Český říjen v EU: Pandora Papers, drahé energie a jaderné spojenectví s Francií

© EPA

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Pandora Papers a český premiér

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se na začátku října objevil na předních stranách světových médií. Je totiž jedním z politiků, kteří podle uniklých dokumentů Pandora Papers analyzovaných stovkami světových novinářů využívali daňové ráje k utajovaným transakcím, v jeho případě k nákupu zámečku ve Francii. Babiš zveřejnění informací označil za účelové s cílem poškodit ho před sněmovními volbami. Kauza se následně stala jedním z nejpropíranějších témat v posledních dnech před volbami, které pro současného premiéra a jeho hnutí skončily neúspěchem.

The Capitals: Za Pandora Papers stojí mafie, prohlásil Babiš na účet investigativních novinářů

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Na kauzu zareagoval i Evropský parlament, který ve druhé polovině října vyzval příslušné orgány členských států EU, aby analyzovaly data zveřejněná v projektu Pandora Papers a zahájily vyšetřování všech osob, které jsou v dokumentech zmíněny. Kritiky se od europoslanců dočkala i Unie jako celek. Navzdory desítkám let podobných skandálů zatím EU nepřijala dostatečné kroky k tomu, aby daňovým únikům zabránila, podotkl EP s tím, že pokroku se nedaří dosahovat ani na celosvětové úrovni.

Z Evropského parlamentu zní kritika kvůli nové kauze premiéra Babiše

Poslanci Evropského parlamentu dnes tvrdě kritizují počínání českého premiéra Andreje Babiše, který si podle mezinárodního týmu investigativních novinářů přes své offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře.

Poslanci EP vyzvali k vyšetření dat Pandora Papers. Litují, že v nich figuruje i premiér Babiš

Europoslanci dnes vyjádřili politování nad tím, že se v kauze Pandora Papers objevil český premiér Andrej Babiš a další vysoce postavení představitelé zemí EU. V rezoluci vyzvali ke zlepšení opatření zaměřených na boj proti krácení daní a daňovým rájům.

Příliš drahé energie

Nejdiskutovanějším tématem na evropské úrovni se v říjnu vedle sílícího covidu staly rychle rostoucí ceny energií. Pět zemí EU včetně České republiky se na začátku měsíce obrátilo na ostatní státy a Evropskou komisi s výzvou ke společnému řešení aktuálního rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volal po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, reformě trhu s elektřinou, snížení závislosti na dovozu energií či zamezení nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek. Evropská komise však část jejich požadavků téměř okamžitě odmítla.

Česko a další země EU volají po společné reakci Unie na růst cen energií

Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.

Komise nevyslyší všechny požadavky skupiny zemí EU ohledně růstu cen energií

Evropská komise (EK) odmítá část požadavků, které mají podle některých členských zemí Evropské unie včetně České republiky pomoci zastavit rychlý růst cen energií.

Komise však o několik dní později přišla z vlastními návrhy,. Země EU podle ní mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.

Komise zváží společný nákup plynu. Některé požadavky států kvůli zdražování energií ale nepodpořila

Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře.

Jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií, se na summitu Evropské rady 21. a 22. října pokoušeli dohodnout přímo prezidenti a premiéři zemí EU.

Rostoucí ceny energií: Představitelé zemí EU dnes budou společně hledat řešení

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice.

Český premiér Babiš, pro kterého se pravděpodobně jednalo o poslední summit, se do povědomí dostal tím, že několik hodin blokoval přijetí závěrů Evropské rady. Během summitu se snažil prosadit zásah EU do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) a omezení vlivu spekulativního kapitálu, to se mu však nakonec nepodařilo. Musel se tak spokojit s pouhým konstatováním, že Evropská komise prověří, zda některé obchodní praktiky vyžadují regulatorní zásah. Cena emisních povolenek totiž není na evropské úrovni vnímána jako hlavní příčina zdražování energií.

Klíčovým tématem pro Babiše mělo původně být zrušení DPH u energií. Na summitu chtěl své kolegy přesvědčit o tom, že EU by měla takové opatření dočasně povolit, přestože je nyní v rozporu se směrnicemi. Ani to se však v závěrech Evropské rady neobjevilo.

The Capitals: Babiš v Bruselu bojoval proti systému ETS, bitvu však prohrál

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Dopadlo to jako vždy, výsledek žádný, komentuje Fiala Babišův „úspěch“ ohledně cen energií

Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energií, sdělil dnes ve vyjádření pro ČTK předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala. O úspěchu, o kterém dnes ráno hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něj nemůže být řeč.

Výsledek summitu, příčiny růstu cen energií a společné unijní plány na řešení tohoto problému v kontextu zelené politiky EU jsme shrnuli v podcastu.

Podcast: Green Deal za drahou energii nemůže, jeho dopadům se ale ČR do budoucna nevyhne

Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.

Česko-polské trable pokračují

Zmíněný summit se také nesl ve znamení pokračujících sporů ohledně stavu právního státu v Polsku. Tato středoevropská země zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelil a čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér Babiš se však k ostatním v této věci nepřipojil a věc v průběhu summitu nekomentoval. Polská nevole řídit se Soudním dvorem EU přitom dopadá právě na české občany v pohraničí. Ti stále musí nést negativní následky těžby, kterou polská strana ani po verdiktu a vyměřené pokutě nepřerušila.

Lídři EU kritizují Polsko za útoky na právní stát, Babiš však mlčí. Chování Polska přitom dopadá na ČR

Polsko zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér se však k ostatním nepřipojil.

Evropská komise později varovala, že Polsku kvůli nezaplacené pokutě hrozí krácení plateb z unijního rozpočtu.

