Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v únoru z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Evropský únor byl vedle „paniky“ okolo brexitu bohatý i na další zajímavé události. Evropským parlamentem například prošla nová pravidla pro odvádění DPH u přeshraničních transakcí, včetně dočasného zavedení mechanismu reverse charge, který dlouhodobě prosazuje český premiér Andrej Babiš.
Strany a hnutí zbrojí do evropských voleb
České přípravy na květnové volby do Evropského parlamentu v únoru opět pokročily. Hnutí ANO potvrdilo, že jeho kandidátku povede současná europoslankyně Dita Charanzová. „Odpadlíci“ z vítězného týmu Andreje Babiše v minulých evropských volbách v roce 2014, europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, s ambicí navrátit se do Parlamentu představili nové politické hnutí HLAS.
Kandidátku KDU-ČSL podle únorových vyjádření podpoří několik menších stran a nezávislé osobnosti. „Kandidátka bude podporována SNK ED, Korunou českou, Konzervativní stranou a Sdružením pro místní správu,“ řekl místopředseda lidovců Marian Jurečka s tím, že o další podpoře se jedná.
Evropské pirátské strany včetně té české minulý měsíc podepsaly společný program pro evropské volby. „Chceme lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí,“ uvedla Česká pirátská strana, jejíž jedničkou pro volby je Marcel Kolaja.
Zástupci TOP 09 a STAN se domluvili, že do evropských voleb půjdou opět společně. Starostové se už v lednu dohodli se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů, vyloučené není ani přijetí dalších. Lídrem koalice bude předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Europoslanec Jan Zahradil z ODS společně s trojicí dalších politiků z Francie, Polska a Nizozemska na konci února představili „Koalici pro Evropu národů“, která chce v Evropském parlamentu spolupracovat po květnových volbách. Vznikající koalice spojuje 31 „eurorealistických“ politických stran ze 24 členských zemí Evropské unie a chce se po volbách stát největší frakcí v europarlamentu.
Kauza s polským masem
Na přelomu ledna a února se rozjela kauza okolo dovozu pochybného polského hovězího a kuřecího masa do České republiky a dalších zemí EU, a následný spor české vlády s Evropskou komisí.
Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh testovat na salmonelu v akreditovaných laboratořích, platila od druhé poloviny února. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska, později kontroloři objevili dalších 1164 kilogramů masa ze stejné šarže. Salmonelu veterináři našli také v zásilce 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen.
Evropská komise, která dohlíží na dodržování pravidel volného trhu EU, nejdříve nechávala vhodnost kontrol na českém uvážení. S posledním únorovým dnem ovšem Česko vyzvala, aby mimořádné kontroly polského hovězího masa ukončilo. Došla totiž k závěru, že zavedené kroky se „zdají být nepřiměřené incidentu“. Kauza pokračuje i v březnu.
Češi, Slováci a žaloby na rakouské dávky
Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů na začátku února napadla takzvanou indexaci rodinných dávek. Podle nových pravidel se od začátku ledna jejich výše a míra slev na dani odvíjí od životních nákladů v zemi, kde dítě žije. Evropská komise kvůli tomu vede s Rakouskem řízení, které může skončit až před unijním soudem.
Indexace podle české europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) na společném vnitřním trhu vytváří nové překážky místo toho, aby se členské země EU snažily odstraňovat ty stávající.
„Nový zákon rozděluje Evropu a podrývá základní pilíře EU, k nimž patří volný pohyb osob,“ uvedla Dlabajová v prohlášení. „Zákon je jasným příkladem snah jedné země omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. Negativně to pocítí především slušní zaměstnanci, kteří řádně přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci,“ dodala.
Rumunsko vyšetřuje českou eurokomisařku
Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice v únoru zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse a české komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. Případ je považován za odvetu rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.
Evropská komise v reakci sdělila, že „tyto otázky nespadají do jurisdikce národních států“, neboť činnost eurokomisařů podléhá pravomocím Soudního dvora EU. Členové Komise podle něj navíc užívají imunity, která je zakotvena v evropských smlouvách.
Více investujte do inovací, vyzývá Komise
„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuje průměru EU,“ uvádí Evropská komise ve své únorové zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké společnosti ze zahraniční, zatímco domácí podniky zaostávají, což je potřeba změnit. Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do Česka směřovat mezi lety 2021 a 2027 v rámci kohezní politiky. Evropská komise navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.
Zpráva hodnotící hospodářství ČR („country report“) je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého se unijní exekutiva snaží nasměrovat členské státy k potřebným ekonomickým reformám.
Vesmírná agentura EU v Praze nabobtná. Nebo ne?
Instituce Evropské unie se koncem února dohodly na rozšíření pražské agentury GSA. Dosud je pověřena řízením navigačního systému Galileo a je jedinou agenturou Unie, která má sídlo v Česku. Po svém rozšíření by mohla zaměstnat až 700 lidí, zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu. Rozšíření agentury může přinést českým vědcům a byznysu nové příležitosti.
Europoslanci napříč politickým spektrem však později upozornili na to, že se Evropská komise dodatečně pokouší dohodu o změnách v unijním kosmickém programu „torpédovat“.
„Není to první ani poslední případ, kdy Evropská komise není zcela spokojena s dohodou mezi Radou EU a europarlamentem, ale ještě jsem nezažil, že by po uzavřeném jednání prezentovala kompromis jako stále otevřený a dokonce naznačovala možnost jeho zablokování,“ řekl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který o věci vyjednával za konzervativní frakci ECR.
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.
Český únor v EU vznikl s využitím ČTK.
