Český únor v EU: Turów u soudu, zavřené hranice a Babišovy cesty za vakcínou

© EPA

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Nejasný osud uhlí

Česká vláda měla na začátku února schvalovat doporučení uhelné komise, podle které je nejvhodnější ukončit těžbu uhlí v ČR do roku 2038. Řada ministrů se však přikláněla k dřívějšímu termínu, roku 2033, a doporučení tak ještě musí projít dalším meziresortním připomínkovým řízením.

Konec uhlí v roce 2038? Vláda doporučení uhelné komise neschválila, ministři se neshodují

Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.

Hádky o rozdělení evropských peněz

Nový víceletý evropský rozpočet a fond obnovy nabízejí České republice řadu zajímavých příležitostí. Peníze mohou dorazit v mnoha podobách a často je jen na české straně, jak dobře je dokáže využít.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

Zcela klíčové zůstávají pro Čechy kohezní fondy, tentokrát opravdu velmi štědré. V únoru se o jejich konkrétním využití stále jednalo. Například organizacím na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům se nelíbil záměr vlády přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.

Neziskovky opět vyzývají vládu k přehodnocení krácení sociálního fondu EU. Peníze budou potřebné, varují

Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.

Nadále se jednalo také o podobě národního plánu obnovy, na základě kterého může Česko získat granty a půjčky z pokrizového fondu obnovy. I v tomto případě je vláda častým terčem kritiky i ze strany některých ministrů, že nabízené prostředky neplánuje využít efektivně. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček argumentoval tím, že zkrátka není možné uspokojit požadavky všech stakeholderů.

Vláda dolaďuje plán obnovy, požadavky stakeholderů překračují jeho rozpočet

Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat, řekl ministr Karel Havlíček.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Diplomatická blamáž

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na bodu mrazu, a ani diplomatické snahy z poslední doby nepomohly situaci zlepšit. Právě naopak. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell svou únorovou návštěvou Moskvy „výrazně poškodil pověst“ EU, uvedla skupina 80 europoslanců a vyzvala Borrella k rezignaci. Mezi signatáři se objevila i řada českých europoslanců. „Ministr zahraničí EU“ na svém místě však zůstal.

Více než 80 europoslanců žádá odstoupení Borrella z postu šéfa unijní diplomacie. Mezi nimi je i osm Čechů

Rusko může čelit novým sankcím EU, neboť jeho režim je stále více autoritativní a odmítá dialog, prohlásil dnes v debatě s europoslanci šéf unijní diplomacie Josep Borrell, jehož cestu do Moskvy z minulého týdne část z nich zkritizovala.

Poprask kolem olova

Za dva roky má začít platit zákaz používání olověných nábojů či rybářských olůvek v mokřadech a okolí přírodních vodních ploch. Legislativa sklízí ostrou kritiku z řad myslivců, rybářů i politiků. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) nyní navíc doporučila, aby EU zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek plošně. To už se nelíbí ani sportovním střelcům. Kontroverzní téma jsme přiblížili v podcastu.

Podcast: Zmizí olovo definitivně z výbavy myslivců a rybářů?

Evropská agentura pro chemické látky doporučila, aby Unie plošně zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek. Co ji k tomu vedlo? Dočkají se evropské země plošného zákazu? A jaké jsou reakce? Odpovídá šéfredaktorka portálu EURACTIV.cz Aneta Zachová.

Vše se točí kolem vakcín

Český premiér Andrej Babiš na začátku února navštívil Maďarsko a Srbsko, aby se tam mimo jiné informoval o zkušenostech těchto zemí s ruskou a čínskou vakcínou proti koronaviru. Nejvyšší ústavní činitelé se nicméně později shodli, že v Česku se bude očkovat pouze látkami, které předtím schválí Evropská léková agentura (EMA).

The Capitals: Premiér Babiš se v Srbsku zajímal o ruskou vakcínu, zvažuje její nákup

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Česko musí očkovat vakcínami schválenými Evropskou unií, shodli se ústavní činitelé

Vakcíny, kterými se bude očkovat v České republice, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Shodli se na tom na dnešním jednání nejvyšší ústavní činitelé. Vyplývá to z jejich společného prohlášení.