Polsko neplatí penále za těžbu v dole Turów. Komise varuje před krácením dotací, píše Bloomberg

Polsku kvůli nezaplacené pokutě uložené Soudním dvorem EU ve sporu o hnědouhelný důl Turów u hranic s Českem hrozí krácení plateb z unijního rozpočtu.

Do pozastaveného dialogu mezi Českem a Polskem o Turówu se vložila vznikající vláda, europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) se na konci října setkal s polským premiérem. Je však stále možné, že se probíhající spor podaří vyřešit ještě za stávajícího kabinetu.

Jaderné spojenectví

Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Ve společném říjnovém prohlášení se mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii. Pro všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro zajištění nízkouhlíkové budoucnosti.“ K záměru se připojily také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

„S Francií máme podobné zájmy, jsme jaderně orientované země, proto jsme dohodli společný postup. Chceme, aby Brusel uznal jádro a plyn za udržitelné činnosti podle taxonomie. Tím se otevře cesta k lacinějšímu financování a výstavbě nových jaderných zdrojů. Spojenectví vychází z ideální příležitosti, Francie se od ledna ujme předsednictví v Radě EU, od července ji vystřídá ČR,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Češi a Francouzi chystají „jaderné spojenectví“ členských států EU

Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Ve společném prohlášení se mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii.“

Národní plán obnovy pod lupou

Redakce EURACTIV.cz i v říjnu pokračovala v sérii článků o českém Národním plánu obnovy. Na řadu přišla témata jako digitalizace firem, digitalizace vzdělávání, kultura a boj s korupcí.

Digitalizované firmy jsou výkonnější a odolnější, s potřebnou modernizací jim pomůže národní plán obnovy

Pomoc českým firmám „digitálně dohnat“ západní konkurenci můžou peníze, které s sebou přináší post-pandemický fond obnovy. Finance samotné však nemusí být pro Česko všespásné, chybí zde totiž i digitální dovednosti zaměstnanců a zkušení odborníci.

Roboti i 3D tiskárny. České školy učí nové digitální kompetence

Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měly změnit nové osnovy a vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.

Oživení po pandemii potřebuje i kultura. Které projekty si sáhnou na peníze z plánu obnovy?

Kulturně-kreativní sektor je co do dopadů pandemie a restriktivních opatření jedním z nejvíce postižených. I proto do něj poputují finance z pokrizového fondu EU, tzv. fondu obnovy. Oproti původním plánům jich však bude méně. Jak chce Česko „oživit“ kulturu?

Plán obnovy popožene Česko v boji proti korupci

Národní plán obnovy má pomoci vyvést českou ekonomiku z post-covidové krize. Součástí plánu jsou i reformy v oblasti boje proti korupci a justice. Kromě často zmiňované problematiky střetu zájmů obsahuje několik dalších opatření, která bude muset ČR přijmout. Jaká to jsou?

Věnovali jsme se také pokračujícímu problému se zapojením nižších úrovní vládnutí do implementace plánu, což ale zdaleka není problém jen v Česku.

Národní plány obnovy: Peníze začínají proudit, zapojení regionů vázne

Národní plány obnovy téměř všech členských států EU se už dočkaly schválení, zapojení regionů při jejich implementaci ale nadále pokulhává. To může vést k neefektivnímu nebo neúplnému využití fondu obnovy. Problémem je také nedostatek času.

Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z října

České předsednictví 2022: Co by měla dělat nová vláda?

Česká republika se 1. července 2022 ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Jejím úkolem bude koordinovat jednání členských států a hledat přijatelné kompromisy. Vést jednání ministrů a diplomatů ze sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a česká vláda se na něj musí dobře připravit.

Turecko pod Erdoganem má jen malé šance na dobré vztahy s EU. Migraci ale musí řešit společně

I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.

Infografika: České kraje si polepšily, dostanou proto méně peněz z EU

Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?

Z EU zní volání po restartu vztahů s USA. Chceme rovné partnerství, říkají europoslanci

Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.

Podcast: Sociální sítě mají oligopol, je třeba pustit na trh nové hráče, říká europoslankyně

Jak by měla EU bojovat s dezinformacemi? Co lze čekat od Konference o budoucnosti Evropy? A proč Evropský parlament pozoroval lokální volby v Gruzii? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti, Zelení/ESA).

Potřebujeme ministra pro evropské záležitosti a zřejmě ho budeme i mít, říká Sršeň

Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.

Evropské regiony, města a obce pandemie stála 180 miliard eur. Rostou obavy z „covidové chudoby“

V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?

Europoslanci schválili strategii Z farmy na vidličku, zemědělci varují před jejími dopady

Europoslanci dnes schválili strategii Od zemědělce ke spotřebiteli (také Z farmy na vidličku). Zemědělské organizace však strategii kritizovali, obávají se jejích dopadů. Zejména pak zdražování potravin.

Cestovní ruch se stále nevzpamatoval z covidu, Praha trpí. Sektoru navíc hrozí nezájem politiků

Počet letů v rámci Evropy zůstává o desítky procent nižší než v „normálních dobách“, ČR patří k nejvíce zasaženým zemím. I letos ke smůle Prahy a dalších oblíbených lokalit platí, že turisté si pro dovolené vybírají spíše domácí destinace.

Přibáň: Populismus k demokracii patří, ale nesmí být destruktivní

Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.

InvestEU aneb když peníze dělají peníze

Nejinovativnější forma investování z evropských fondů. Zásadní investiční nástroj Evropské komise. Finanční nástroj druhé generace. To jsou jen některé ze superlativ, které ve spojitosti s InvestEU zaznívají. V čem má být tak skvělý a na jakém principu funguje?

Český říjen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

České září v EU: Praha oficiálně kosmickým centrem a zelená pro plán obnovy

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.