Český únor v EU: Všechny oči na Ukrajinu

Ukrajinské město Charkov © EPA-EFE/VASYL ZHLOBSKY

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Ukrajinský horor, česká pomoc

Česká republika se stala jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny, kterou ve druhé polovině února vojensky napadlo Rusko. Kromě opakovaných dodávek zbraní a humanitární pomoci, na které přispěla stovkami milionů korun i česká veřejnost, šlo také o symbolickou podporu. Premiér Petr Fiala (ODS) se vyslovil pro urychlené přijetí Ukrajiny do Evropské unie. I když je okamžité plné členství nerealistické, alespoň k nějakému posunu v evropské integraci Ukrajiny by dojít mohlo.

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do EU. Zasloužili jsme si to, říká Zelenskyj

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné,“ napsala agentura Unian.

Pozvánka Ukrajiny do EU je silným symbolem. Západní Balkán žádný takový nedostal

Zatímco Ukrajina čelí ruské invazi, její prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o okamžité přijetí své země do Evropské unie. Něco takového je nereálné, i když k posunu v evropské integraci by dojít mohlo, například z hlediska ukrajinské pracovní síly.

Poměrně silná vyjádření zaznívala od české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. Ta byla nespokojená s tím, že jeden z prvních rozsáhlejších sankčních balíků proti Rusku nezahrnoval jejího prezidenta Vladimira Putina.

Jourová: Sankční seznam EU bez Putina je spíše projevem slabosti než diplomatického umu

Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám.

The Capitals: Putin by měl být první na sankčním seznamu EU, říká Jourová

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Pokud jde o další vysoce postavené Čechy v evropských institucích, redakce EURACTV.cz se v únoru ptala šéfa Evropské obranné agentury (EDA) Jiřího Šedivého mimo jiné na to, jakou roli by mohly v rusko-ukrajinské válce sehrát obranné projekty EU.

Šedivý: Peněz na obranu není nikdy dost. Evropská spolupráce má slušně našlápnuto

EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.

Peníze navíc pro předsednictví

Vláda v února navýšila rozpočet pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne 1. července a potrvá půl roku, o 400 milionů korun. Další peníze by mohla poskytnout rozpočtová rezerva. Odhad celkových výdajů se nyní pohybuje okolo částky 2,25 miliardy korun.

České předsednictví bude bohatší o 400 milionů korun. Rozpočet může ještě doplnit rozpočtová rezerva

Vláda navýšila rozpočet pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie o 400 milionů korun. Na dotaz ČTK to dnes po jednání vlády řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Případné další peníze lze podle něj vzít z rozpočtové rezervy.

Česko bude i tak při přípravách a organizaci předsednictví potřebovat všechnu pomoc, která je k dispozici. Hodí se mu proto příslib Evropské komise, že takovou asistenci poskytne.

Von der Leyenová přislíbila Česku pomoc při přípravách na předsednictví

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila pomoc při přípravách českého předsednictví v Radě EU, řekl po dnešní schůzce v Bruselu český premiér Petr Fiala.

Proměnou prošel v únoru také „EU tým“ premiéra Fialy. V pozici jeho poradkyně pro evropské záležitosti končí Jolana Mungengová. Funkci bude zastávat od 1. dubna dosavadní poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar.

Mungengová končí jako Fialova poradkyně pro EU, v dubnu ji nahradí Pojar

V pozici poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) pro evropské záležitosti končí Jolana Mungengová, uvedl dnes Deník N. Funkci bude zastávat od 1. dubna poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar.

Rozhřešení sporu o Turów? Ano i ne

Advokát Soudního dvora Evropské unie dal na začátku února za pravdu České republice ve sporu o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí.

Polsko v případě Turówa porušilo unijní právo, vyjádřil se advokát Soudního dvora EU

Advokát Soudního dvora Evropské unie dal dnes za pravdu České republice ve sporu o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí.

Česká vláda však zároveň našla shodu s tou polskou na kompromisním řešení. Výměnou za finanční kompenzaci a další záruky nakonec žalobu stáhla.

Peníze na účtu = stažení žaloby. Česko-polská dohoda o Turówu se naplňuje

Česko podle polského premiéra Mateusze Morawieckého stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale ČTK řekla, že její resort zatím nedostal od Polska finanční kompenzaci.

