbory Parlamentu, akademici i další hráči.

Podobné materiály v těchto dnech odesílají do Bruselu představitelé všech členských států EU. Programy reforem jsou stěžejní součástí tzv. Evropského semestru. Tento každoroční cyklus má Unii sloužit pro koordinaci hospodářských a fiskálních politik jednotlivých členských zemí. Jeho hlavním cílem je plnění prorůstové Strategie Evropa 2020, která vznikla v roce 2010.

Jak v dnešním rozhovoru pro EurActiv zdůraznil náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti Martin Tlapa, v případě českého NPR je klíčová také vazba na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR přijatou v roce 2011 (EurActiv 29.12.2011). Ta se zaměřuje na reformy vedoucí k obnovení hospodářského růstu a posílení české ekonomiky na globální scéně.

Úzkou vazbu má program reforem také na kohezní politiku EU. Na jeho základě mají být definovány české priority v příštím programovacím období, které začne v roce 2014.

Fungující státní správa

Objevují se dvě skupiny priorit, charakterizoval dokument náměstek Tlapa. „První jsou opatření pro boj s nezaměstnaností, tedy zejména investice do podpory zaměstnanosti mladých lidí a programy podporující vzdělávání. Druhá skupina se pak zaměřuje na snižování nákladů a administrativní zátěže pro podnikatele,“ řekl.

Celkem obsahuje materiál přes stovku opatření, která se mají uskutečnit v nejbližších letech s výhledem do roku 2020. Pro letošek autoři NPR vymezili 24 prioritních kroků, které by měly mít pozitivní dopad na hospodářský růst a zaměstnanost.

Jedním z bodů je přijetí zákona o státních úřednících, které Evropská komise požaduje po České republice od doby, kdy do EU vstupovala. Zákon by měl zajistit dobré fungování státní správy, která by byla nestranná a imunní vůči politickým tlakům. Návrh zákona je v současné době připraven, setkává se však s kritikou. Nevládní organizace se například domnívají, že neřeší problém zpolitizované státní správy (EurActiv 28.2.2013).

Letos a v příštím roce by měla být dále realizována Strategie vlády v boji s korupcí, která má zajistit transparentnost veřejného sektoru a posílit protikorupční nástroje. Mezi plánované kroky patří vedle zákona o státních úřednících třeba novela zákona o střetu zájmů nebo novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pokud jde o lepší fungování státní správy, v dlouhodobějším výhledu má k němu přispět například pokračující elektronizace.

Menší zátěž pro podniky

Další opatření se týkají například energetiky a ochrany životního prostředí. Letos má proběhnout screening administrativní a finanční zátěže, jakou na podniky klade environmentální legislativa. V další fázi pak má dojít k úpravě právních předpisů, aby zbytečná zátěž pro podnikatele zmizela.

Od roku 2014 má být ukončena provozní podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) a měla by být stabilizována regulovaná cena pro velké spotřebitele energie. Podle názoru vlády by se náklady na podporu OZE neměly v České republice zvyšovat. Tento přístup se projevuje i v návrhu Státní energetické koncepce, který minulý rok připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (EurActiv 1.8.2012). Podle environmentálních organizací by však měla mít ČR k obnovitelným zdrojům mnohem ambicióznější přístup (EurActiv 24.8.2012).

Důraz pak vláda v materiálu klade na zvyšování energetické účinnosti, zejména pokud jde o energetické úspory v budovách. Jedním z bodů NPR je proto také pokračování programu Zelená úsporám, které letos oznámilo ministerstvo životního prostředí (EurActiv 20.2.2013).

Vzdělání a zaměstnanost

Několik prioritních bodů se nachází v oblasti vzdělávání, rekvalifikace a zaměstnanosti. Od minulého roku běží několik projektů zaměřených na udržení pracovních míst nebo rozšiřování odborných znalostí vyžadovaných na trhu práce. Ministerstvo průmyslu a ministerstvo školství navíc připravují zákon, který by podpořil spolupráci podniků a vzdělávacích institucí (EurActiv 30.8.2012).

Letos by také měla vzniknout strategie pro vzdělávání do roku 2020, kterou ministerstvo školství chystá od začátku roku. V současné době probíhá veřejná diskuze k hlavním směrům této strategie, která by měla být uzavřena v červnu (EurActiv 28.1.2013).

Národní program reforem počítá také s novou metodikou pro hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací. Vzniknout má nový mechanismus pro rozdělování peněz ze státního rozpočtu. Díky tomu by měly být prostředky rozdělovány efektivněji a výzkumné instituce by měly být více motivovány k dosahování excelence. Důraz má být přitom kladen na přenos znalostí do praxe.

Měřit a hodnotit

S přípravou Národního programu reforem letos přichází novinka, která má zajistit správnou realizaci opatření, která jsou obsažena ve všech zmíněných strategiích a materiálech. Mělo by tak pravidelně docházet k hodnocení toho, zda skutečně dochází k včasnému plnění jednotlivých bodů.

„Je nutné, aby se řízení strategií posunulo k jejich měření a případné korekci. To pomůže nastavit elementární důvěru mezi úředníky, podnikateli a daňovými plátci,“ vysvětlil redakci Martin Tlapa.

Kontrolu nad plněním NPR i Strategie konkurenceschopnosti má mít na starost Úřad vlády. Aby se politika konkurenceschopnosti stala premiérskou agendou, požadovali podle Úřadu zástupci zaměstnavatelů i odborů. Díky tomu by prý mohl z přístupu k důležitým strategiím zmizet rezortismus, na který si podnikatelé i další hráči často stěžují.

Odbory jsou proti

Zástupci průmyslu na připravený dokument reagují pozitivně. Podle tiskového mluvčího Svazu průmyslu a dopravy ČR Milana Mostýna byly připomínky průmyslníků akceptovány.

„Aktuálně se jako významná jeví reforma státní správy, podpora výzkumu a vývoje a podpora technického vzdělávání. Podstatné jsou pro konkurenceschopnost našich firem dostupné a cenově přijatelné vstupy energií,“ zdůraznil priority Svazu.

Odbory na druhé straně s podobou NPR příliš spokojeny nejsou. Dokument podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) „není konsenzuální“ a jde pouze o představu současné koaliční vlády.

„Je ve své podstatě rozpisem úkolů plynoucích pro jednotlivé rezorty z aktuálního znění vládního prohlášení a představou vlády, jakým způsobem hodlá Česká republika naplňovat Strategii Evropa 2020,“ sdělil redakci předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Připomněl, že jde o reformy, proti kterým odboráři před rokem vystupovali na stotisícové demonstraci na Václavském náměstí. „S věcným obsahem většiny pasáží textu Národního programu reforem ČR 2013 se proto ČMKOS nemůže ztotožnit,“ uzavřel.