Cioloş návrh zemědělské politiky EU před kritiky brání

Dacian Cioloş, zdroj: Evropský parlament.

Rumunský eurokomisař Dacian Cioloş včera v Evropském parlamentu sklidil za návrh reformy společné zemědělské politiky EU kritiku od europoslanců i některých ministrů zemědělství, kteří byli jeho vystoupení v zemědělském výboru rovněž přítomni. Evropská komise svůj plán představila počátkem října.

Evropská komise v červnovém návrhu příštího sedmiletého unijního rozpočtu počítá s tím, že by se výdaje na nejstarší společnou politiku Evropské unie změnily jen minimálně. Pokud by je státy a Evropský parlament schválily v navrhované podobě, dosahovaly by ročně 53 miliard eur (EurActiv 30.6.2011).

V říjnu Komise v návaznosti na návrh rozpočtu EU přišla s plánem, jak by měla po roce 2013 vypadat společná zemědělská politika (SZP). Exekutiva v ní mimo jiné počítá s postupným srovnáváním úrovně přímých plateb, které dostávají farmáři v nových a starých členských zemích a větším důrazem na opatření spojená s udržitelným zemědělstvím. Jako nejkontroverznější se v této souvislosti jeví požadavek, aby farmáři uvedli 7 % zemědělské půdy do klidu (viz například nedávný rozhovor EurActivu s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou).

Komise ale říká, že jejím cílem je zjednodušení systému zemědělských plateb. Komisař pro zemědělství Dacian Cioloş v pondělí před rozladěnými ministry a europoslanci reformu hájil s tím, že si řadu navrhovaných opatření kritici špatně vykládají. Změny, které Komise navrhuje, mají podle něj za úkol zvýšit produktivitu a zajistit udržitelný růst celého sektoru.

„Je třeba zajistit, aby zemědělství bylo efektivní, ale ne způsobem, který by poškozoval životní prostředí,“ řekl komisař v parlamentním výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Opatření (tzv. ozeleňování), která počítají s vyčleněním 7 % zemědělské půdy z produkce (na této půdě by mohla růst například tráva nebo stromy) nebo střídáním plodin, mají mít podle Komise dvojí účinek – zvýšit produktivitu a posílit odolnost vůči vlivům změn klimatu. Komisař v pondělí rovněž odmítl námitku zemědělců, podle nichž se EU navzdory rostoucím cenám potravin a obavám o potravinovou bezpečnost chystá produkci potravin osekat.

Více nebo méně byrokracie?

Diskuse, která začátkem týdne proběhla v Parlamentu do značné míry předznamenává, v jakém duchu se další jednání zřejmě povedou.

Přestože Evropská komise říká, že navrhovaná reforma přinese v oblasti přímých plateb zjednodušení (EurActiv 13.10.2011), řada ministrů dala v pondělí najevo své pochybnosti. Podle německé ministryně zemědělství Ilse Aigner a belgické ministryně Sabine Laurelle se systém přímých plateb naopak komplikuje.

Aigner Cioloşovi řekla, že zjednodušování považuje za „klíčový bod“. „Celkově se obáváme, že návrhy administrativní zátěž spíš navýší,“ dodala ministryně.

Komise mimo jiné v návrhu počítá se sjednocením způsobu výpočtu přímých plateb ve starých a nových členských státech nebo s automatickým vyplácením určitého podílu přímé platby. Zbývající část by byla podmíněna jednak již zmíněným plněním požadavků na ozeleňování, jednak dalšími faktory – zvláštní příplatek by mohli získat například začínající zemědělci. Státy by si také mohly určit, zda chtějí navýšit dotace zemědělcům ve znevýhodněných (např. horských) nebo chráněných oblastech.

Nespokojený východ

Výhrady jsou znát také v zemích střední a východní Evropy. Těm se nelíbí, že Evropská komise nenavrhla úplné srovnání přímých plateb, ale pouze postupné sbližování. Litevský europoslanec Juozas Imbrasas (frakce Svoboda a demokracie) si postěžoval, že zatímco dánští zemědělci mají nárok na 942 miliard euro, litevští mohou získat zhrubna polovinu, a to prý přesto, že obě země mají srovnatelnou výměru zemědělské půdy. Změny, které Komise navrhuje, budou mít na litevské farmáře pouze marginální dopad, říká poslanec.

Imbrasas připomněl, že od roku 2004, kdy se EU rozšířila o desítku zemí střední a východní Evropy, nebyly dotační podmínky pro nováčky tak výhodné jako pro farmáře ze staré Evropy. A tyto nerovnosti budou podle poslance zřejmě přetrvávat.

„Počítalo se s tím, že postupně dosáhneme stejné úrovně přímých plateb, ale to mělo skončit v roce 2013,“ uvedl poslanec. „Jak dlouho to má ještě trvat? Tohle není v souladu se základními principy Evropské unie.“

„Alokace přímých plateb má pro budoucnost SZP klíčový význam – pokud ovšem chcete mít zemědělství v celé Evropské unii a ne jen v jejích částech,“ dodal Imbrasas.

České ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě z doby krátce po představení návrhu reformy Evropskou komisí uvedlo, že sbližování úrovně přímých plateb mezi státy považuje za „částečně pozitivní, i když toto sblížení plateb je pouze omezené“. Nutno ovšem dodat, že čeští zemědělci se, pokud jde o úroveň přímých plateb, pohybují kolem 90 % průměru EU a jejich sbližování se proto na účtech českých farmářů příliš neprojeví.