Na uzavřenou dohodu se okamžitě snesla kritika z mnoha stran. Za příšernou ji označil například Martin Starec ze Sousedského spolku Uhelná, obce, která leží v bezprostřední blízkosti dolu Turów. Své důvody popsal v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Milan Starec: Smlouva o Turówu se v téhle podobě neměla podepsat, naši vodu neochrání

Rád bych řekl něco pozitivního, ale bohužel to nejde. Z našeho pohledu je smlouva příšerná, říká Milan Starec v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.

Dohoda by však, i přes všechny své nedokonalosti, mohla být alespoň impulsem k narovnání pošramocených česko-polských vztahů.

Podcast: Případ Turów může být impulsem k narovnání česko-polských vztahů

Česko a Polsko se dohodlo na řešení sporu ohledně pokračující těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Proč je kritika dohody oprávněná ale zároveň je smlouva pro Česko výhrou? A jak spor ovlivnil vztahy dvou visegrádských partnerů?

Záhadné slovo „taxonomie“

Evropská komise v únoru upravila pravidla tzv. taxonomie, která platí od roku 2020 a která klasifikuje ekonomické aktivity podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Nově Komise označila jadernou energii a zemní plyn dočasně a za určitých podmínek za zelené zdroje nutné k přechodu na bezemisní ekonomiku. Tento krok přivítala i Česká republika, která dlouhodobě tlačila především na lepší postavení pro jádro.

Evropská zelená taxonomie: Co obsahuje a proč je důležitá?

Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat? 

Více do hloubky pozměněných pravidel se redakce vydala v podcastu s europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09).

Podcast: Financování špinavých projektů s novou taxonomií nekončí, říká Niedermayer

Akt Komise, který dal jaderné energii a zemnímu plynu nálepku udržitelných investic, je podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) věcně dobrým a politicky smysluplným kompromisem. Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka věnovaný taxonomii.

S tématem taxonomie souvisí i snahy evropských firem „lakovat své produkty nazeleno“, aby formálně odpovídaly přísným pravidlům, i když ve skutečnosti vypadá realita jinak. Napravit by to měla nová legislativa.

Firmy lakují své produkty „nazeleno“, Brusel jim chce nastavit mantinely

Jak poznat ekologický výrobek? Nebo firmu? Těžko říct, situace na trhu je nepřehledná, kritizují odborníci. Na vině je hlavně nejednotné měření udržitelnosti. To by měla v dohledné době napravit nová evropská legislativa.

Další zajímavé články a rozhovory z února

Česko loni získalo z rozpočtu EU o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedlo

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).

V institucích EU chybí „český pohled na věc“, Bruselu dominují úředníci z jižní Evropy

Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.

Pandemie otřásla evropskými svobodami. Může se to stát znovu, pokud se EU nepoučí

Dva roky pandemie znamenají dva roky neustálého testování základů, na kterých EU stojí. Přináší ale taky cennou lekci – pro všechny státy je nejvýhodnější se nakonec domluvit. Úkolem Komise je jim v tom pomáhat a nehrát si na „generála“.

Armády elfů bojují za pravdu na internetu. Populární jsou hlavně v Pobaltí

Dezinformace hýbou veřejnými debatami napříč Evropou. Boj proti rychle šířícím se mýtům a lžím na internetu proto probíhá na několika frontách, od komplexních digitálních aktů na úrovni EU až po dobrovolné iniciativy. Mezi nejangažovanější kybernetické aktivisty patří tzv. elfové.

Europoslanci dali na stůl nápady, jak bojovat s rakovinou. Největší spory přinesl alkohol

Dostupnější léky i onkologická léčba, lepší screeningové programy či kontroly karcinogenů, plošné očkovací kampaně. Po tom všem volá Evropský parlament ve své nové zprávě. Doporučení okolo pití alkoholu nakonec „naředil“ politický kompromis.

Emisí se musí zbavit i budovy. České paneláky i další domy čeká vlna renovací

Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?

Ostravsko je stále „láska na druhý pohled“. Z dolu mohou být laboratoře i elektrárna, říká Igor Ivan

Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.

Český únor vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český leden v EU: Podpora Ukrajině, Češi ve vedení EP a úspěch pro dálkové řidiče

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.