Postupně se ukazuje, že vysoká poptávka po vakcínách dává prostor nelegálním obchodníkům, kteří slibují rychlejší dodávky, ve většině případů se však jedná o podvod. S takovými nabídkami se setkala i Česká republika. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) členské státy před černým trhem s vakcínami varoval.

Evropský úřad si došlápne na nelegální obchodníky s vakcínami. Nabídku dostala i ČR

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) varoval vlády členských států před černým trhem s vakcínami proti covid-19. Podle úřadu se většinou jedná o falešné nabídky. S nabídkou od překupníka vakcín se setkal i český premiér Andrej Babiš.

S očkováním musí být spojená i efektivní národní komunikační strategie, která mimo jiné zabrání šíření nepodložených a manipulativních informací o vakcínách. Odborníci upozorňují na to, že Česko takovou strategickou komunikaci bohužel postrádá.

Česká republika postrádá strategickou komunikaci. Proto prohrává informační válku

Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.

Stopka na německých hranicích

Nepříznivý vývoj pandemie v Česku způsobil, že Německo zpřísnilo režim na společných hranicích. Za Čechy se postavila Evropská komise, podle které by se členské státy EU měly řídit jednotnými doporučeními, jak postupovat v boji s koronavirem, a nezavádět jednostranná opatření. Jinak podle Komise hrozí fragmentace a narušení volného pohybu. Německo později přislíbilo, že opatření zmírní.

Komise kritizuje Německo za uzavřené hranice

Evropská komise dnes opět kritizovala Německo za zavedení kontrol na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko.

Jednání nepomohlo, Turów půjde k soudu

Česká republika se na konci února téměř rok po vyhrocení sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, která má negativní dopad na životy Čechů v příhraničních regionech, rozhodla podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Celou kauzu jsme shrnuli v podcastu.

Podcast: Česko zažaluje Polsko kvůli Turówu. Co bude dál?

ČR se téměř rok po vyhrocení sporu kolem těžby v dole Turów rozhodla podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Co žalobě předcházelo? Čím se Polsko provinilo? A jakou roli v celém sporu hraje EU?

Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z února

Uhelné regiony se potýkají s energetickou chudobou. Česku zatím chybí plán, jak problém řešit

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.

Česko zůstává v rámci EU čistým příjemcem. Loni získalo z unijní kasy o 85,7 miliard korun více než odvedlo

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004.

Sankce EU: Účinná zbraň nebo prázdné gesto?

Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?

Podcast: EU a „strategická autonomie“ ve zdravotnictví. Co může přinést Česku?

Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?

Jan Dusík: EU je motorem české zelené politiky, ČR ji však pomáhá vytvářet

Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka. 

Podcast: Staré televize se mění v suroviny. Musíme hledat nové ekonomické modely, říká David Vandrovec

Musíme více přemýšlet o tom, zda si koupíme výrobek, který sice vypadá suprově, ale výrobce nemyslí na životní prostředí, nebo zda se podíváme po výrobku, který je více ekologický, říká v podcastu Evropa zblízka David Vandrovec.

EU mění migrační politiku. Reforma bude trvat roky, musí zohlednit i dopady pandemie

Evropská unie plánuje zcela „překopat“ svůj přístup k migrační a azylové politice, což bude vyžadovat dlouhé roky vyjednávání. V Česku panuje shoda, že je potřeba se zaměřit na boj s pašeráky, efektivní azylové řízení nebo zajištění legálních migračních tras.

Podcast: Z politiky na ambasádu. Jak Česko obsazuje velvyslanecké posty?

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch bude českým velvyslancem ve Finsku. Nejedná se zdaleka o ojedinělý případ české praxe obsazování ambasád. Jak Česko obsazuje velvyslanecké posty? A v čem je vysílání politiků do zahraničí na úkor kariérních diplomatů problematické?

Český únor vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český leden v EU: Zpomalené očkování a potravinové kvóty pod palbou

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.