Český říjen v EU: Vzpomínka na uprchlické kvóty se dostává napovrch

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Jourová potvrzena

Dosavadní česká eurokomisařka Věra Jourová na začátku října absolvovala klíčové slyšení v Evropském parlamentu pro své znovuzvolení do Evropské komise. Na rozdíl od některých jejích kolegů se neočekávalo, že by Jourová měla mít s přesvědčením europoslanců o své kompetenci výraznější problémy, což se nakonec i potvrdilo. Do karet jí hrálo mimo jiné to, že za uplynulých pět let si v Evropské komisi dokázala vybudovat solidní pozici. Usedne tak i v novém kabinetu Němky Ursuly von der Leyenové, který ovšem zatím není kompletní, protože kandidáti z několika zemí zatím neprošli zmíněným slyšením.

Češka chce v rámci své práce usilovat o transparentnější legislativní proces EU nebo o zlepšení boje s dezinformacemi. V otázce právního státu, kterou bude mít částečně na starost, chce podle svých slov všem zemím měřit stejným metrem.

Jourová na parlamentním grilu. Jak si vedla česká kandidátka před europoslanci?

Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.

Štíhlé předsednictví

Plán českého předsedy vlády Andreje Babiše na snížení výdajů českého předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022 potvrdila vláda v polovině října. Česko by na výdajích mělo zaplatit zhruba 1,24 miliardy korun. S tím ale nesouhlasí ČSSD, její ministři návrh odmítli a plánované výdaje považují za podhodnocené. Jedním z nejhlasitějších kritiků je ministr zahraničí z řad sociálních demokratů Tomáš Petříček, podle kterého je rozpočet zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době ty u obdobně velkých zemí, a nedokáže zajistit dostatečné personální kapacity. V sázce je podle Petříčka pověst Česka ve světě a prosazování jeho zájmů. Rozhodnutí vlády kritizuje i řada odborníků.

České předsednictví v EU bude levné, dnes to schválila vláda

Plán českého premiéra Andreje Babiše na snížení výdajů českého předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022 dnes potvrdila vláda. Česko by na výdajích mělo zaplatit zhruba 1,24 miliardy korun. S tím ale nesouhlasí ČSSD, její ministři nebyli pro. 

Babišova „jaderná vzpoura“

Česká republika musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to v půlce října řekl premiér Andrej Babiš. Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků v obou elektrárnách. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů. Babiš na jednání uvedl, že je nutné na evropské úrovni v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj.

Babiš: Musíme prosadit výstavbu jaderných bloků, i kdybychom měli porušit evropské právo

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Dlouhodobý rozpočet EU a české výhrady

Konec vyjednávání o podobě budoucího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie je zatím v nedohlednu. Rok a půl poté, co Evropská komise přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani v rámci říjnového summitu prezidentů a premiérů neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu. To se nelíbí zemím z východu Unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.

K těmto zemím patří i Česká republika, která sice nové priority podporuje, chtěla by však na druhé straně více rozhodovat o tom, jak bude čerpat peníze ze strukturálních fondů. Návrh Evropské komise i současného finského předsednictví podle premiéra Babiše „vůbec neodráží realitu“.

Neshody zemí EU nad budoucím rozpočtem přetrvávají. Pro Česko budou důležité podmínky rozdělování dotací

Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii.

České obavy z obchodní dohody

Zemědělské oborové organizace se obávají přijetí obchodní dohody EU se zeměmi Latinské Ameriky – s tzv. Mercosurem. Může mít dopad na světové životní prostředí, tvrdí. Maso by se totiž muselo převážet přes celý svět. Podobné obavy mají také evropští politici a farmáři z dalších členských států.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že svaz má obavy z toho, že zemědělci v Latinské Americe nebudou muset splňovat stejné normy jako zemědělci evropští, například co se týče životních podmínek zvířat v chovech, používání geneticky modifikovaných krmiv nebo antibiotik. „Obáváme se, že vytváříme duální pohled na kvalitu a bezpečnost potravin – budeme tu mít potraviny evropské a potom z Mercosuru a oboje budou vyráběny za jiných podmínek,“ řekl předseda.

EU dojednala dohodu se čtyřmi zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – v  červnu po téměř dvou desítkách let rozhovorů. Jedním z důvodů dlouhých jednání byl mimo jiné i evropský zemědělský sektor. Pokud by se ji podařilo schválit, vznikla by největší zóna volného obchodu na světě. Ujednání musí projít schvalovacím procesem ve všech členských zemích Unie. Už v polovině září ale návrh dohody odmítl rakouský parlament.

Čeští zemědělci se obávají unijní dohody s Mercosurem kvůli nižším standardům jihoamerických farmářů

Zemědělské oborové organizace se obávají přijetí obchodní dohody se zeměmi Latinské Ameriky – s tzv. Mercosurem. Důvodem je dopad vyššího dovozu do EU na klima a nižší standardy jihoamerických farmářů.

A zase ty kvóty

Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se v roce 2015 odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v říjnovém stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Právě v roce 2015 a 2016 zažívaly země evropské osmadvacítky největší příliv uprchlíků, kteří žádali o mezinárodní ochranu. Jejich počty se pohybovaly kolem 1,2 až 1,3 milionu.

Trojice zemí se nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci. EK zažalovala státy předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.

Česká republika stanovisko generální advokátky aktuálně studuje a analyzuje. Česko se u soudu hájilo tím, že i když se snažili postupovat u relokací podle pravidel, tak Řecko i Itálie buď vůbec nereagovaly, nebo reagovaly neadekvátně. ČR tak nemohla převzít například migranty bez dokladů totožnosti.

Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na říjen, což může zpozdit i samotný verdikt.

Česko, Polsko a Maďarsko odmítnutím uprchlických kvót porušily své unijní povinnosti, tvrdí generální advokátka

ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

České září v EU: Jourová opět míří do Komise, Zeman naštval Kosovo a zase ty zbraně

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Zaměřeno na české europoslance

Redaktoři EURACTIV.cz v říjnu mluvili s dalšími českými europoslanci, kteří letos usedli v Evropském parlamentu poprvé – s  Veronikou Vrecionovou (ODS, ECR), Radkou Maxovou (ANO, RE) a Mikulášem Peksou (Piráti, Zelení/EFA).

Veronika Vrecionová: Ochrana životního prostředí patří mezi konzervativní hodnoty

Nová podoba zemědělské politiky, problémy českého venkova, zelená politika Ursuly von der Leyenové i brexit. To jsou témata, o kterých redakce EURACTIV.cz hovořila s českou europoslankyní Veronikou Vrecionovou (ODS, ECR).

Radka Maxová: V europarlamentu se chci věnovat právům LGBT komunity

Více přístupné cestování pro osoby se zdravotním postižením, boj za rodinné dávky Čechů v Rakousku nebo práva homosexuálů. To je jen krátký výčet témat, kterými se chce nově zvolená europoslankyně Maxová zabývat v následujících pěti letech v Evropském parlamentu.

Mikuláš Peksa: Zelená ekonomika není hrozba, ale obrovská příležitost pro české firmy

Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.

Seriál vzniká s využitím informačního servisu ČTK.